Největší sociální výstřelky a průšvihy roku 2011

Přestože se neustále píše o tom, jak by se firmy měly chovat na sociálních sítích, loňský rok byl na nejrůznější průšvihy opět bohatý. Podívejme se na výběr těch nejzajímavějších zahraničních i českých přešlapů na Facebooku, Twitteru a v dalších sociálních médiích za uplynulý rok.

GoDaddy: I zabití problémového slona může být problém

Celý svět šokovalo, když loni v březnu umístil výkonný ředitel společnosti GoDaddy Bob Parsons na internet video, které zachycuje, jak loví a nakonec i sám zabije slona v africkém Zimbabwe. Parsons slona označil jako problémového, protože ničil místním lidem úrodu. To ovšem nic nezměnilo na faktu, že sloni afričtí patří ke zranitelným druhům, které už tak dost trpí bezcitností pytláků. Toho si byly následné ostré kritické hlasy velmi dobře vědomy a některé ekologické organizace (např. PETA) zrušily v reakci svůj účet u GoDaddy.

Keneth Cole: Reklamní tweet do revoluce nepatří

V únoru jsme psali o tweetu, kterým pobouřila svět známá módní značka Keneth Cole. V době, kdy Egyptem zmítaly násilnosti, které již měly na svědomí stovky obětí, si zástupci značky dovolili velmi nevhodnou reklamu. Neetický příspěvek, který měl upozornit na plánované otevření egyptské pobočky, zněl následovně:

Přestože se společnost za tweet oficiálně omluvila, u fanoušků zanechal ještě dlouho hořkou pachuť.

Gilbert Gottfried: Katastrofy smyslu pro humor nesvědčí

Podobně, jako se Keneth Cole nevyplatilo žertovat na téma povstalců v Egyptě, herec Gilbert Gottfried si pro změnu odskákal svou nejapnou narážku na ničivé zemětřesení a tsunami v Japonsku. Tento tweet, kde se kuriózním způsobem zpovídá z rozchodu s přítelkyní, jej dokonce stál místo mluvčího společnosti Aflac.

Bing: Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly

Horké chvilky ve spojení s japonskou tragédií si prožil také vyhledávač Bing. Svým fanouškům totiž firma slíbila, že dá na pomoc Japonsku úměrně tolik peněz, jak moc je budou lidé retweetovat a lajkovat. Pod palbou tvrdé kritiky přiznali zástupci Bingu, že v dobré víře usnadnit vybírání peněz přestřelili, a ihned oznámili, že slíbených 100 tisíc dolarů už z jejich kapsy do postižené země putuje.

Durex: Co je vtipné u PC v Americe, Afrika strávit nemusí

Vedle neetických příspěvků těžících z lidského či zvířecího neštěstí se firmám nevyplácí ani příklon k sexismu. O tom se pro změnu koncem listopadu přesvědčil výrobce kondomů Durex. V rámci své kampaně určené pro jižní Afriku vložila firma tweet s textem: „Why did God give men penises? So they’d have at least one way to shut a woman up. #DurexJoke“. Vzhledem k tomu, že jižní Afriku trápí vysoké číslo znásilnění, trapný vtip byl pro mnohé přímo do nebe volající. Kritické hlasy neziskových organizací na sebe nenechaly dlouho čekat, stejně jako řada omluv od Durexu.

Facebook: I mistr se někdy utne

Světoznámý spisovatel indického původu Salman Rushdie se loni přesvědčil, že ani slavný pas nemusí stačit k ověření facebookové totožnosti. Poté, co byl v listopadu zrušen jeho účet, odeslal Rushdie správcům facebookových účtů k ověření kopii fotografie ze svého pasu. Facebook trval na tom, aby měl spisovatel účet pod svým plným jménem Ahmen Salman Rushdie, a následně nedokázal reagovat na Rushdieho dotazy. Spisovatel vyřešil situaci po svém, postěžoval si na Twitteru a jeho účet byl do dvou hodin jako zázrakem znovu aktivní.

Sony Ericsson: Když právníci zešílí

Hodně velké nepochopení směrem k základně svých uživatelů prokázal Sony Ericsson a vytvořil tak ukázkový příklad, jak to rozhodně nikdy nedělat. Společnost podala oficiální stížnost proti blogu Xperiablog.net, který spravovali sami uživatelé a oddaní příznivci značky. Vadilo jí používání (doslova „zneužívání“) značky „Xperia“ a požadovala, aby domény získala pod svou kontrolu. Proč? To se ani nikdy nedozvíme.

Zatímco ještě v listopadu byl blog pozastaven a obsahoval jen výčitku vůči Sony Ericssonu, nyní už je opět v provozu. Zdá se, že se nakonec přeci jen někdo chytil za nos.

Nikon: Nepřehánějte to se sebedůvěrou

Někdy stačí jeden hloupý příspěvek, za kterým většinou stojí přehnaná snaha o vlastní propagaci. Příliš marketingový přístup se nevyplatil Nikonu, který v příspěvku pro statisíce svých fanoušků, většinou amatérských fotografů, doslova napsal, že každý fotograf je jen tak dobrý, jako jeho vybavení. Ouch! Výsledkem je více než 4000 komentářů, které se s firmou nemažou a další tisíce pod omluvnými posty.

Chrysler: Pozor na účty (a na hubu)

Chrysler během Super Bowlu zabodoval s atmosférickou reklamou, v níž kromě Eminema hraje hlavní roli město Detroit a specifická image, která je s tímto místem spojená. Video nasbíralo skoro 10 milionů zhlédnutí, Detroiťané a všichni patrioti byli nadšení, jenže pak se na oficiálním účtu Chrysleru na Twitteru objevil následující tweet:

Jeden ze zaměstnanců mediální agentury si zkrátka spletl svůj soukromý a firemní účet. Okamžitě byl bez práce, byť o jeho vyhození se podle blogu Chrysleru nepostarala automobilka, ale samotná agentura. To ale nakonec nebylo až tak podstatné, neboť celá agentura jeho osud brzy následovala.

Versace: Mlčeti je písek

Facebooková stránka Versace se stala terčem útoků aktivistů bojujících proti takzvanému sandblastingu, což je metoda používaná k navození onošenosti u nového oblečení, zejména džín. V minulosti už od něj upustily například značky Levi’s, H&M nebo Gucci, přesto Versace zjevně nebyl na protest připraven a poté, co jeho stránku zaplavily příspěvky aktivistů, svým více než 500 tisíců fanoušků zablokoval možnost přidávat příspěvky. Přestože k tomu došlo už v létě, tento stav platí dodnes a nadále lze jen komentovat oficiální příspěvky (což samozřejmě protesty stejně nikdy nezastaví).

Česko: Nelegální soutěže stále v kurzu

České facebookové vody loni nejvíce vířily především stále se opakující soutěže v rozporu s pravidly. Některé firmy jsou prostě nepoučitelné. Jak jsme ukázali prstem už v článku z července, minimálně některou z těchto podmínek porušily na svých firemních stránkách Hard Rock Cafe Praha, České Hrady.cz či Taxi Speed Cars. Velmi neobvyklá (a mimo jiné také nelegální) soutěž, tentokrát speciálně určená novinářům, se objevila v červenci. Agentura maXmedia oslovila novináře, aby se zapojili do skupiny Novinářští Rafani a Micky a na zeď nahrávali fotky svých čtyřnohých miláčků. Výměnou za to bylo pravidelné losování o psí krmivo.

Prima Cool: Když admin ví méně než fanoušci

Slíbit již existujícím fanouškům cenu za to, že někdo bude stotisícím (nebo jakýmkoliv jiným) fanouškem v pořadí, je trochu hloupé tak nějak z principu. O to víc, když neexistuje způsob, jak na Facebooku zjistit, kdo se tím fanouškem stal. A když pak začnete situaci „zachraňovat“ lhaním, rozhodně si nepomůžete…

Aktuálně.cz: Pravidelné okénko twitterovské hysterie

Nejen na Facebooku, kde má stránku skoro každý a výskyt admina-amatéra či rovnou admina-diletanta není až tak vzácným jevem, ale i na českém Twitteru jsou hádky mezi stránkou a uživateli bohužel poměrně častým jevem. Ať už jako důsledek snahy admina něco neohrabaně zakecat, což mu uživatelé obvykle dají pořádně sežrat, zaslepeného marketingového přístupu nebo jen zbytečných výměn s trolly. Jako jeden příklad za všechny lze uvést značně nesmyslnou hádku Aktualnecz.

Zuno: Tajemná kauza Šmudlinka

Česká odborná veřejnost se také v létě poměrně dobře bavila u takzvané kauzy Šmudlinka. Vše začalo kritickým příspěvkem na fóru mBanky pod tímto uživatelským jménem, jehož odhalená IP adresa ale odkazovala na nově spuštěnou konkurenční banku ZUNO. Jak jsme detailněji popsali v našem dřívějším článku, ZUNO banka zareagovala nečekaně pohotově a sama sebe práskla. Co víc, celou kauzu a hledání člověka, který je za skandál zodpovědný, otevřeně řešila s fanoušky na své facebookové stránce. Kdo za tím vším stál, se sice asi už nedozvíme, jisté ale je, že si ZUNO vysloužila od veřejnosti velké pochopení.