Proč byl vstup Facebooku na burzu úspěšný a co bude dál

Pro spoustu lidí byl vývoj akcií Facebooku při pátečním vstupu na burzu mírně řečeno zklamáním. Po zkušenostech s IPO ostatních technologických jmen jako je Zynga, LinkedIn či Groupon se všeobecně očekávalo, že akcie stejně jako u těchto společností vyletí po počátku obchodování vzhůru, aby se během následujících dnů a týdnů vrátily zpět na reálné hodnoty. To se ovšem nestalo, Facebook v nejsilnější chvíli povyskočil jen o málo víc než o deset procent a obchodování uzavřel o pouhých 23 centů výš, než byla nabídková cena, tedy na 38,23 dolaru.

Faktorů, které v tomto vývoji hrály roli, bylo několik, a ačkoliv to může znít jako odvážné tvrzení, tím nejpodstatnějším byl pragmatický a realistický pohled vedení Facebooku na vstup na burzu. Pro pochopení toho, proč si myslíme, že toto tvrzení platí, se pojďme trochu blíž podívat na to, jak vlastně IPO funguje a proč k němu společnosti přistupují.

Všechno začíná u akcií a důvodů, proč je společnosti vydávají. Akcie představují majetkový podíl ve společnosti, a tak jsou pro svého držitele jakýmsi vlastnickým certifikátem. Tento certifikát získává výměnou za investici do společnosti, ať už obvyklou finanční, nebo ve formě vložení nefinančního majetku (kupříkladu nemovitost, duševní vlastnictví), případně ve formě práce – zaměstnanci startupů v počátečních fázích často dostávají část odměny ve formě akcií či opcí na akcie.

Efektivní IPO: Hodně peněz, málo akcií

O získání likvidity ve formě hotovosti (nebo směnitelných bezhotovostních aktiv) pak jde společnosti vždy, když do ní investoři výměnou za akcie vkládají další hotovost. A ničím jiným, než vstupem dalších investorů za hotovost, není ani IPO, vstup na burzu. Jediným rozdílem zde je, že pro investiční vstup do společnosti platí v raných fázích obvykle různá omezení, kdežto na veřejné burze typu NASDAQ či NYSE může prostřednictvím makléře investovat kdokoliv. Společnost zde tedy alespoň v teoretické rovině (prakticky to tak nefunguje, k čemuž se dostaneme dále) získává investice přímo od nejširší veřejnosti.

Získání co největšího množství likvidity za co nejmenší počet nových akcií je pro společnost v IPO obvykle cílem číslo jedna. Co nejmenší počet nových akcií zde je opravdu podstatný, vydávání nových akcií totiž stávajícím vlastníkům snižuje jejich podíl (tzv. rozředění podílů), čemuž se samozřejmě chtějí vyhnout. Dalším cílem pak je poskytnout stávajícím podílníkům, tedy zakladatelům, investorům a prvotním zaměstnancům, možnost akcie snadno a rychle prodat pro případ, že by svou kapitálovou účast na společnosti chtěli snížit nebo chtěli vystoupit úplně. Přece jen se mnohem snáze prodávají akcie veřejně obchodované na velké burze, než akcie soukromé společnosti.

Prvotní nabídka je jen pro omezený okruh investorů

Pro zhodnocení úspěšnosti IPO je zde ale ještě jeden důležitý faktor, a to kdo se v první fázi k akciím společnosti dostane. Samotné obchodování na burze totiž není prvním krokem, jak by to na první pohled mohlo působit. Ještě předtím probíhá upisování akcií, které provádí investiční banky (v případě Facebooku je vedla banka Morgan Stanley, účastnila se ale i řada dalších). Tyto akcie upisují obvykle zavedení klienti těchto investičních bank, a ke skutečně nejširší veřejnosti se zpravidla vůbec nedostanou. Právě tohoto upisování akcií se týká ona tak často skloňovaná nabídková cena, která v případě Facebooku činila 38 dolarů za kus.

Na burze následně akcie neprodává přímo společnost, ale ti, komu se povedlo akcie upsat. Jakýkoliv rozdíl v ceně oproti ceně nabídkové není tedy příjmem Facebooku, ale příjmem prvotních upisujících. Pokud akcie při vstupu na burzu vyletí prudce vzhůru, znamená to, že společnost vybrala méně peněz než mohla na svůj budoucí rozvoj a pro své stávající akcionáře, a že tyto prostředky si v rámci snadného a rychlého příjmu (upsání a následně okamžitý prodej, jakmile akcie vystřelí vzhůru) rozdělili prvotní upisující.

Nízká odměna pro banky

V tomto ohledu se Facebooku povedlo své akcie pro prvotní nabídku ocenit takřka ideálně. Malý vzrůst ceny počátkem obchodování svědčí o tom, že cena byla nasazena na maximum, které si Facebook mohl dovolit, akcie přitom ale upsal všechny a pro určitý zisk pro prvotní upisující také zůstal prostor. Poměrně vysoká cena, ovlivněná velkou medializací IPO jako investiční události roku, pak zase znamená, že akcie nakonec neskončí v rukách spekulantů, ale spíše zájemců o dlouhodobou investici. To je pro Facebook výhodné, tito majitelé totiž budou hledět především na plné využití potenciálu společnosti a budou méně tlačit na dosažení krátkodobých zisků na úkor dlouhodobého výhledu.

Další ohled, ve kterém bylo IPO velice dobře zvládnuté, je až překvapivě nízká odměna pro upisující banky. Tato odměna činila v minulosti u některých technologických IPO i přes 7 procent, u Facebooku byla pouhých 1,1 procenta, zhruba 176 milionů dolarů. Nejenže se Facebooku povedlo maximalizovat objem prostředků, které prvotní nabídkou akcií získal, ale navíc redukoval náklady této prvotní nabídky, aby mu ve výsledku zbylo víc. To svědčí o opatrném, promyšleném a efektivním hospodaření současného vedení sociální sítě, což je faktor, který je pro dlouhodobého investora rozhodně dobrou zprávou.

Co bude dál?

Cenou, která je mezi profesionály v případě Facebooku poměrně často skloňovaná, je rozmezí 25-30 dolarů. To je částka, kterou mnoho z těch skeptičtějších uvádí jako hodnotu akcií Facebooku odpovídající současnému hospodaření. Nabídková cena 38 dolarů je podle nich vysoce přeceněná a vychází z hypu, který kolem IPO sociální sítě v posledních měsících panoval. Budoucnost Facebooku navíc není zdaleka jen růžová. Má sice velké množství uživatelů a tím pádem i potenciál, kolem obchodního modelu společnosti ale panuje řada pochybností.

Ty se nakonec ani sama sociální síť příliš nesnaží zastírat, média se o některých z nich dozvěděla z jejího S-1 podání Komisi pro cenné papíry a burzy. Jednou z těchto výzev, které připustilo současné vedení, je přesun uživatelů k mobilnímu internetu, který Facebook v současnosti prakticky neumí monetizovat.

Určité pochybnosti existují i o reklamě Facebooku na desktopech a její výkonnosti v současné podobě. Komentátoři stále častěji mluví o tom, že by Facebook měl přijít s vlastní reklamní sítí ve stylu Google AdSense, která by mu umožnila cílit na své uživatele reklamu i mimo svoji doménu. Naopak velmi dobře si sociální síť vede v oblasti plateb, kterou podle drobných náznaků hodlá v dohledné době rozšířit i mimo tradiční prodej virtuálního zboží ve hrách. To by příjmy sociální sítě mohlo znatelně podpořit. O dalších možnostech, jak vylepšit obchodní model, vedení jistě pilně přemýšlí.

Jak se Facebooku podaří s výzvami vyrovnat, to ukáže jen čas. Jisté ale je, že dokud nepředstaví důvěryhodnou strategii, budou akcie směřovat spíš k nižším hodnotám. To nakonec potvrzuje i počátek dnešního obchodování, po zhruba hodině a půl se zatím Facebook drží těsně pod hranicí 34 dolarů.