Závislost na Facebooku jako psychická porucha

Pokud jde o závislosti, všichni jsme si prošli stejnou výchovou. Paní učitelky ve škole a rodiče doma nám stále dokola opakovali, že drogy jsou špatná věc, že vyvolávají návyk a že tento návyk může člověka v mezních případech stát i život. Všichni tak tušíme, že heroin, kokain, LSD či pervitin jsou látky, od kterých bychom se měli držet dál. Již menší povědomí máme o dalších typech závislostí, poslední dobou se například často mluví o závislosti na pornografii a na sexu. Zatímco závislost na sexu je výsadou slavných a krásných, závislost na pornografii vypadá jako její obdoba u méně atraktivních jedinců.

A jsou tu i další závislosti. Ta momentálně asi nejdiskutabilnější je závislost na internetu, takzvaná IAD (Internet Addiction Disorder). Přestože se IAD zatím nedostalo té cti, že by byla oficiálně zapsána do seznamu psychických poruch, její zastánci ji už stihli rozřadit na různé podtypy. Patří sem závislost na hraní, výše zmíněné pornografii, blogování, e-mailu, online nakupování a sociálních sítích.

Zatímco hlavní argument odpůrců je, že obsedantně kompulzivní chování ještě samo o sobě neznamená závislost a spíše ukazuje na tradičnější duševní nemoci, nejčastěji obsedantně kompulzivní poruchu osobnosti, zastánci teorie již vypracovali i různé diagnostické systémy pro určení, zda člověk IAD trpí či nikoliv. A nejen to, někteří šli ještě dále a navrhli zcela novou poruchu ještě diskutabilnější, než IAD. Její název je FAD (Facebook Addiction Disorder). Obsahem této zkratky má být natolik chorobné užívání Facebooku, že se negativně podílí na kvalitě života uživatele.

Jak diagnostikovat FAD

Pro naše účely asi nemá smysl dále rozvádět odborné roztržky psychologů a psychiatrů o tom, zda FAD či IAD jsou skutečně samostatnými psychickými poruchami, nebo pouze projevy jiných duševních potíží. Proto se pojďme podívat, jak zastánci FAD navrhují poruchu diagnostikovat. Je třeba zmínit, že co psycholog, to názor, všechny klasifikace ale vychází z tradičních diagnostických metod pro určení například závislosti na drogách nebo hazardu.

První zmínky o FAD se objevují někdy kolem roku 2008, tedy v době, kdy Facebook u nás teprve začínal, jeho užívání ve Spojených státech ale již dosahovalo masového měřítka. Jedním z jeho průkopníků byl psycholog Michael Fenichel, který v roce 2009 definoval poruchu pomocí těchto průvodních jevů:

  • Noční užívání Facebooku vede k tomu, že se člověk dostatečně nevyspí a během druhého dne je unavený.
  • Uživatel tráví na Facebooku více než hodinu denně. (Zde je třeba podotknout, že určit přesnou hranici, kdy je Facebooku příliš, není snadné. Údaj o hodině denně vychází z tehdejšího průměru v USA, kdy běžný uživatel trávil na největší sociální síti zhruba 30 minut každý den. Samozřejmě pokud Facebook užíváte k práci, nemusíte dobu věnovanou mu profesionálně do limitu započítávat.)
  • Obsese starými láskami a expartnery, které uživatel na Facebooku našel.
  • Užívání Facebooku na úkor práce a pracovních povinností.
  • Odloučení od největší sociální sítě v uživateli vzbuzuje pocity úzkosti a stresu. Představa delší doby bez připojení na Facebook vzbuzuje nezvladatelné nepříjemné pocity.

Druhá diagnostická metoda zahrnuje 6 různých příznaků, z nichž pro naplnění diagnózy musí uživatel po dobu 6-8 měsíců splňovat alespoň 2-3. Samozřejmě čím delší dobu příznaky splňuje, a hlavně čím více jich splňuje, tím važnější jeho návyk je:

  • Tolerance: Doba strávená na stránce nutná pro uspokojení uživatele se prodlužuje, v extrémních případech až natolik, že není-li uživateli umožněno strávit na Facebooku tolik času, kolik chce, trpí nespokojeností. Druhou možností je, že prodlužující se doba strávená užíváním největší sociální sítě má negativní vliv na různé oblasti jeho života.
  • Abstinenční příznaky: Při dlouhodobějším odepření přístupu na Facebook se zvyšuje stres, napětí a podrážděnost a objevují se pocity úzkosti.
  • Šizení ostatních aktivit: Kvůli možnosti trávit čas na Facebooku uživatel omezuje svoje ostatní aktivity, kterým se dříve věnoval.
  • Virtuální schůzky: Místo osobního setkání si uživatel domlouvá schůzky s přáteli či partnerem na Facebooku. (Ostatně pokud uživatel místo na večeři zve svou dívku na Facebook, není pro diagnostikování duševní poruchy asi třeba mnoho ověřování.)
  • Neznámí přátelé: Více než osm z deseti přátel zobrazených na profilu uživatele v postranním sloupci jsou lidé, které vůbec nezná.
  • Posedlost: Pokud uživatel potká nového člověka, je schopen jej oslovit jménem a vyjmenovat jeho záliby. Zvířecí miláčci uživatele mají vlastní profily na největší sociální síti. Příspěvky na zdi, obdržené zprávy či žádosti o přátelství navozují podobné pocity jako výhra v loterii nebo ruletě u hazardního hráče.

Jak vidno, obě metody odhalování závislosti na Facebooku mají společné znaky. Jde hlavně o nezdravé množství času, které mu uživatel věnuje, omezování ostatních aktivit a také pokřivenou sociální komunikaci, která se stále více přesouvá na největší sociální síť. Důležitým znakem jsou i abstinenční příznaky projevující se úzkostí a stresem.

Co si o této poruše myslíte vy? Znáte někoho, kdo je obětí závislosti na Facebooku?

 

Ilustrační obrázek pochází z fotobanky Pixmac.cz.