Ke zjištění o ubývání starého obsahu se dobral tým výzkumníků, kteří chtěli k výročí událostí arabského jara zmapovat, jak o něm média informovala, a to prostřednictvím odkazů ze sociálních médií. Zjistili ovšem, že až nečekaně velká část obsahu, ke kterému sociální média odkazovala, již neexistuje, další jeho část již byla archivovaná. Výzkumníci Hany SalahEldeen a Michael Nelson zkoumali odkazy z Twitteru u několika podstatných událostí za poslední tři roky. Mezi těmito událostmi nechyběla revoluce v Egyptě, úmrtí Micheala Jacksona, šíření viru prasečí chřipky a volby a následné nepokoje v Íránu.
Po pouhém roce od události již neexistuje 11 procent obsahu, na který Twitter odkazoval, a 20 procent se nachází v archivech. Ještě horší situace je po dvou a půl letech, kdy neexistuje 30 procent odkazovaných článků a 41 procent jich je v archivech. Autoři studie spočítali, že v průměru po prvním roce zmizí zhruba 10 procent obsahu, a to, co zbyde, ubývá tempem 0,02 procenta za den.
Jaké jsou podle výzkumníků důvody nedostupnosti starých zpráv? U části blogů je problém v tom, že byly zrušeny či přesunuty, jinde je zase pes zakopaný v tom, že zprávy byly přesunuty do archivů, které se ovšem nachází za paywallem, a tak se stanou pro neregistrované uživatele nedostupnými.
Mizení starých zpráv není ničím překvapivým při objemu, v jakém se na internetu objevuje stále nový a nový obsah. Množství článků a dalšího obsahu, který by jinak bylo nutno archivovat, každý den obrovsky narůstá. Na druhou stranu staré zpravodajství by se jednou mohlo stát velmi podrobným a praktickým zdrojem pro mapování historických událostí, z vědeckého hlediska by tedy bylo vhodné jej zachovat.
Via GO
