Nákupy versus Xbox. Co na Facebooku řeší holky a co kluci?

Ruzní lidé různě mluví, a platí to i na Facebooku. V rozsáhlé lingvistické studii psychologové z Pensylvánské univerzity zkoumali, jak rozdílně na největší sociální síti komunikují různé osobnostní typy, rozdílná pohlaví a lidé různého věku. Výsledek? Pokud často používáte slovo “internet” a máte rádi počítače, budete podle výsledků pravděpodobně introvert.

Studie Personality, Gender, and Age in the Language of Social Media od psychologů z univerzity v americké Pensylvánii s doktorem Hansenem Andrew Schwartzem v čele zahrnovala 75 tisíc lidí, 15.4 milionů statusů a celkem 309 milionů slov. Hlavní motivací přitom bylo zjistit, zda (a jak) se liší způsob, jakým na Facebooku komunikují muži a ženy, lidé různého věku a také různé typy osobností.

V minulosti byl u podobných typů studií používán postup, kdy bylo zkoumáno používání jen některých slov, u kterých se rozdíly předpokládaly. Studie pensylvánských výzkumníků ale postupovala jinak.

V případě jejich studie všechny závěry závisely pouze na výsledcích datové analýzy, bez jakýchkoliv výchozích předpokladů. Výhoda tohoto postupu? Vyplynuly najevo i takové vztahy mezi vyjadřováním na jedné straně a pohlavím, věkem a typem osobnosti na straně druhé, které by asi předem málokdo očekával.

male vs female

Výsledky tvůrci studie vyjádřili ve formě tzv. oblaků ze slov, word clouds. Oproti klasickým wordcloudům ale mají ty jejich jednu zásadní odlišnost. Velikost slov totiž neodpovídá jejich frekvenci, jak tomu bývá zvykem.

Namísto toho velké slovo v grafice znamená, že takové slovo je pro danou skupinu velmi charakteristické a dobře ji odlišuje od ostatních sledovaných skupin. Pokud tedy slovo “excited” je v oblaku pro ženy největší, znamená to, že na základě jeho přítomnosti ve statusu na Facebooku lze s vysokou pravděpodobností usuzovat na ženu. Jinými slovy, čím větší slovo v grafice, tím spolehlivěji lze podle takového výrazu člověka do dané skupiny zařaadit.

Aby se neztratily ani frekvence slov, jsou v oblacích vyznačeny barevně. Šedivé a modré barvy znamenají méně se vyskytující slova, fialové odstíny a červená barva slova používaná častěji.

Lidský úděl: Škola, pak práce a děti

Kromě slov, které mezi sebou jednotlivé slupiny odlišovaly, sledovali výzkumníci i témata, o kterých lidé hovořili. Témat vygenerovali kolem dvou tisíc, a to čistě na základě analýzy dat zkoumaných statusů. Ke každé skupině v grafice přiřadili šest klíčových témat, která s danou skupinou nejvíce korelovala. Témata jsou znázorněna zeleně 15 nejdůležitějšími slovy a nacházejí se dokola kolem hlavního barevného oblaku.

Pokud jde o muže a ženy, rozdíly byly poměrně zřejmé – muži více kleli, a častěji mluvili o věcech, ženy používaly slova vyjadřující emoce a vztahy. Zajímavě ale dopadlo i srovnání mezi věkovými kategoriemi.

V typickém slovníku se silně zrcadlil vývoj od střední školy, přes vysokoškolské studium, až po první zaměstnání a zákládání rodin. Výzklumníci bohužel měli k dispozici málo dat od starších věkových skupin nad 30 let, zatím na Facebooku přece jen méně zastoupených. Přestože tedy kategorie 30-65 let zahrnuje nejméně dvě generace, a jistě v ní panují vzájemné odlišnosti, musel se výzkum spokojit s jejich sloučením do jedné, společně hodnocené skupiny.

age

Do osmnácti let věku dominuje škola a jsou vidět první vztahy. Od 19 do 22 se objevují narážky na pití alkoholu, stále ale hraje prim škola, tentokrát ovšem vysoká. Od 23 let se vše točí kolem slovníku spojeného s kariérou a první prací.

Slova typicky v tomto věku používaná v souvislosti s alkoholem napovídají, že se s ním jeho poživatelé již naučili zacházet poněkud střídměji. Mizí výrazy jako “wasted”, “drunk” a “hangover”, typické pro dvacetileté, a jsou nahrazeny neutrálními “beer”, “drinks” a “wine”. Od třiceti let se přesunuje důraz na rodinu, především samozřejmě děti, a na důležitosti nabývají i přátelé.

Neurotici a málo vstřícní lidé jsou negativnější

V případě zkoumání souvislostí jazyka a osobnosti použil tým doktora Schwartze pětifaktorovou škálu osobnosti, tzv. Big Five. V té se rozlišují tyto dimenze osobnosti:

  • Otevřenost (Openness)
  • Svědomitost (Conscientiousness)
  • Extraverze (Extraversion)
  • Vstřícnost (Agreeableness)
  • Neuroticismus (Neuroticism)

Výsledky jsou opět více než zajímavé. Zatímco pro extraverty je typický a nejvíce je odlišuje slovník kolem nejrůznějších párty, typickými slovy vyjadřujícími introverty jsou čtení, internet a počítač. Nápadný je navíc příklon introvertů k japonské kultuře mangy a anime.

V případě neurotických lidí platí, že je snadno poznáte , protože ve statusech jsou neustále v depresi a používají velké množství negativně zabarvených výrazů. Emocionálně stabilní lidé často mluví o sportu (a o dalších aktivitách, což ukazuje na aktivní životní styl), a je pro ně typické, že si svůj život rádi chválí.

Stejně jako v případě neuroticismu, vedou k negativitě i nízké hladiny vstřícnosti a svědomitosti. Především v případě nízké vstřícnosti působí ale tato negativita spíš navztekaně, na rozdíl od depresivní  a do sebe uzavřené negativity neurotiků. Pro nízkou otevřenost je zase na Facebooku typické používání zkratek slov a jejich přepisů obsahujících číslice.

extraverze neurot

open cons agree

Výzkumníci podotýkají, že přestože jde o velký výzkum, zkoumající dostatečně velký vzorek lidí i textu, jeho výsledky nemusí být přenositelné mimo prostředí Facebooku. Lidé totiž v různých kontextech komunikují různými způsoby.

Neformální prostředí největší sociální sítě, kde obsah publikovaný uživateli obvykle vidí jen jejich vlastní přátelé, stejně jako elektronické prostředí této komunikace, mohou způsob vyjadřování ovlivňovat.

Přesto jde o velmi zajímavou sondu do lidského nitra v prostředí sociálních sítí. I když jsou výsledky anglicky, jistě jste v nich některé své přátele (a možná i sami sebe) rozpoznali. My tedy rozhodně ano.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Budeme nakonec za sociální sítě platit? Komu a jak?

Pomalu to začíná vypadat, že pohybovat se plnohodnotně a zdarma na sociálních sítích by mohlo brzy být těžší. Donutí nás k placení spíš provozovatelé stávajících sociálních sítí, zakladatelé těch nových, nebo všichni společně? Chytí se modely prosazované Pheed a App.net? A co Facebook, bude také chtít častěji a větším měřítku vybírat peníze od běžných uživatelů?