Právní problémy Facebooku v Evropě vrcholí zákazem pluginů

Šlesvicko-holštýnský komisař pro ochranu údajů Thilo Weichert dospěl k závěru, že tlačítko Like a další widgety Facebooku nejsou dle německých a evropských zákonů legální. Majitelům webů z tohoto státu tak hrozí, že budou muset pluginy do konce září pod pokutou zrušit. Zdaleka nejde o první podobné kroky proti Facebooku v Evropě a tak jsme se podívali trochu víc do historie.

Thilo Weichert, komisař pro ochranu údajů německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, není s americkými internetovými službami zrovna kamarád už delší dobu. Nebo to tak alespoň vypadá podle jeho dohledatelných aktivit. V březnu loňského roku měly Švýcarsko a Německo pochyby o legálnosti označování na fotografiích na největší sociální síti a šlesvicko-holštýnský komisař v případu samozřejmě figuroval. Jeho jméno se později stejný rok objevuje i v souvislosti s německými problémy Google Street View, kdy jeho spolková země byla vůbec první, které se snímání ulic nelíbilo.

Podle bloggera Jeffa Jarvise dokonce Weichert v debatě, kterou Jeff společně s ním podstoupil v Berlíně, slovně napadl nejen vyhledávač Google, ale i jeho uživatele, když je označil za “hloupé”. A nyní právě tento komisař vydal tiskovou zprávu, že majitelé webů ze Šlesvicko-Holštýnska, kde Thilo Weichert vládne osobním údajům, mají do konce září čas na zrušení pluginů od Facebooku. Jinak mohou dostat pokutu až 50 tisíc euro.

Z moci úřední

Pojďme se ale na evropské problémy Facebooku s orgány ochrany osobních údajů podívat šířeji a s pohledem do historie. Základním problémem Facebooku je to, že evropský a americký přístup k ochraně údajů uživatelů je poměrně rozdílný – a Evropa je samozřejmě mnohem přísnější. Loni v březnu se spor týkal toho, zda Facebook neporušuje předpisy na starém kontinentu v souvislosti s údaji o neuživatelích. Ty sociální síť umožňuje svým uživatelům označovat v materiálech, které nahrávají.

Typicky se jedná o fotky s uživateli, kteří nemají na Facebooku profil, ale kteří mohou přesto ve fotografii být označeni. Dalším příkladem je poskytování e-mailové adresy na neuživatele. Je vůbec možné, aby Facebook mohl za aktivitu svých uživatelů, kteří nezákonně nakládají s údaji o svých přátelích a známých, být zodpovědný? Právě to se minulý rok řešilo v Německu a Švýcarsku.

Facebook měl zato, že pokud se uživatel tváří, že k nakládání s údaji povolení jejich vlastníků má, je zodpovědnost na něm. Podle tehdejšího vyjádření švýcarského komisaře Hanspetera Thuera (který stál pro změnu za švýcarskými problémy Google Street View) by ovšem plného souladu s místními předpisy dosáhla největší sociální síť pouze tehdy, pokud by se po každém nahrání osobních údajů o neuživateli této osobě ozvala, informovala ji o typu nahraných údajů a získala výslovné svolení s jejich uchováváním. A to samozřejmě není, vzhledem k množství osobních fotografií a dalších materiálů na největší sociální síti, technicky ani finančně zvládnutelné.

Dlouhodobě pod dohledem

Jak přesně tehdy spor dopadl a jak zněl konečný verdikt nevíme (i když fotografie na Facebooku v Německu nadále fungují, takže si je Facebook podle všeho uhájil), jisté ale je, že jak Google, tak Facebook jsou v hledáčku obou pánů a jejich úřadů dlouhodobě. Není divu, obě společnosti jsou svým podnikáním daleko lépe přizpůsobené americké volnější úpravě soukromí uživatelů, mají proto v přísné Evropě logicky problémy realizovat projekty, které v USA problémy se zákonem nemají (nebo alespoň ne tak zásadní).

Po tahanicích kolem Google Street View nyní přišla opět řada na Facebook. Nejprve komisař pro ochranu údajů z Hamburku Johannes Caspar měl námitky vůči automatickému označování obličejů na fotografiích, koncem minulého týdne pak vyšla aktuálně mediálně propíraná tisková zpráva ze Šlesvicko-Holštýnska. Komisař Thilo Weichert se podle ní domnívá, že Facebook pomocí dat ze svých pluginů vytváří profily uživatelů i neuživatelů, které dále využívá k marketingovým účelům.

Protože taková aktivita by byla v rozporu nejen s německou, ale i evropskou zákonnou úpravou, rozhodl se úřad veškeré funkce Facebooku, které odesílají data do USA, šlesvicko-holštýnským majitelům webů zakázat. Do konce září mají ze svých stránek odstranit “veškeré související služby”, tedy nejen tlačítko Like, jak informuje většina médií, ale i ostatní pluginy, jako jsou komentáře a doporučení. Nařízení se navíc netýká jen firemních webů, ale úplně všech.

Velké problémy na dohled

Nechme stranou právně komplikovanou otázku toho, vůči jakým osobám vlastně takové nařízení je platné, i to, jak si může či nemůže úřad poradit s neposlušnými příslušníky cizích států, i když to je velmi zajímavá stránka podobných nařízení týkajících se internetové aktivity. Pro nás je důležité to, jak bude spor pokračovat (Facebook samozřejmě nařčení odmítá). Dojde zákaz opravdu realizace a dospěje situace až k případným pokutám pro ty, kdo jej poruší?

Pokud ano, není až tak nepředstavitelná varianta, že se podobná opatření začnou napříč starým kontinentem množit. Základem ochrany údajů v jednotlivých státech je totiž evropská právní úprava, která je pro všechny státy společná a jejich lokální předpisy se tak budou lišit jen v dílčích věcech. Kdyby k takovému blokování Facebooku snad došlo, společnost by to v Evropě výrazně oslabilo a mohlo by to posílit konkurenci, například Google+. Tuto variantu nakonec nepřímo naznačuje i Weichert v tiskovém prohlášení svého úřadu:

“Jsou tu evropská i další sociální média, která ochranu údajů uživatelů na internetu berou mnohem vážněji. To, že mohou také obsahovat problematické prvky, nesmí být důvodem, abychom vůči Facebooku byli neaktivní, naopak nás to musí motivovat k tomu, abychom jako orgány dohledu tato porušení postihovali. Uživatelé se mohou podílet tím, že se službám s nedostatečnou ochranou soukromí vyhnou.”

Total
0
Shares
Další články