Petr Biskup z IBM: Vybudujme z Česka a Slovenska další Silicon Valley

Petr Biskup pracuje jako ecosystem development alliance manager. „Sám nevím, co to přesně znamená,“ směje se na úvod rozhovoru. Jeho úlohou je v společnosti IBM vytváření aliancí s různými partnery v rámci startupového ekosystému v České republice a na Slovensku. „Lidštěji by se dalo říct, že jsem manažer startupového programu. Vím, ten oficiální název je hrozný,“ doplňuje s úsměvem.

Petr Biskup pracuje jako ecosystem development alliance manager. „Sám nevím, co to přesně znamená,“ směje se na úvod rozhovoru. Jeho úlohou je v společnosti IBM vytváření aliancí s různými partnery v rámci startupového ekosystému v České republice a na Slovensku. „Lidštěji by se dalo říct, že jsem manažer startupového programu. Vím, ten oficiální název je hrozný,“ doplňuje s úsměvem.

Startupů, se kterými IBM spolupracuje, není málo. Firma přitom nemá malé ambice. Osobním cílem Biskupa je udělat z České republiky a Slovenska další Silicon Valley. „Nechápu, co na něm všichni vidí. Pro mnohé to může být nejvýše dosažitelný cíl. Ale u nás máme obrovský potenciál,“ říká. Doplňuje přitom svou oblíbenou větu, kterou slyšel od startupů: „Když otevřu firmu a udělám dobrý byznys v Česku nebo na Slovensku, tak ho udělám všude.“

Tuzemský trh totiž podle něj ještě není tak otevřen inovacím a startupy nemají velkou důvěru u zákazníků. Podobně investoři nechtějí investovat do velmi rizikových projektů, což brzdí inovace. A samotné startupy nevěnují dostatek pozornosti analýze trhu a marketingu.

Proč se IBM začala věnovat startupům a zajímat se o tuto oblast?

Celosvětově se IBM začala o startupy zajímat v roce 2011, kdy spustila první verzi svého programu Global Enterpreneur. Tím otevřela mladým a inovativním firmám dveře ke svým zákazníkům a technologiím a zaučovala je, jak s ní rychle začít pracovat. Postupem času se rozhodlo, že se tento program bude rozšiřovat i mimo Spojené státy a v květnu 2014 jsme ho spustili v České republice, na Slovensku o měsíc později.

IBM byla vždy inovativní firma a vždy inovace podporovala. Příkladem může být Watson, nanotechnologie a vidět to i v posledních článcích, kam směřuje. Startupy jsou pro nás firmy, které tyto inovace dělají. Vnímáme, že společně dokážeme najít synergii k našim zákazníkům, jak společně změnit trh a uvažování.

petr biskup ibm

Je v České republice a na Slovensku dostatečné množství startupů, se kterými si umíte představit takovou spolupráci?

Když jsem na této pozici začínal a propojoval se s investory, státní správou a startupy, dal jsem si malý vnitřní cíl – pojďme udělat z Československa Silicon Valley. Opravdu tady projekty zajímavé jsou a je jich hodně.

Jak byste zhodnotili startupové prostředí v těchto zemích celkově?

Vládní podpora v Česku a na Slovensku ještě není tak velká, ale mění se to. Vidíme, že vláda opravdu chce tuto komunitu podporovat. Projekty, které tady vznikají, jsou technologicky i obchodně zajímavé, potřebují ale nakopnout tu podporu.

Startupová scéna na Slovensku je také zajímavá a velice kvalitní. Je ale úplně jiná, než ta v České republice. Češi se primárně zaměřují na projekty B2B. Když jsem byl na různých akcích na Slovensku, měl jsem možnost bavit se startupy zaměřujícími se na business to customer model. Nevím, proč to tak je.

Jakým způsobem bychom mohli dosáhnout na to místní “Silicon Valley”?

Určitě větším zapojením investorů. Nebát se víc chodit do byznysově rizikovějších projektů a investic. Pomohlo by také aktivnější zapojení firem, jako je IBM, v našich zemích je takových hromada. Nemusí to být jen o podpoře ve smyslu, technologická firma poskytne technologie startupové firmě. Třeba netechnologická firma, automobilka a další výrobní závody, přijdou za startupem a budou chtít společně něco vytvořit. Zatím to úplně nevzniká, prostředí ještě není nastavené tak, aby velká automobilka začala mezi startupy vyhledávat inovace.

FIRMY NEMAJÍ VŮČI STARTUPŮM DŮVĚRU. JEŠTĚ NÁM TO CHVILKU BUDE TRVAT

Nebude problém v tom, že Česko i Slovensko jsou spíše montovny a třeba zmíněné automobilky soustředí výzkum a vývoj někde jinde?

Souhlasím s tím, že Česká republika a Slovensko mají pověst montoven. Nedá se ale generalizovat, že by tady ty firmy vývojové oddělení neměly. Automobilky a výrobní fabriky většinou vývojáře, nebo někoho, kdo přemýšlí nad inovacemi, mají.

Stačí se podívat na Merck Sharp & Dohme [firma zabývající se výrobou léčiv]. Tady v Čechách mají inovační centrum. Chtějí spojovat inovace využitelné ve zdravotnictví a výrobě léčiv.

Firem, které by mohly dělat podobné projekty, je tady dost. Buďto ale ještě nemají vůči startupům důvěru, nebo se startupy neumí dostatečně dobře představit. Spolupráce s korporacemi, jako jsme i my, může vést k tomu, že ta bariéra zmizí. Ještě nám to ale chvilku bude trvat.

Vraťme se k investorům. Myslíte si, že je tady stále málo investorů a fondů, které se startupům věnují a mentorují je?

Peněz je dost. Souvisí to i s tím, že ležíme přímo ve středu Evropy a že jsou naše dvě země v hledáčku zahraničních investorů. Problémem je, do čeho chtějí tyto peníze investovat. Budu investovat do něčeho, kde nemám stoprocentní jistotu, že to vyjde, nebo do projektu, kde vím, že to ten zákazník koupí? Příkladem jsou delivery služby. Investoři do nich za poslední dva roky vložili množství peněz, ale kde je ta inovace?

Bojí se jít do rizika?

Ne, že se bojí. Někdy do toho rizika jdou, ale ne tak po hlavě, jako například do delivery služeb. Je to můj osobní pocit. Kdybych byl v pozici investora tak to taky beru pragmaticky, jako je to teď, protože vím, že se mi peníze rychle vrátí. Na druhou stranu, snažil bych se pouštět do inovací, snažil bych se o změnu.

Třeba bych se pustil do Aeromobilu. To je úplná bomba, světová záležitost s dobrým životním příběhem a zaplať pánbůh, že nedávná havárie dopadla tak, jako dopadla. Ale to je přesně ono, kolik by do nich nainvestovali v Česku a na Slovensku, kdyby za nimi ti dva pánové došli?

Když ale mám zajímavou delivery službu, určitě budou investoři otevřenější. Co udělá větší inovativní dojem o Slovensku, Aeromobil nebo delivery služby? Takhle to vnímám a snažím se provokovat diskuze, aby se lidi nebáli investovat i do inovativních a rizikových projektů, aby se opět naše země zviditelnily.

Snažíte se tedy i v IBM o spolupráci s takovými startupy, jako je Aeromobil? Prolomit bariéru a nechovat se jako ostatní?

Naše nabídka, kterou IBM standardně celosvětově nabízí, není založena na investičních fondech. V podstatě nemáme žádnou možnost k tomu, abychom zainvestovali nějaký projekt. My poskytujeme technologie, tedy software a přístup k našemu cloudu. Nebo také otevírání dveří k našim zákazníkům a nacházení průsečíků naší spolupráce.

Tady je vždy na místě otázka, jakou přidanou hodnotu firmám typu létající automobil můžeme poskytnout my, a jak může létající automobil pomoci nám. Je třeba říct si na rovinu, je tady někde průsečík pro spolupráci? Ne vždycky tam je.

Mohli byste uvést konkrétní příklady, kdy tam ten průsečík je?

Třeba technologickým startupům dokážeme nabídnout technologie na vývoj aplikací do cloudového prostředí. Můžu uvést příklad, Lime – Hightech Solution vyhrál soutěž Smart Camp o nejvíc inovativní startup, kterou jsme pořádali pro startupy ze střední a východní Evropy a postoupil do amerického kola. Mají řešení pro používání iBeaconů a posílání zpráv koncovým uživatelům na mobilní telefony. Udělali jsme jim platformu a propagovali jsme je. Tím, že se účastnili naší soutěže, jsou známí i v dalších zemích.

Technologicky pomáháme i netechnologickým startupům, bohužel je nemůžu jmenovat. Jedná se o novinku ve zdravotnictví, kdy jsme člověku pomohli s technologickým zázemím, zatím ale nemůžu říct nic konkrétně.

Získáváte za svou pomoc a podporu podíl ve firmě?

Nebereme si podíl ve firmě, nejsme investoři a v podstatě jen poskytujeme technologii. Startupy, které se díky nám stanou úspěšné, i nadále využívají naše služby a prodávají je i dál. Třeba když startup využívá cloudovů infrastrukturu poskytnutou na rok zadarmo, využívá ji i po skončení naší podpory. Když pak roste, rostou samozřejmě i objemy pro IBM.

Petr Biskup (ve středu)
Petr Biskup (ve středu)

ONE MAN SHOW JE CESTA DO PEKEL

V čem dělají startupy chyby nejčastěji?

Nejzákladnější chybou je marketingová analýza a analýza trhu. Když jsem přednášel na vysokých školách o tom, kdy založit startup, mnoho lidí se ozvalo s tím, že se se jim osobně něco nelíbí. Tak vzniklo mnoho firem. Je to krásný přístup, ale já nemůžu vědět, jestli to, co vadí mně, vadí i vám a vadí i támhle té mamince, co vede dvě děti. Startup a hlavně jeho founder by si tedy měl udělat analýzu trhu, jestli o to bude zájem, nebo ne.

Tady narážím na to, že ne každý projekt, který vzniká, to udělá. Pak člověk investuje svůj čas a peníze, a taky peníze své rodiny a přátel, vytvoří prototyp a pak zjišťuje, že o to koncový zákazníci zájem nemají.

Uvedete konkrétní příklad?

Já jsem měl kliku na mnoho exotických nápadů, přičemž slovo exotický využívám, abych nemusel být vulgární (smích). Jednou jsem se potkal s chlapcem v Ostravě, chtěl konkurovat Spotify. Při otázkách o jeho přidané hodnotě neustále říkal, co je na Spotify špatně. Když konečně pochopil, co od něho chci slyšet, vysvětlil mi, že chce, aby lidi poslouchali hudbu, kterou má rád on. Koncoví zákazníci by to měli dokonce zadarmo, vydělával by na poplatcích od distributorů, kteří by mu platili, a reklamě. Tak jsem mu vysvětlil, aby si udělal pořádný průzkum, ne jen mezi jeho kamarády poslouchající stejnou hudbu, jestli o to bude zájem. Už se mi neozval.

Jako druhou hlavní chybu jste zmínili marketing. V čem konkrétně mají problém?

Je potřeba zamyslet se nad tím, koho chci oslovit. To ale není jen problém startupů, ale i velkých korporací. Kdo je pro mě koncový zákazník a jakým způsobem ho plánuji oslovit. Tenhle problém ale souvisí také s analýzou trhu, jsou to spojené nádoby.

Co bych určitě doporučil každému startupistovi, je nenechávat všechno na sobě, nedělat one man show. Když jsem introvertní člověk, nikdy nebudu dělat vynikající prezentace. Investory bych tak nikdy nepřesvědčil a radši dám nějaké malé procenta ve firmě někomu, kdo to umí. One man show je cesta do pekel.

CHTÍT NAŠE LOGO JE PRO NÁS MÁLO

Pojďme se věnovat aktivitám IBM. Zmíněný Smart-Camp vyhrál startup Lime, na základě čeho jste vybírali účastníky?

Měli jsme zájem o firmy, které jsou mladší se zajímavým potenciálem business to business, ale nebyla to podmínka. Pokud možno, aby byl startup bez investice, ale také to nebyla zásadní překážka. Já osobně jsem preferoval firmy, které ještě nejsou tak známé. Evergreeny startupového prostředí na to mají prostoru dost na konferencích.

Smart-Camp je součástí projektu IBM Global Enterpreneur. Jaké další aktivity pod tento program spadají?

Z oficiálního pohledu IBM tam kromě Smart-Campu spadá nabídka cloudových služeb. To je standardní nabídka po celém světě. My se snažíme dělat také pravidelný mentorship jedna k jedné, kdy je jeden ze senior kolegů dedikovaný jednomu startupu. Někdy bývají problémem i obchodní dovednosti, proto organizujeme školení s našimi profesionálními lektory.

Na základě čeho vybíráte startupy, se kterými budete spolupracovat?

Když se potkáme s projektem, který je pro nás zajímavý, nebo se zajímá on o nás, proběhne něco jako iniciační pohovor. Zjistím si, co ta firma dělá, jaká je konkurence – klasický investorský pitch. Když vidím, že to má v hlavě srovnané a rovnou si domluvíme mantinely naší spolupráce, kdo, komu a jak může pomoct.

Pokud tomu startupu něco chybí, nemá něco domyšlené nebo necítíme tou správnou chemii, tak mu to řeknu. Ať se ještě zamyslí, udělá analýzu trhu a konkurence. Všichni máme nějakou konkurenci, i když si mnoho startupů myslí, že nemá. Ta dravost je hezká, ale konec konců škodí tím sami sobě.

Nezaměřujeme se na konkrétní oblast, jestli je to IT, IoT, health… Pro nás je důležité, jestli je možná  synergie, nebo ne. A pokud přijde startup říkající, že chce jen naše logo, protože se mu líbí a chce ho mít vedle jména, tak to je pro nás málo. To už se mi stalo.

Program Global Enterpreneur tady funguje rok a půl. S kolika startupy jste za tuto dobu spolupracovali?

Aktuálně máme 27 projektů, většina je v České republice, na Slovensko se v nejbližší době plánuju zaměřit více a věnovat mu větší úsilí. Stále tam potenciál je a vidím tam prostor pro spolupráci, kterou jim můžeme nabídnout.

Jaké plány máte s programem do budoucna?

Můj osobní cíl je mít do konce příštího roku v startupovém programu zapojených šedesát firem v rámci České republiky a Slovenska. Chceme se zaměřovat hlavně na hledání zajímavých nápadů díky hackathonu, který plánujeme pořádat v obou zemích. Taky plánujeme větší spolupráci s univerzitami, kde bychom chtěli více probudit podnikatelského ducha, aby se podnikání nebáli a šli do toho rizika.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Do JIC Innovation parku se hlásí 41 firem, nejlepší vyberou Rostock, Všianský a Berdár

Do 28. února se mohly začínající firmy s globálními ambicemi hlásit do Innovation parku Jihomoravského inovačního centra. O vstup projevilo zájem celkově 41 firem, do užšího výběru vybral konzultační tým šestici z nich. Těchto šest firem se představí panelu byznys expertů v rámci výběrového dne 27. března, kde o jejich žádostech rozhodnou investoři a podnikatelé Michael Rostock, Jan Všianský a Gabriel Berdár.
Přečtěte si více

Soutěž adVENTURE ukázala české startupy zase trochu jinak

Letošní ročník tradiční soutěže zaměřené na podporu rozvoje inovativních firem a komercializaci výsledků výzkumu přinesl pestrý a poměrně osvěžující pohled na českou startup scénu. Nejúspěšnější nakonec byla trojice Spoteee, Celebrio a BuddyBet, i ostatní účastníci přehlídky ale pomohli ukázat, že podnikatelský duch v Česku žije a zdaleka se neomezuje jen na jednoduché webové služby.