Facebook od teď vydává NY Times, BBC News nebo třeba BuzzFeed… Je to dobrej nápad, špatnej nápad nebo jakej je to nápad?

Facebook spustil službu, jejímž výsledkem může být kompletní vymizení webů jako jsou třeba Tyinternety. Instant Articles funguje na principu – dejte nám svoje články, my je budeme šířit pouze skrz Facebook, na oplátku budete mít peníze z reklamy. Mezi prvními, kdo svoje texty sociální síti předá, jsou třeba NY Times, National Geographic nebo třeba The Guardian. 

Zoufalá doba si žádá zoufalé prostředky. Sláva a dobré výdělky světově proslulých mediálních domů jsou ty tam. Noviny se téměř neprodávají a placený obsah na internetu nevydělává. Čtenáři si zvykli na texty zdarma. Ty se ale zdarma nenapíšou – náklady rostou, výdělky se snižují. Žádný vydavatel na světě zatím nenašel opravdu fungující recept, jak situaci řešit.

Jako sup kroužící nad plahočícími se těly, která ještě nepadla, se ozval Facebook. Po vydavatelích chce články. Ty pak bude sám šířit – jen tedy po FB samozřejmě. Půjde zatím pouze o mobilní zařízení, kam bude sociální síť články ládovat. Obsah se bude čtenářům zobrazovat a načítat přímo v aplikaci Facebooku. Uživatel tak nemusí na web daných novin nebo časopisu.

Instant Articles zatím fungují pouze pro iPhone. Verze pro Android je ve výrobě.

Introducing Instant Articles, a new tool for publishers to create fast, interactive articles on Facebook.

Posted by Facebook Media on 12. květen 2015

 

Facebook bude také vybírat, komu se jaký článek zobrazí v jeho NewsFeedu. Díky velmi detailním informacím, které o každém uživateli má, to může dělat velmi snadno.

Podobně cílit svoje texty – i když ne s takovou přesností jako to zvládne sám FB – mohou noviny a časopisy už nyní. Musí za to ale platit. Teď to bude naopak. Za články, které se tímhle způsobem na FB objeví a budou šířit, poplynou vydavatelům výdělky ze zobrazené reklamy. Sami si taky mohou vybrat i inzerenty.

Win-Win

Celý vtip je v tom, že uživatelé nemusí opouštět aplikaci Facebooku. Články se v ní rychleji nahrávají a lépe čtou. Navíc budou v grafice a formátování, které odpovídá vzhledu původních novin a časopisů. Takže alespoň z části nepřijdou ani o svůj unikátní brand.

FB slibuje i řadu interaktivních vylepšení, které mají čtenáři zpříjemnit zážitek – včetně audio nahrávek, interaktivních map nebo vložených tweetů a podobně. Instant Articles. Zdroj: FB

Naopak sociální síti se na druhou stranu díky tomu prodlouží čas, který lidé na jejích stránkách tráví. Jde tak o win-win pro obě strany. Nebo ne?

Král je mrtev, ať žije král

Zatím ano, ale služba může mít ve výsledku na vydavatele velmi drtivý dopad. Už teď jsou přístupy na homepage (a nejen jich) novin a časopisů na dost mizerné úrovni. Nebo minimálně na ne takové, jak by si vydavatelé představovali. Instat Articles může, a pravděpodobně se to stane, s čísly dost výrazně zahýbat – směrem dolů.

Návštěva samotných webů se totiž stane zbytečnou. Už teď spousta lidí čte vlastně jen to, co jim přinese jejich NewsFeed- stránky, se kterými nejvíc interagují nebo sdílení svých kamarádů. Pokud kvůli tomu už vůbec nebudou muset odcházet z FB, tím líp…

Do té doby, kdy si vydavatelé mohou vybírat u článku na FB inzerenty a peníze z reklamy si nechávat, je zatím systém v pořádku.

Instant Articles. Zdroj: FB

 

Jenže Facebook je soukromá firma, které jde hlavně o prachy. Pravidla, o kterých tvrdila, že nikdy nepřekročí, už několikrát byla schopná upravit. Pokud uvidí, že systém funguje, může ho snadno začít měnit v neprospěch vydavatelů – např. kdy část svých zisků budou muset postoupit FB za účast v systému nebo budou muset platit za vstup do něj apod.

Nakonec by tak nemuseli mít vydavatelé ani jedno – dost peněz z reklam na FB, ani čtenáře, naučené chodit na jejich web, kteří by živili reklamu alespoň tam…

A pokud odmyslíme peníze a systém začne fungovat ku prospěchu novin a časopisů (i Facebooku), má pořád svá rizika. Vydavatelé mohou vypnout vlastní servery. Což je ale taky špatně…

Co myslíte, jde o katastrofickou představu jednoho webu, který je součástí celého systému, a bojí se tak podobných změn, nebo se vize „my jsme Internet a my diktujeme podmínky všem“ může naplnit?

Diskuze k článku