Infografika: Co lidé nejčastěji sdílejí na Twitteru

Jaké typy odkazů a ze kterých zdrojů uživatelé rádi sdílejí na Twitteru, tím se zabývá infografika od společnosti Diffbot. Ta využila svůj nástroj pro analýzu odkazů k zjištění, jaký typ obsahu lidé nejčastěji sdílí formou tweetů. Takže je to jako s každou infografikou – trocha reklamy výměnou za zajímavé informace.

Diffbot analyzoval odkazů celkem 750 tisíc. Nejčastěji vedou na obrázky, v 36 procentech případů, v 16 procentech případů je cílem článek a každý desátý odkaz vede na video. Nepříliš překvapivě je většina odkazovaných videí z YouTube, kolem 60 procent. Následuje Twitcam s 9 procenty. Pokud jde o fotografie, ty 40 procent uživatelů vkládá přímo na Twitter, druhý Instagram přichází ke slovu v 15 procentech případů.

Zajímavé je rozdělení odkazů i podle jazyka, v němž je odkazovaná stránka. Zde s velkým přehledem vede angličtina, kterou mluví 68 procent odkazovaných webů. Následují japonština s 9 procenty, španělština se 4 procenty a portugalština se 3 procenty. V ostatních jazycích je 2 a méně procent odkazovaných webů. Vůbec nejodkazovanějším webem co se týká článků ale není web anglický – vede detik.com, psaný v indonéštině.

Co sdílíme na Twitteru? Infografika z dílny Diffbot

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Cenzura nevadí, čínské sociální sítě lákají západní firmy i osobnosti

Atmosféra čínské sociální sítě možná brzy přestane být něčím tajemným a exotickým. Služba Sina Weibo se v posledních týdnech více otevřela světu zavedením anglického uživatelské rozhraní a není první. Místní vláda současně schvaluje nové zákony na cenzuru internetu, prozatím se ale zdá, že to západním firmám a celebritám zase tolik nevadí - třeba Mercedes-Benz už přes službu prodává speciální řadu automobilů.
Přečtěte si více

Nutella předvedla, jak se to na Facebooku rozhodně dělat nemá

Poučení první: Komunikaci vaší firmy by nikdy neměli určovat právníci. Poučení druhé: Nemělo by se do ní plést ani vaše přebujelé firemní ego. Poučení třetí: Když se nakonec přeci jen rozhodnete přiznat chybu, omluvu by neměli psát ti samí právníci, kteří to na začátku pohnojili (viz poučení první).