Používáte často a hodně Facebook? Budete smutní, tvrdí studie

Studie amerických vědců z University of Michigan odhalila souvislost mezi častým používáním Facebooku a menší spokojeností. Lidem, kteří tráví hodně času u největší sociální sítě, se snižuje subjektivní pocit spokojenosti, těm, kdo se s lidmi raději baví osobně, se naopak zvyšuje.

S miliardou aktivních uživatelů má Facebook natolik prominentní postavení, že se jeho vlivem na lidské emoce stojí za to zabývat tak nějak speciálně. Nejčastější pochybností je, zda online interakce (přes sociální síť i jinak) dokáží nahradit potkávání se tváří v tvář a uspokojit tak lidské sociální potřeby.

V minulosti na tuto problematiku v souvislosti s Facebookem některé studie narazily, nikdy se jí ale nezabývaly natolik cíleně, aby bylo možné z jejich zjištění dovozovat dalekosáhlé závěry. Studie od odborníků na lidskou emocionalitu z University of Michigan si proto vzala za cíl pomocí vlastní studie definitivně prokázat, jaký vliv má časté používání Facebooku na naši psychiku.

Pět otázek, pětkrát denně, dva týdny

V rámci studie posílali po dobu dvou týdnů 82 mladým dobrovolníkům v náhodnou dobu pětkrát denně dotazník, který obsahoval následující otázky:

  • Jak se právě teď cítíte?
  • Jak moc jste úzkostný/á ?
  • Jak moc jste osamělý/á?
  • Jak moc jste používal/a Facebook od doby, kdy jsme se ptali naposled?
  • Jak moc jste s lidmi komunikoval/a “přímo” od doby, kdy jsme se ptali naposled?

Před počátkem studie a po ní, tedy na začátku 14-denního období a po jeho konci, byl navíc dobrovolníkům předložen k vyplnění rozsáhlý test životní spokojenosti (Satisfaction With Life Questionnaire). Zatímco pomocí průběžných dotazníků byla měřena afektivní složka spokojenosti (jak se cítíte právě teď), dotazník před a po dvoutýdenním dotazování měřil kognitivní složku (jak moc jste se svým životem všeobecně spokojeni).

Facebook snižuje krátkodobou i dlouhodobou spokojenost

Výsledky? Ti, kdo uváděli v jednom průběžném dotazování více času na Facebooku, také při dalším dotazování přiznávali nižší afektivní (krátkodobou, pocitovou) spokojenost, tedy horší aktuální pocity. Stejný princip platil i pro kognitivní (dlouhodobou, rozumovou) spokojenost měřenou před a po dvoutýdenním pokusu – kognitivní spokojenost se snižovala rychleji u těch, kdo za celé období měření uváděli víc používání Facebooku.

Studie navíc tvrdí, že se další proměnné, například počet online přátel, míra psychické podpory od nich, či depresivnost, osamělost a sebevědomí dobrovolníků, prokazatelně nepodílely na snižování životní spokojenosti respondentů. Ale ani to není vše. Přímá komunikace s lidmi se totiž podílela na subjektivních pocitech obráceně, než používání Facebooku. Její míra sice neovlivňovala dlouhodobější kognitivní složku spokojenosti, pokud ale jde o složku afektivní, tu prokazatelně zlepšovala. Respondenti, kteří měli více přímé komunikace, následně na otázku po aktuálním stavu uváděli lepší pocity.

Facebook nefunguje jako únik pro smutné

Častou námitkou je, že k online komunikaci se lidé, kteří se necítí dobře, uchylují jako k záchrannému kruhu. To ale studie nepotvrdila. Neprokázalo se totiž, že by nižší subjektivní spokojenost lidi vedla k tomu, aby na Facebooku byli víc. Horší aktuální pocity při jednom dotazování podle výzkumníků nevedly k tomu, že by účastníci při dalším dotazování uváděli více času stráveného s největší sociální sítí.

Zdá se tedy, že závěr studie skutečně stojí na pevných základech. Facebook naši spokojenost snižuje. I když studie v závěru zmiňuje, že pozorovaný efekt je jen mírný, a tedy, obrazně řečeno, že vás Facebook i při velmi častém používání jen těžko uvrhne do depresí, rozhodně není od věci tenhle efekt vzít v úvahu.

I proto si příště, až nebudete mít chvíli co dělat, běžte místo Facebooku raději s kolegou či přáteli poklábosit osobně. Jinak riskujete, že budete o malý kousek smutnější, než když se sociální síti vyhnete. A když přijde na to jít spokojenosti naproti, i tenhle malý kousek se přece počítá.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Kontrolu nad Diasporou získá komunita. Konec, nebo začátek?

Tým, který před dvěma lety založil "anti-facebook", distribuovanou a otevřenou sociální síť Diaspora, se rozhodl předat otěže své komunitě. Na Diaspoře se budou zakladatelé účastnit již jen jako řadoví členové společenství, místo toho budou pracovat na dalším svém projektu Makr.io. Neznamená to pro ambiciózní projekt jeho konec?