Sociální sítě drží voliče v názorových bublinách, shodují se marketingoví odborníci

Podle specialistů na reklamu zůstávají voliči během prezidentských voleb uzavřeni ve svých sociálních bublinách. Na vině jsou především sociální sítě.

Prezidentské volby jsou v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat a znát je to zejména na sociálních sítích. Ačkoliv nedávný rozmach těchto nových médií sliboval uživatelům možnost přímo konfrontovat své názory a tak si je tříbit, výsledek je zcela opačný.

Podle marketingových odborníků totiž právě ony pouze utvrzují odhodlání již rozhodnutých voličů a udržují je tím v jakýchsi informačních bublinách. Svou vinu na tom mají jak samotní uživatelé, tak především dobře promyšlené propagační strategie marketingových týmů jednotlivých kandidátů.

Dobře zacílená reklama

Podle reklamního specialisty Honzy Vašíka z agentury Fairy Tailors se tento fenomén sebe-utvrzování váže na jedno z nejožehavějších témat v marketingu, a to personalizaci reklamy.

„V prostředí prodeje má tento nástroj velký přínos nejen pro marketéry, ale i pro samotné uživatele. Spotřebitel totiž není zbytečně obtěžován nabídkami, o které nemá zájem, ale je mu naservírováno přesně to, co aktivně vyhledává,“ popisuje princip cílené reklamy Honza Vašík. Dodává ovšem, že etický problém nastává v momentě, kdy reklama přestává nabízet produkt, ale láká předem vytipovaného uživatele, aby se přidal k určitému názorovému proudu.

„Takový uživatel může spadnout do skupiny podobně smýšlejících lidí. A protože například nejpopulárnější sociální síť Facebook funguje na principu zobrazování relevantního obsahu, získá tento člověk dojem, že jeho názory s ním sdílí všichni ostatní,“ vysvětluje Vašík.

Vítězství na prvním místě

To potvrzuje i mediální expert a profesor Jan Jirák z Metropolitní univerzity v Praze: „V letošních volbách je vidět, že marketéři pracují s určitou konfirmativní bublinou.“ V té se podle něj dají velice snadno sdílet nejrůznější manipulativní výroky.

„Ve volbách jde o moc, proto nehraje velkou roli, co je pravda nebo nepravda. Nejdůležitější je účelnost a ukazuje se, že na cestě k vítězství se hodí všechno. Od zneužívání členů rodiny k sebepropagaci až po podsouvání zkreslených informací,“ myslí si profesor Jirák. Zároveň dodává, že čeští voliči se pomalu ale jistě začínají vyrovnávat s faktem, že za sociálními profily jednotlivých kandidátů nestojí jejich oblíbenci, nýbrž opět odborníci na PR a reklamu.

„Voliči začínají chápat, že to, co se jim předvádí, jsou marketingové konstrukce, a dokonce to už ani nepovažují za podvod. Jde jen o to, aby obsah nějakým způsobem korespondoval s kandidátem samotným,“ vysvětluje Jirák.

Podrobněji se rozboru předvolebních kampaní z hlediska marketingu věnuje agentura Fairy Tailors ve svém vlogu:

Novinky ze zahraničí

Ve starých západních demokraciích se přitom volební kampaně z hlediska marketingových postupů stále částečně liší. Reklama je zde totiž mnohem lépe zacílená, laik by řekl agresivnější. Například při poslední prezidentské volbě ve Spojených státech amerických kandidáti pracovali ve svých kampaních s podrobnými databázemi voličů. Ty kromě volebních preferencí a základních údajů, jako například adresy a telefonu, obsahovaly také i informace o počtu členů v domácnosti, počtu dětí anebo dokonce výši příjmů.

Podle profesora Jiráka je to dáno zejména tradicí. „Některé marketingové postupy se k nám sice importují. Je však otázka, jak se s nimi dokáže české publikum vyrovnat,“ reaguje profesor Jirák na současné marketingové trendy v tuzemsku. V souvislosti s tím je podle něj totiž stále aktuální otázka, zda vůbec byla přímá volba prezidenta v České republice tím správným rozhodnutím.

Diskuze k článku