Firmy ze StartupYardu prověřil Demo Day, vyhrál CSS Hat

Devítka projektů z druhého běhu akcelerátoru StartupYard ukázala po třech měsících práce kvality svých produktů a pitchů. Globální porota a stovka diváků se tak mohla v zajímavých prostorách připravovaného TechSquare 2.0 stát součástí startupové akce na úrovni, kterou u nás zatím stále často nevidíme.

Globální nádech dala akci kromě celkově nadprůměrné kvality pitchů už samotná porota, v níž zasedl Patrick Riley z Global Accelerator Network a dříve TechStars, David Booth ze ZeroTurnaround, Ramine Darabiha z Rovia zastupující projekt Startup Sauna, investor Imre Hild a náš vlastní Pavel Zima. Právě těmto osobnostem také patřila zahajovací keynote a následná diskuze, která se pod vedením Pavla Doležala nevyhnutelně stočila k jeho oblíbenému tématu: stát a startupy.

Někde stát pomohl, jinde neoslnil

A kupodivu jsme se v tomto ohledu dočkali hned několika pozitivních zpráv. Tedy pomineme-li Spojené státy, kde je dle Rileyho státní aktivita s ohledem na množství soukromého kapitálu zcela zbytečná. Sice i tam vznikl miliardový státní fond (v dolarech) pro startupy, ale kam se peníze nakonec poděly, to je prý ve hvězdách. Zato v menších evropských zemích s teprve se rodícími ekosystémy může být role státu poměrně významná.

Například podle Hilda maďarský státní fond ve výši 200 milionů eur v posledních třech letech reálně napomohl oživení do té doby neaktivní scény. Díky třetinové spoluúčasti soukromých investorů, která je plánována i u nás, jsou navíc jednotlivé startupy pod přísným dohledem zainteresovaných investorů, řada firem slaví úspěchy a některé si prošly již několika dalšími koly financování od různých investorů a fondů.

Booth ostatně přímo přiznal, že státní peníze pomohly nastartovat i jeho vlastní podnikatelské aktivity, a také Darabiha nepovažuje zapojení státu s ohledem na zkušenosti z Finska, byť nejsou jen pozitivní, za fundamentálně špatné (viz také aktuální boom v Izraeli či počátky Silicon Valley). Opatrnost je ale na místě a stát navíc někdy uplatňuje špatné metriky pro měření úspěchu.

Jaký dojem jsme si tedy mohli odnést? Že rozvoj startupového ekosystému nemusí trvat desítky let a s dobře nastavenými pravidly (což je klíčové) mu může prospět i stát. V Maďarsku se během pár let stalo i pro marketéry či zaměstnance finančního sektoru normální a přijatelné přemýšlet o kariéře ve startupu. A takový Boulder v Coloradu, kde se ještě v roce 2005 jen honila zlatá mládež po svazích, se proměnil v technologické centrum a rodiště jednoho z nejslavnějších světových akcelerátorů, kam se aktuálně dostalo jen 10 z celkem 1100 přihlášených projektů.

To hlavní na Demo Day ale samozřejmě byly soutěžní pitche a ty přišly hned v zápětí…

Spectu

Od nedávného přejmenování původního iMenu se mnoho nezměnilo, tým nicméně dokázal v rámci svého dobře odprezentovaného pitche nově a jasněji pojmenovat problém, který se snaží vyřešit – neefektivní obsluhu a proces objednávání. iPady do restaurací dodává jako relativně snadno namontovatelné řešení a údajně jako jediný z evropských konkurentů také s vlastním odolným sklem.

Zřetelné je stále silnější napojení obchodního modelu na síť dodavatelů platebních systémů z pohledu marketingu a škálovatelnosti, zatím se nachází jeden takový partner v Česku a jeden v USA. Služba dokázala vytvořit příjem 10 tisíc dolarů, nedozvěděli jsme se ale v jakém časovém horizontu. Zatím Spectu využívá kolem pěti klientů v České republice, velký krok do zahraničí se tedy teprve uskuteční. V souvislosti s ním by se mohla změnit monetizace z dosavadních jednorázových plateb na pravidelné poplatky.

Limatte

Tenhle pitch se ovšem v kontrastu s předskokany ze Spectu příliš nepovedl. Posluchači museli dlouho tápat, o jakých průzkumech je to vlastně celou dobu řeč, než jim byl odhalen samotný princip služby. Tím je nevtíravé dotazování potenciálních zákazníků opouštějících web, ať už odchodem jinam či zavřením prohlížeče, na příčiny nedokončení nákupu. Přitom kdo už se s projektem mohl seznámit, ví, že má potenciál ohromit. Už proto, že na líbivé dotazníky skutečně odpovídá 30-50 procent uživatelů, což je nečekaně vysoké číslo. Využít se to ale nepodařilo.

Limatte nabídli i hezký business case, kdy službu využívala česká cestovka po tři týdny. Na dotazník za tu dobu odpovědělo 8000 lidí (52 procent), 640 z nich na sebe dobrovolně poskytlo kontakt pro další komunikaci a 3 procenta lidí nakonec nákup uskutečnila. Při průměrné útratě na webu ve výši 1200 eur to dělá krásných 288 tisíc zachráněných eur. Navíc se nyní pracuje na samoobslužné verzi služby, aby byla snadno škálovatelná a nezávislá na osobních jednáních. Nebylo už ale řečeno, kolik a jak na tom všem bude vydělávat samotný startup, a projevu také celkově chyběla energie.

PizzaTime

Sebevědomá prezentace se jednoznačně zařadila k těm nejlepším a s pomocí jednoduchých obrázků a jasných formulací k věci se velmi srozumitelně podařilo říci vše podstatné. Během působení ve StartupYardu si lidé přes PizzaTime objednali 40 tisíc jídel a služba účtující obchodníkům 10 procent z ceny objednávky si tak přišla na 15 tisíc eur. Nyní se snaží více filtrovat nabídku s důrazem na kvalitu a rychlost, činnost rozšířila o 15 měst, přichází s aplikací pro Android a ještě do konce roku by se mohla vydat na Slovensko, časem i dál.

A právě úspěšná expanze bude podle všeho opravdu potřeba, protože přes poměrně slušnou marži jde stále o velmi malé transakce a objem je v tomto případě vším. Obzvláště s přihlédnutím k velkému týmu, který nebude nijak snadné rozumně uživit. Lidé z PizzaTime mají jistě své průzkumy a odhady, ale zatím se český trh jeví pro masovější rozjezd projektu tohoto typu jako poměrně malý.

Billio

Náš tip se potvrdil a projekt s původně příliš komplikovaným názvem Nyo.is už si našel své nové jméno. Nejmladší tým mezi všemi účastníky se snaží změnit fungování účetních systémů. Přes poměrně efektní pojetí pitche spojené s rozsypáváním papírů ale samotná prezentace doopravdy neukázala, v čem je síla a jedinečnost služby ve srovnání s konkurencí. A jak na závěr prohlásili porotci na adresu více prezentovaných startupů, chtělo by to ukázat více produktu a byznysu a méně PowerPointu.

Kdo se před hlavním programem nebo po něm stavil mezi kiosky jednotlivých startupů (mimochodem výborný nápad) právě u Billio, mohl si nechat vysvětlit poměrně zajímavá řešení. Jenže Demo Day patřil pětiminutovým pitchům a po jeho skončení zřejmě značná část publika stále tápala. Způsob vymezení služby vůči zbytku trhu a orientace na účetní namísto přesvědčování samotných podnikatelů k vyplňování tabulek přitom rozhodně dává smysl.

Space Teacher

Je dobře, že Space Teacher v prezentaci ukázal ve srovnání s našimi dřívějšími návštěvami ve StartupYardu svou jednodušší tvář a komplexní přístup k výuce jazyků shrnul do škatulky organizování konverzačních setkání. Přes Skype nebo třeba v hospodě se tak mohou scházet zájemci o aktivní a zábavné procvičování jazyka s rodilými mluvčími a dalšími studenty. Kromě toho nicméně služba umožňuje i vyplňování testů, na jejichž základě poradí nejvhodnější formu výuky jazyka na míru.

Zatím se podařilo získat 3000 uživatelů a uspořádat už stovku setkání, stále je ale znát, že hledání vhodného business modelu není nijak snadné. Úspěšně monetizovat podobný typ aktivit bude pořádný oříšek. Pomoci oslovit a udržet uživatele do budoucna má chystané zapojení gamifikace, vlastního obsahu a prémiových služeb, které umožní zpoplatnit například hlubší propojení tutorů a studentů. Držíme palce, bude to boj.

Ļiñgvŭs

Údernou a sebevědomou prezentací i svými obchodními plány zaujal “Freelancer.com pro překlady”. Rozhodně nemíří na poloprázdný trh, slibuje však mnohé a mezinárodní tým má za sebou zkušenosti z oboru. Po vložení poptávky na překlad se profesionálové z oboru během několika minut začnou vzájemně přebíjet cenou, časem dodání i silou své reputace. Překlad je tak rychlý a levný, s ohledem na plány přetahovat ty nejlepší překladatele napříč ostatními službami má navíc být i kvalitní.

Projekt hodlá těžit z unikátních funkcí a zejména z toho, že přestože téměř polovina celého trhu o velikosti 30 miliard dolarů leží v Evropě, chybí na našem kontinentě jakýkoliv dominantní hráč. Navíc je na něm dvakrát tolik překladatelské kapacity než poptávky po překladech, což pozitivně působí nejen na cenu. A protože není klíčové přicházet stále s něčím úplně novým, ale spíše chápat, co a proč dělá konkurence špatně, sklidil přesvědčivý Ļiñgvŭs v kuloárech značný ohlas. Za jednoho z favoritů ho v našem rozhovoru ve sklepě označil i Patrick Riley.

Active People

Nástroje pro organizaci osobních i týmových projektů se obvykle zvrhnou v peklo a tak myšlenka Active People asi v leckom zarezonovala. Nástroj zachycuje všechny podoby organizace práce a přizpůsobuje je aktuální potřebě vždy tak, aby nezahlcoval ani příliš nezjednodušoval. Od poznámek se přes úkoly a to-do listy dokáže dynamicky proměnit až na nástroj pro týmovou komunikaci a projektové plánování. Cílovou skupinou tak jsou především freelanceři a malé a střední podniky.

Je dobře, že na rozdíl od jiných Active People názorně ukázali svůj produkt, jinak by si ostatně diváci celý koncept představovali poměrně těžko. Monetizace bude spoléhat na tradiční freemium model a v dlouhodobém plánu je i připuštění nezávislých vývojářů. Výsledný dojem z prezentace byl nicméně v zásadě neutrální a přes značné zastoupení potenciální cílové skupiny lavinu nespustila.

CSS Hat

Jméno vítězného týmu asi ve skrytu duše překvapilo málokoho. Doufejme jen, že opětovný mediální humbuk kolem již mnohokrát propíraného projektu nebude demotivací pro ostatní. Z celého týmu zkrátka sálá příslib něčeho velkého, otevřená mysl a bytostně globální přístup. Aplikace CSS Hat na snadný převod grafiky z Photoshopu do precizního kódu jen za první den vydělala 9000 dolarů a i po brzkém opadnutí prvotního hypu dokáže pokrýt týmu náklady a ještě zajistit mírný profit.

Sami tvůrci si ale uvědomují, že úspěch jednoduché aplikace nemusí vydržet nijak dlouho. I proto ve svém pitchi prezentovali spíše sami sebe a své schopnosti, způsob uvažování a budoucí potenciál, než svůj aktuální produkt. Ten před sebou zjevně nehodlají nijak násilně tlačit a raději už vymýšlejí něco nového a většího. Co, to zatím neprozradili. Ostatně co jiného měla za cíl tajemná zmínka o jednáních s Twitterem, než vyvolat obdiv a zvědavost? No, na nás to zafungovalo.

TabFoundry

Na Facebooku je 42 milionů Stránek, jejich správci ale mají velmi omezené možnosti pokud jde o pokročilejší kampaně. TabFoundry přináší nástroj, s jehož pomocí si dokáže facebookovou záložku včetně mnoha funkcionalit jako je třeba feed z Twitteru založit a spustit prakticky kdokoliv. A to v řádu desítek minut až několika málo hodin. Službu už na našem trhu v testovacím provozu využívají například agentury Ataxo, H1.cz nebo WDF. Zatímco jednotlivci si vystačí s verzí za 19 dolarů, agentury už si musejí vyjednat speciální tarif.

V rámci pitche zaujalo snad jen to, že přestože jde o nástroj do značné míry grafický, samotná prezentace vizuálně ničím nezaujala. Ne, že bychom chtěli uživatele Facebooku podceňovat, ale částečně tak podtrhla hrozbu toho, že méně zdatní jednotlivci zaplaví své stránky výtvory bez ladu a skladu s vydatnou pomocí Comic Sans. A to by pro službu nebyla zrovna dobrá reklama.

Celkově jsme každopádně museli kvalitě pitchů zatleskat a mnohé by se vůbec neztratily ani za hranicemi. A jak vzkázal Ramine Darabiha: “Konečně startupová přehlídka, kde není jediná geolokační sociální síť ani pokus o nový způsob seznamování. Díky!”

Total
0
Shares
Další články