New Media Inspiration: Sociální média, glitch, kyberpunk i pornografie

Některé přednášky NMI2013 byly skvělé, ale do článku se shrnout nedají. Jiné byly velice zajímavé, ale neuchopitelné. A další jsme prostě nestihli. Psát reportáž z multimediální akce je docela nevděčné, ale aspoň máte pořád nějakou motivaci chodit na konference osobně. Nakonec jsme se rozhodli věnovat primárně sociálním médiím, abyste však úplně nepřišli o původní pestrost, proložíme to několika zajímavými prezentacemi absolventů StuNoMe.

Eliška Vyhnánková: Zeď nechte otevřenou

Eliška Vyhnánková z Newton Media vysvětlovala mimo jiné to, proč je důležité své fanoušky poslouchat, i když vám zrovna nadávají (a nebyla jediná). Přestože pravidlo o nevypínání facebookové zdi už je jednou z nejrozšířenějších pouček a zmiňuje se o něm skoro každá konference, i velké firmy se často pod tlakem rozhodnou na něj zapomenout.

Nevýhody takového kroku ukázala přednášející na příkladu předvánočního jednání obchodů Alza a Mall.cz. Ani jeden z nich nestíhal odbavovat klienty, kterým se to samozřejmě nelíbilo a své negativní pocity šířili po internetu. Alza proto možnost dávat příspěvky na zeď vypnula. Zatímco Mall.cz měl téměř veškerou kritiku na své zdi (což samozřejmě zdůrazňovalo negativní sentiment), negativní komunikace kolem Alzy byla roztříštěna napříč sociálními sítěmi na vlastních profilech uživatelů a nikdo z obchodu proto jejich problémy nemohl řešit.

Jenda Perla: Tak ovlivňují ta sociální média volby?

Prezidentské volby jsou téma, které se teď řeší snad ve všech médiích. A řešily se i na konferenci, kde si je jako hlavní téma přednášky vybral freelancer Jenda Perla (svou prezentaci už nahodil online). Protože odborných hlav bylo na místě přítomno víc, neshodly se moc na tom, jaký vliv přesně sociální média na volby měla a mají. Jasné je ale hlavně to, že už si žádný kandidát nemůže dovolit zde nekomunikovat, nereagovat a nehledat voliče. Ostatně to také všichni dělají.

Nejde ale jen o komunikaci řízenou, ale také o tu neřízenou. Mohli jsme vidět úspěšná virální videa, která mohla mít na výsledek nemalý vliv, jako Nevolte komunistu prezidentem, Vážený pane Zemane! či Jak odstranit Zemana s Fischerem. Fanouškovstvím a sdílením příspěvků nebo videí se lidé podle Perly zároveň utvrzovali v tom, že jejich názor sdílejí i ostatní. „A to se dělo v takovém měřítku a takové rychlosti, která předtím nebyla možná,“ dodal.

A jak to bude ve druhém kole? Každopádně těsné. Perla si na to připravil „statisticky neobhajitelnou predikci“ založenou na poměru fanoušků a voličů. Podle dat ze 16. ledna by vyhrál Schwarzenberg s 2,55 miliony voličů a Zeman by jich měl jen 2,27 milionu, data k 18. lednu už však poměr obrátila. Diskuse jsou každopádně stále živé – jak upozornil Josef Šlerka, za poslední dva týdny se na Facebooku objevilo 200 tisíc zmínek o Schwarzenbergovi a Zemanovi, takže sociální média jako místo pro budování značky, i té politické, nabírají na významu.

StuNoMe poprvé: Vliv pornografie na rozvoj nových technologií

Prezentace z bloku absolventů StuNoMe berte hlavně jako zajímavé teasery na jejich diplomové práce. Slidy Matěje Vaněčka obsahují spoustu pozoruhodných důkazů o tom, že pornografický průmysl byl nejen na internetu vždy o krok napřed. Pokud i ve vás vyvolají zvědavost, celou práci si po nezbytné registraci můžete stáhnout z repozitáře Univezity Karlovy.  Rozhodně není příliš pochyb o tom, že internet is for porn.

Máša Dudziaková: Trocha QR inspirace

Jeden z nejzajímavějších projektů na konferenci byl rozhodně QR Open Tattoo. Máša Dudziaková vyprávěla o tom, jak propojit online a offline svět přímo na těle člověka. Zatím na něm sice není vidět komerční užitek, jako nápad ale určitě zaujme. Jde o reálné tetování na reálném člověku ve formě QR kódu, přičemž odkazovaný obsah můžou lidé přes internet změnit. A těmi lidmi nejsou myšleni jen sami nositelé tetování, ale kdokoliv.

Přidat můžou text, obrázek nebo rovnou video. A jakmile to udělají, nositel QR kódu o tom dostane informaci mailem na svůj chytrý telefon. Aby si změny mohl prohlédnout, měl by pak sám sebe pochopitelně naskenovat. O příběhu projektu si můžete přečíst na webu qrbodies.com/open-tattoo. A pokud vás zajímá, jak změnit obsah QR kódu, zkuste to na stránkách opentattoo.cz. Je potřeba se zalogovat, jméno a heslo je ale stejné: opentattoo.

Roman Hřebecký: Příběhy jako citová lepítka

Příběhy jsou pro komunikaci důležité a vyprávět je přišel freelancer Roman Hřebický. Můžete jimi motivovat, dobře se sdílejí a kdo je dobře pochopil a využil, dočkal se i svého slidu v prezentaci. Dobrou sociální komunikaci má třeba Snowboard Zezula, který má na Facebooku skoro 84 tisíc fanoušků díky tomu, že vypráví jak funguje, co nabízí, a ukazuje, jak báječně se budete cítit s jeho produkty.

Facebook dokázala využít i společnost Dulux. Nejprve připravila nebrandované stránky typu Mám rád zelenou, Mám rád červenou a podobně. Barvy komunikovaly samy za sebe, lidi je sdíleli a stávali se fanoušky. Během kampaně začaly barvy komunikovat i mezi sebou, komentovaly si statusy a po měsíci se přidala i brandovaná stránka Dulux. Barvy ale žily a upozorňovaly na sebe i v reálném životě – barevní lidé sehrávali scénky na náměstích i v kavárnách. Teď má Dulux bezmála 20 tisíc fanoušků, asi třetina z nich se podle odhadů kryje s fanoušky jednotlivých barev.

Poslední příběhová inspirace – jelení lůj. Měnil dějiny. Byl a bude s námi vždy. Hraje na city a dělá to dobře.

StuNoMe podruhé: GLiTCH

Glitch je v mnoha směrech fascinující pojem, který ukazuje chybu jako umění i způsob, jak si uvědomit jindy skrytou přítomnost média. „Glitch v umění nám vedle čistě estetického prožitku dává nahlédnout do nitra technologie, čímž odhaluje její funkcionalitu a přispívá tak k hlubšímu pochopení jejích materiálních, strukturálních a ideologických fundamentů, které se pro nás staly vlivem logiky imediace v běžném životě téměř neviditelnými.“ Až se vynadíváte na obrázky v prezentaci, celou diplomku Filipa Šaška si můžete stáhnout z Dropboxu.

Další postřehy bez ladu a skladu

Se svými hatery se skamaraďte, ze sociálních médií je odveďte a informačně vyčerpejte, poradil Marek Prchal. Také jeho vydatnou motivační prezentaci „Prvních deset věcí, které dělám, když je problém na Facebooku“ najdete volně na SlideShare a jejímu obsahu už jsme se částečně věnovali i v reportu z Digital Briefing 2013. Určitě stojí za proklikání.

Kocháte se počtem reálných uživatelů? Nedělejte to, radí Tomáš Búřil z AdExpres. Místo toho doporučil sledovat celý proces od zhlédnutí reklamy, přes příchod na stránku až po provedení žádané akce (koupení produktu). A když už zákazník koupí, nezapomeňte mu připomenout, aby koupil znovu. Jako příklad zazněl i na dalších akcích zmiňovaný Mall.cz, který sleduje například to, jaké psí krmivo si který zákazník koupil. Dopočítá si, kdy mu pravděpodobně dojde, a v té době mu začne zobrazovat reklamu znovu.

Vyvolávejte emoce, doporučil zase Petr Andrýsek. Podle něj to zafungovalo třeba při kampani Albi, která za každý Like slíbila pět korun na léčbu roztroušené sklerózy. Hluboké lidské příběhy zkrátka fungují, to potvrdil i již zmíněný Roman Hřebecký. Ale je to částečně proto, že se v tomto případě střetl styl kampaně a cílová skupina – tedy ti, kteří mají rádi přáníčka nebo plyšové hračky.

No a také vězte, že obsah vám na internetu pravděpodobně stále nic nevynese. Moc nevynáší ani těm nejznámějším blogerům a do úspěchu zatím mají daleko i placené noviny nebo časopisy. Lidi zkrátka za obsah platit nechtějí, konstatoval Adam Reinberger, tak se na něj nespoléhejte. Pokud ale na tohle varování nedáte a máte svůj malý blog, alespoň se mu ozvěte. Lidi jako jste vy totiž dává dohromady a má s nimi velké plány. Stačí vzít Adamovo příjmení a přihodit zavináč a doménu gmail.com.

StuNoMe potřetí: Tělesné modifikace v kyberpunku

Věděli jste, že i v Česku jsou lidé s malými magnety v konečcích prstů, které jim umožňují cítit magnetické pole a bez námahy zvedat lehké kovové předměty? Podobným i mnohem divočejším fyzickým modifikacím se ve své práci věnovala Máša Dudziaková s podporou studia hell.cz, přičemž se odpíchla od slavné kyberpunkové literatury. I její práci najdete v digitálním repozitáři karlovky.

 

Autory článku jsou Iva Brejlová a Vojta Bednář.