Kontrolu nad Diasporou získá komunita. Konec, nebo začátek?

Když před dvěma lety Diaspora vznikala, nadšenci o ní hovořili jako o zabijákovi Facebooku, o sociální síti, která bude lepší než modrý behemot a přitom bude brát větší ohledy na uživatele. Masového úspěchu se sice zdaleka dosáhnout nepodařilo, Diaspora si nicméně za dva roky své existence vybudovala základnu věrných, kteří na ni nedají dopustit.

Nyní se tým zakladatelů, v němž figurují  Dan Grippi, Maxwell Salzberg a Raphael Sofaer, rozhodl poodstoupit do ústraní. V souvislosti s vývojem Diaspory jim totiž v rámci prestižního akcelerátoru Y Combinator před měsícem vykrystalizoval zajímavý nástroj Makr.io na zpracovávání a remixování obrázků. Ten se nakonec místo zprovoznění na sociální síti dočkal samostatné existence a tak není divu, že již nebude čas se plně věnovat Diaspoře.

Nový memegenerator Makr.io

Makr.io nicméně rozhodně nebude komerčním projektem, naopak, čtveřice zakladatelů jím sleduje podobné cíle, jaké sledovali Diasporou. Zaměřený má ovšem primárně být nikoliv na sdílení, ale na tvorbu obsahu. Prozatím toho nástroj sice moc neumí, můžete v něm pouze vzít fotografii, k té přidat text, svůj výtvor sdílet s přáteli, reagovat na jejich výtvory a remixovat je, do budoucna má ale tým tu vizi, že Makr.io a Diaspora by měly fungovat v jakési polopropojené symbióze. Makr.io je stejně jako Diaspora otevřeným projektem, kód je veřejně přístupný a kdokoliv s ním může pracovat a službu vylepšovat.

Pokud jde o Diasporu, tu chtějí zakladatelé předat komunitě, která se kolem sítě za dva roky její existence vytvořila. Na vývoji sítě se sice budou podílet i nadále, ne již ale nijak privilegovaně, nýbrž pouze jako řadoví členové komunity. Předání bylo podle náznaků z dřívějších rozhovorů dlouhodobě plánováno na dobu, kdy bude základní koncept Diaspory vybudován. Aby se předešlo komplikacím, bude probíhat postupně po malých krocích, které mají zajistit jeho hladký průběh.

Stovky tisíc uživatelů

Diaspora jako distribuovaná sociální síť stojí na tzv. „podech“. Pod je serverem, který má pod svou kontrolou některý z uživatelů, a na který může ale nemusí pustit ostatní uživatele. Podle aktivity uživatelů lze přibližně odhadnout počet uživatelů na podech. Díky tomu víme, kolik zhruba uživatelů sociální síť nyní má, žádný masový úspěch ale v případě Diaspory neočekávejte. V současnosti se na 125 podech nachází přibližně 380 tisíc uživatelů. To na jednu stranu není málo, proti skutečně masově úspěšným sítím je to ale jen zlomek. Na druhou stranu se sluší připomenout, že hlavní oficiální pod provozovaný zakladateli, joindiaspora.com, byl ještě donedávna přístupný pouze na pozvánky.

Znamená malý počet uživatelů, že Diaspora neuspěla? To je poněkud zapeklitá otázka, odpověď totiž záleží na úhlu pohledu. Pokud se na ni budeme dívat očima médií, která o síti v době její přípravy mluvila jako o „zabijákovi Facebooku“, pak jde o jasný neúspěch. Facebook stále žije, a i přes klesající cenu svých akcií je silnější a větší než kdy dřív.

Pomalý růst může být výhodou

Pokud se na ni ale podíváme jako na snahu poskytnout alternativu, síť, která dává uživatelům větší moc nad jejich daty, která se nechystá na nich vydělávat reklamou, a která jim poskytuje nesrovnatelně větší možnosti ovlivnit směr, kam se bude vyvíjet, pak o úspěch jde. Komunita sice roste pomalu (v listopadu 2011 se uvádělo 180 tisíc uživatelů), ale právě tím se možná více upevňuje její soudržnost. Rychle rostoucí komunity totiž obvykle trpí nejednotností a často se později štěpí.

Že by Diaspora kdy vytlačila Facebook je myslitelné jen těžko. Jedná se o projekt pro poměrně specifický a úzký okruh lidí, který masy nemá moc čím oslovit. Tomu odpovídá i způsob, jak síť nyní funguje – místo updatů z každodenního života a komunikace s přáteli z fyzického světa se uživatelé baví s lidmi, které osobně nikdy nepotkali, o složitějších a komplexnějších tématech, která na Facebooku najdete jen výjimečně. Delším konverzacím, které na ní spontánně vyplynuly, se Diaspora také během první poloviny tohoto roku postupně funkčně přizpůsobovala.

Není všechno jinak?

Existují ale i pochybnosti. Pokud jde o pohled na Diasporu zevnitř, je zajímavý například tento včerejší článek od webu Mathaba, provozovatele jednoho z veřejných podů Diaspory. Podle Mathaby se za výrazem „předání komunitě“ pouze skrývá snaha zakládajícího týmu vyhnout se nákladům, těžké práci a odpovědnosti, které s projektem rozsahu Diaspory logicky přicházejí. Podle Mathaby původní ideály Diaspory odešly se smrtí čtvrtého zakladatele loni v listopadu. Teprve dvaadvacetiletý Ilya Zhitomirskiy, z celého zakládajícího týmu nejhlasitější proponent otevřenosti sítě a nutnosti kontroly uživatelů nad svými daty, spáchal podle závěrů vyšetřovatelů 12. listopadu 2011 sebevraždu.

Mathaba v reakci na novinky hodlá svůj pod uzavřít a přesunout se na jinou distribuovanou sociální síť, Friendicu. Ta podle lidí z Mathaby lépe odpovídá tomu, co Diaspora slibovala ve svých počátcích, a neuhýbá ze správné cesty. Otázkou je, zda půjde o ojedinělý krok, nebo obdobně zareagují i další provozovatelé podů.

I nadšení něco stojí

Reakce Mathaby nastiňuje asi vůbec největší nebezpečí, kterého se Diaspora musí obávat. Její provoz totiž stojí peníze, které někdo musí platit, navíc je třeba investovat velké množství času na údržbu a vývoj. Zatímco Facebook je ziskový o několik stovek milionů dolarů ročně a v bance mu sedí další miliardy dolarů od investorů a z IPO, Diaspora musí spoléhat na práci a peníze nadšenců, kteří do ní investují ze svého. Takový model ovšem není udržitelný v opravdu velkém rozsahu a navíc je závislý na nadšení a volném čase dobrovolníků. Jakmile jedno či druhé odpadne, může se síť dostat do velkých existenciálních problémů.