Facebook zveřejnil, jak je to se žádostmi o data uživatelů

Pokud něco ukázala situace kolem PRISMu, tedy skandálu se sledováním uživatelů americkou vládou a dalšími orgány, pak je to ujasnění toho, jak vlastně získávání těchto informací probíhá a funguje. Samozřejmě za předpokladu, že to, co společnosti a vlády navenek hlásají, je pravda.

Pokud tomu tak skutečně je a veřejná prohlášení nejsou zkreslující za tím účelem, aby zchladila společenské pobouření a hlavně vyvolaný zájem veřejnosti (a v současnosti není kromě přirozené podezřívavosti v podstatě žádný zásadní důvod, proč o jejich pravdivosti pochybovat), pak již také víme, kolik žádostí o uživatelská data dostává od amerických oficiálních míst největší sociální síť Facebook.

Oproti počtu uživatelů, kteří na Facebooku jsou, to je velmi málo. Zatímco celosvětově je aktivních uživatelů kolem 1,1 miliardy, žádostí o data americká oficiální místa (v souhrnu lokálních, státních a federálních orgánů) zaslala podle všech v úvahu připadajících předpisů, včetně kontroverzního zákona FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act), za druhou polovinu loňského roku jen mezi 9 a 10 tisíci. Přesnější údaj není k dispozici proto, že oficiální místa povolila Facebooku zveřejnit pouze rozmezí, ve kterém se počet žádostí nachází.

Počet účtů, kterých se žádosti týkaly, byl přitom jen mezi 18 a 19 tisíci, v průměru necelé dva na každou žádost. Jde tedy opravdu jen o pouhý zlomeček z celé uživatelské základny Facebooku. Údaj navíc vypovídá pouze o počtu zaslaných žádostí, nikoliv ovšem o tom, kolik z nich Facebook vyřídil kladně. Sociální síť se hájí, že nevyhovuje zdaleka všem žádostem, a že v některých případech sice vyhoví, ale dat zasílá méně, než kolik vyplývá ze žádosti. Účtů, o kterých byly informace poskytnuty, by proto mohlo být ještě méně. Kolika přesně účtů se poskytnuté informace týkaly, to však Facebook nezveřejnil.

Společnost přesto slibuje, že bude pracovat na tom, aby mohla v budoucnu zveřejňovat informací více a přesnějších, k čemuž zatím prý od oficiálních míst nedostala svolení. Povolení zveřejnit rozmezí počtu žádostí dostaly i společnosti Apple a Microsoft. Apple jich za období od ledna do května obdržel kolem 5 tisíc, vázaly se k asi 9 tisícům uživatelským účtům či zařízením. Microsoft sdělil, že žádosti, které obdržel v druhé polovině roku 2012, se týkaly zhruba 31 tisíc uživatelských účtů.