Investor Zyngy: Aféra podvodných nabídek je nafouknutá

O aféře okolo podvodných nabídek v sociálních hrách už jsme psali před nějakou dobou a celá záležitost se tehdy zdála uzavřená. Po aféře, kterou okolo nabídek rozpoutal na blogu Techcrunch Michael Arrington, Zynga a další společnosti nabídky stáhly. MySpace a Facebook přistoupily k úpravě svých obchodních podmínek, aby podobné zlořády nebyly do budoucna možné. Offerpal, jedna ze společností zprostředkujících nabídky od inzerentů (ta přes kterou nečistých nabídek přicházelo do Zynga her asi nejvíc), vyměnila CEO. Zdálo by se tedy, že není co dodat.

Omyl. Fred Wilson, přítel Marka Pincuse (zakladatele a šéfa Zyngy) a jeden z jeho investorů, se k celé záležitosti více než měsíc po jejím utichnutí vyjádřil v komentářích pod svým článkem, nutno říci, že na přímý dotaz jednoho z diskutujících. Stručně řečeno, celou záležitost považuje za nafouknutou, nezakládající se na faktech, nefér a za soukromou křížovou výpravu serveru Techcrunch a především samotného Arringtona za zviditelněním.

Fred Wilson blog post

Základní výtky Freda Wilsona:

Zynga má skoro všechny svoje příjmy z prodeje virtuálního zboží, ve Farmville se denně prodá více traktorů než v celých Spojených státech za rok. To je to, kde se v sociálních hrách točí peníze.

Nikdo z těch, kdo se do téhle špíny (orig.“shitstorm“) zapojili, nevěnoval čas tomu, aby si dal práci a zjistil, co vlastně Zynga dělala a co ne, a nebo aby to porovnal s Googlem a dalšími, kdo dnes a denně dělají horší věci. Celá ta věc me hrozně štve, není to fér.

A co na to Arrington?

Michael Arrington samozřejmě nesouhlasí. Citujme několik argumentů z jeho reakce:

V minulosti Zynga prohlašovala, že jedna třetina jejích příjmů je z nabídek. Část těchto nabídek nebyla úplně legitimní, pravděpodobně v řádu desítek milionů dolarů, navíc jiné společnosti potvrzují, že nekvalitní nabídky mají tendenci vytlačovat ty kvalitnější.

Google nejedná správně, když zobrazuje závadné reklamy. To ale Zyngu nijak neomlouvá.

Myslím, že Mark Pincus podnikl správné kroky tím správným směrem, a cesta, kterou se nyní Zynga ubírá, je v pořádku. Navíc se zdá, že i bez podvodných nabídek jde o relevantní byznys. Nicméně zapírat, že tu byl problém, je nezodpovědné. Když jsem Pincusovi nabízel, abychom spolu vystoupili na videu a on mohl celou zaležitost podat ze svého úhlu pohledu, odmítl.

Arrington zakončuje, že nemalá část lidí stojících za Facebookem i Zyngou je totožná, a že obě společnosti jsou silně provázané i obchodně (přece jen, těžko si Zyngu představit bez Facebooku; a naopak, Zynga je největším inzertním klientem Facebooku vůbec). Proto je třeba, aby obě společnosti a jejich aktivity byly pod mediálním tlakem.

Pravda je, jako obvykle, někde mezi

Těžko v této záležitosti zůstat čistě jednostranný. Wilson má určitě pravdu v tom, že Arrington pro podporu svých tvrzení neváhal použít i argumentů, které byly minimálně diskutabilní. Jako příklad uveďme třeba minutovou výseč z asi desetiminutového projevu Marka Pincuse na téma, jak je pro začínající společnost důležité vytvořit zisky co nejdříve, aby nad ní zakladatelé neztratili kontrolu. Pincus doslova uvádí „I did every horrible thing in the book to get revenues“ (volně přeloženo „udělal jsem i to nejhorší, abych dosáhl příjmů“). V kontextu toho, o čem hovořil, ale citované vyzní mnohem více jako hyperbola, než aby se dalo interpretovat doslovně.

Nicméně, to na Arringtonově zásluze nic neubírá. Ať už totiž objem podvodných nabídek byl jakýkoliv, ve hrách se prokazatelně vyskytovaly. A ať už použil jakékoliv argumenty, povedlo se mu dosáhnout toho, že do budoucna už tomu tak nebude.