Jak s přehledem odtweetovat konferenci nebo katastrofu

Twitter může sloužit jako skvělý zpravodajský nástroj nejenom při účasti na konferenci. Může být využit i v případě nějaké nenadálé události a velmi často se právě zde objevují autentické informace z místa jako první. Jak být připraven na všechno a jak se stát zpravodajskou hvězdou Twitteru, když už se k něčemu nachomýtnete? Buďte připraveni, twittersféra na vás spoléhá!

Nejen The Huffington Post zcela správně upozorňuje na jednu důležitou a podstatnou věc, díky níž může dát Twitter na frak televizi, online médiím, rozhlasu a o novinách či časopisech ani nemluvě. Je to rychlost a rozsáhlá síť zpravodajů po celém světě. Když se něco přihodí, dost pravděpodobně je u toho někdo s Twitter klientem ve svém mobilním telefonu. Informace se může šířit opravdu bleskově, má sílu zachraňovat životy a Twitter je pro případy nouze a ohrožení ideálním médiem. Čínští výzkumníci vypracovali celou studii, která popisuje průběh přírodních katastrof z roku 2010 na čínském ekvivalentu Twitteru zvaném Sina Weibo.

Jak tedy nejlépe pracovat s Twitterem a ostatními mikroblogovacími službami (přeci jen třeba právě v Číně je vhodnější použít místní médium) v případě ohrožení?

Vybrat ten správný formát

Zapomeňte na sdílení odkazů. V případě běžného tweetování je nějaký link vedoucí mimo Twitter ve více než polovině zpráv. Když ale nastane nějaká přírodní katastrofa, linků ubývá. Nejsou odkazována média, lidé vyjadřují vlastní pocity, případně sdílejí fotografie nebo videa. Proč nejsou odkazována média? Často ještě o ničem nevědí, není tedy na co odkazovat. A v případě ohrožení života není čas na hledání linků, případně na jejich prohlížení. Může jít o vteřiny a často stačí pár prostých znaků textu, aby bylo jasné, že je zle.

Fotografie jsou naopak podle výzkumníků v době nouze velmi častým obsahem tweetů. Lidé by na ně neměli zapomínat, fotky z míst katastrof mají velkou zpravodajskou hodnotu a mnohdy jsou prvním obrazovým materiálem, který se objeví v mainstreamových online médiích. Když už se mluví o občanské žurnalistice, tak povodně či zemětřesení jsou událostmi, které k rozkvětu řemesla občana-reportéra nahrávají víc než cokoliv jiného.

Nezapomínejte ani na hashtagy. Jejich vznik je spontánní a podoba hashtagů vypadá většinou logicky. Hashtagy pomáhají hledání mezi obsahem na Twitteru a usnadňují filtrování a práci s tweety. Můžete díky nim svoji zprávu zařadit do důležitého feedu z přírodní katastrofou postižené oblasti. Relevantní tagy nemusíte vymýšlet, stačí se k nějakým přidat a používat je.

Informování, pomoc i úleva od strachu

Read Write Web v tomto ohledu upozorňuje na rozdílné přístupy ke zpravodajství z katastrof od nováčků a zkušených uživatelů Twitteru. Zkušený mazák působí více zpravodajsky a jeho tweet může vypadat třeba takto: “Devět lidí bylo zraněno.” Kdežto nováček spíše sděluje své subjektivní pocity (“Nikdy bych si nepomyslel, že se něco takového stane.”), což je ovšem ze zpravodajského hlediska špatně. Když je nejhůř, tak by měly jít pocity, na nichž obvykle Twitter stojí, stranou, a místo nich je třeba do světa vypouštět objektivní informace. O zajímavé zkušenosti člověka v epicentru zemětřesení si můžete přečíst třeba zde.

Teorie a výzkumy jsou sice hezká věc, ale je jasné, že když se člověk ocitne na místě, kde může jít o život, na všechno zapomene. A psaní na sociální sítě je tím posledním, co řeší. Pokud je ovšem v relativním bezpečí, z role pozorovatele se může snadno dostat do role reportéra. Během zemětřesení to na vlastní kůži zažila i Sarah Kempsonová. Poskytování informací pak nemusí být nutně tím nejdůležitějším – Kempsonová byla v inkriminované době sama doma a na Twitteru se vypsala ze svého strachu. Pomohly jí ohlasy ostatních a také sledovala na sociálních sítích, co že se to vlastně děje a jak je to vážné.

Role Twitteru jako zdroje informací byla i v tomto případě nadmíru důležitá. Zpravodajské zdroje často zpočátku mlčí a zprávy od ostatních občanských žurnalistů na sociálních sítích jsou jediným zdrojem informací. V našich zeměpisných šířkách se naštěstí s přírodními katastrofami tak často nesetkáváme. Není ale na škodu pamatovat si základní zmíněné poučky – člověk nikdy neví. Navíc se většina doporučení a pravidel pro tweetování uprostřed zemětřesení dá aplikovat i na daleko banálnější události typu konferencí nebo živých přenosů prakticky z čehokoliv.

Aby i konference nebyla katastrofa

Jak tedy tweetovat z eventů? Skvělý návod poskytla Suzannah Vila. Nejde jenom o to, jak dobře konferenci pokrýt, ale i o to, co člověk získá pro případnou další konferenci. Toto dvanáctero je vyčerpávající a neuškodí ho stručně shrnout:

  • 1. Použijte relevantní hashtag, ideálně ten, který určili pořadatelé.
  • 2. Dávejte pozor a tweetujte to nejzajímavější, co řečníci sdělili.
  • 3. Poznejte své followery a pište tweety zaměřené na jejich potřeby.
  • 4. Přiřazujte. Ten řekl to a onen zase tamto. Užívejte k tomu mentions.
  • 5. Používejte multimédia.
  • 6. Linkujte vaše předchozí tweety, které s akcí nějak souvisejí.
  • 7. Sledujte, co píší ostatní účastníci.
  • 8. Konverzujte.
  • 9. Sdílejte i opačné úhly pohledu od ostatních.
  • 10. Dejte follow ostatním, kdo tweetují z konference.
  • 11. Spojte se s ostatními účastníky konference po jejím skončení.
  • 12. Nejzajímavější tweety po akci shrňte do zápisku na blog.

Ať už budete tweetovat z konference nebo z epicentra zemětřesení, nejdůležitější je, abyste to všechno přečkali ve zdraví. Tweetování může pomoci zachránit životy, uklidnit sebe nebo uklidnit někoho jiného, může dopomoci k mediální slávě nebo jen zabránit usnutí při poslechu nudného řečníka.

Total
0
Shares
Další články