Projekt One Million People zkrachoval. Jaký bude ten další?

Projekt The Million Dollar Homepage je oblíbenou atrakcí internetových turistů dodnes. Z Alexe Tewa udělal milionáře, když se mu podařilo prodat prostor na uměle vytvořené stránce bez jakéhokoli obsahu v ceně jeden dolar za pixel. Jakousi verzí 2.0 se měl stát projekt One Million People, kde lidé místo volných pixelů mohli kupovat prostor pro svůj profilový obrázek ve virtuální knize. Zatímco MillionDollarHomepage podle Tewa symbolizovala podobu celého internetu plného pestrobarevných bannerů v roce 2005, dnešní internet představují sociální sítě a obrázky jejich uživatelů.

Přes počáteční publicitu se ale nepodařilo oslovit dostatek zájemců o místo v knize o 1250 stranách po 800 obrázcích. A to přesto, že ještě na konci loňského září Tew oznámil, že namísto původních tří dolarů za obrázek mohou lidé získat místo v knize zdarma a ti, kteří již zaplatili, dostanou peníze zpět. Projekt tak měli financovat zejména sponzoři. Na každé stránce bylo místo pro jednoho, dodnes jsou ale sponzory obsazeny jen první dvě strany a na mnoha stránkách není ani jediný profilový obrázek. Při snaze o registraci je jedinou odpovědí chybové hlášení.

Přestože ani na webových stránkách, ani na Facebooku nebyl projekt oficiálně ukončen a chybí jakékoli vyjádření či reakce na dotazy, po více než půlročním tichu je jistě oprávěné prohlásit ho za mrtvý. Nedojde tak ani k plánovanému vytištění výsledné podoby knihy s cenou kolem sta dolarů, která se měla dočkat i luxusní speciální edice.

Pixelová loterie a dvě minuty ticha

Nejde rozhodně o první a nejspíš ani poslední odvážný pokus od tohoto tvůrce, který by skončil nezdarem. Už krátce po prvním úspěchu, v roce 2006, se nepodařil pokus o comeback s projektem Pixelotto. Ten prodával pixely na stejném principu jako The Million Dollar Homepage, ovšem s cenou dva dolary za kus. Novinkou bylo to, že se o druhý vybraný milion mohli utkat soutěžící v závěrečné loterii. Stránku se nicméně nepodařilo naplnit, byla předčasně uzavřena a výherce si nakonec místo milionu odnesl „jen“ 153 tisíc dolarů.

I tak ale šlo opět pozoruhodný projekt a příznivci podobných nápadů jistě uvítají následující dvě animace, které dali dohromady fandové z milliondollarfanclub.com. Ty přesně zachycují, jak se plocha u obou stránek postupně zaplňovala inzeráty až do konečné podoby.

Na začátku letošního roku se zase Tew dostal do médií se hříčkou Do nothing for 2 minutes. Jednoduchá stránka s uklidňujícím pozadím a šuměním oceánu tentokrát neměla vydělat jeden, tři ani deset milionů dolarů, ale přimět uživatele internetu, aby zkusili dvě minuty nic nedělat.

„Přemýšlel jsem o tom, jak trávíme každou minutu dne s přístupem k neomezené zásobě informací až do stavu informačního přetížení. Také jsem někde četl, že existuje důkaz, že naše mozky dostávají malou dávku dopaminu pokaždé, když kontrolujeme e-mail nebo Twitter nebo Facebook a je tam nový update. Takže si všichni vytváříme takovou poruchu pozornosti, což asi není moc dobré z hlediska produktivity,“ řekl ke svému lednovému projektu, který prý stejně vznikl hlavně pro zábavu. Během prvních osmi hodin každopádně přilákal přes 20 tisíc návštěvníků a má i formu facebookové aplikace.

Mistr neúspěchů

Kromě jednorázových online aktivit se Tew pokusil v roce 2009 vytvořit klasičtější podobu byznysu a v únoru spustil stránky PopJam.com, jakousi kombinaci stránek s humorným obsahem a sociální sítě podobné Twitteru. I přes zisk počáteční investice skončil o rok později, přičemž sám jeho zakladatel přiznal dvě zásadní chyby – nedošlo k integraci se skutečným Twitterem a celý projekt nabral příliš velké zpoždění.

Speciální kapitolou se stala také hra Sock & Ave, která měla podpořit úspěch PopJamu. Hráč v ní hází botu po prezidentu Bushovi, a přestože díky velkému mediálnímu pokrytí získala během několika dní přes 4 miliony návštěvníků, monetizovat se ji nepovedlo a nakonec byla prodána za 5000 dolarů. Hra nicméně funguje dodnes a lidé v ní už naházeli přes 100 milionů virtuálních bot do tváře bývalého amerického prezidenta.

Není tedy příliš divu, že někteří považuji Alexe Tewa za nejvíc otravného člověka na internetu, jiní zase za notorického neúspěcháře. Ale ať je obojím nebo ani jedním, jsem docela zvědaví na jeho další „neúspěch“.

 

P.S. Pod naším původním článkem o One Million People ze září 2010 napsal Adam Reinberger: „Před měsícem jsem tenhle nápad prezentoval klientovi a ten do toho nešel, tak Alexovi přeju, ať se to vyvede, abych si mohl vytrhnout pár vlasů a klientovi jednou říct: Já to říkal! :))“ Adame, pole působnosti je nyní volné, držíme palce…