Facebook: Dekapitace a jiné extrémní násilí už nebudeme cenzurovat

Bradavky na Facebook sice stále nemohou, ale dekapitace a další extrémní nasilí už ano. Největší sociální síť zrušila cenzuru, kterou v květnu uvalila na fotografie a videa zachycující oddělování hlavy od těla a jiné formy krutostí.

Facebook je velmi známý tím, že netoleruje fotografie a videa obsahující ženskou nahotu, především odhalená ňadra s bradavkami. Od letošního května se po jejich bok připojily i grafické záznamy extrémního násilí. Sociální síť před shlédnutím krutostí chránila své uživatele, mezi kterými nejsou nijak výjimečné ani děti.

Zákaz ale nevydržel dlouho. Jak píše BBC, a jak potvrdil i mluvčí Facebooku Matt Steinfeld, některá násilná videa už cenzurována nebudou. A to i pokud obsahují něco tak odpudivého, jako je dekapitace, násilné oddělení hlavy od těla. Důvod? Facebook má zato, že necenzurovat násilný obsah pomůže s informovaností veřejnosti a veřejným odsouzením těch nejohavnějších krutostí.

“Facebook je již dlouho místem, kde lidé sdílejí své zkušenosti, především tehdy, pokud se stanou součástí kontroverzních událostí, jakými jsou porušování lidských práv, akty terorismu a jiné násilné události. Lidé na Facebooku videa těchto událostí sdílí proto, aby je odsoudili. Pokud by byly činy oslavovány, nebo k nim videa povzbuzovaly, náš přístup by byl jiný,” řekl Steinfeld.

ku

Když sociální síť videa označená jako násilná hodnotí, sleduje podle mluvčího i to, v jakém kontextu jsou předkládána. Facebook navíc pracuje na systému upozornění, který by uživatele předem informoval, jaké video ho čeká. Steinfeld pokračuje:

“Chceme jasně narýsovat čáru mezi uživateli sdílejícími obsah, který považují za důležitý, a videem, které je oslavováno a sdíleno pro sadistické potěšení. V současnosti je na Facebooku pár násilných videí, která mají na počátku obrazovku upozorňující na jejich násilnou povahu – taková obrazovka ale není u všech těchto videí. Zkoušíme, jak je takový systém realizovatelný ve velkém měřítku.”

Drsně informovat o porušování lidských práv, nebo chránit děti?

Zdůvodnění má svou logiku. Facebook je již několik let jedním z důležitých bodů internetu, který produkuje významný podíl globálně zobrazených stránek, jen v USA minimálně pětinu. Právě za jeho zdmi pobývají lidé nemalou část z doby, kterou tráví online. Změna pravidel značí, že se Facebook nechce stát růžovou zahradou, ukrytou za plotem a odtrženou od zbytku reality. Ve jménu úplnosti diskuzí o venkovním světě a rozšiřování povědomí svých uživatelů se nechce zcela uzavírat ani před těmi největšími zrůdnostmi, které lidé páchají.

Legitimní je ovšem i druhý pohled, který sociální síť za její novou politiku k zobrazování násilí kritizuje. Nejčastější argumenty zmínil v krátkém komentáři na Twitteru i David Cameron, předseda britské vlády:

cameron tweet about facebook

Vynechme stranou fakt, že si Cameron vysloužil výsměch za své neobratné vyjádření, vyznívající pro rýpaly v tom smyslu, že videa publikuje přímo Facebook, a nikoliv jeho uživatelé. Britský premiér právem kritizuje, že se k extrémně násilnému obsahu mohou na Facebooku snadno dostat i děti. Ty sociální síť nechává oficiálně registrovat od 13 let, tedy minimálního věku požadovaného americkým právem. Není ale žádným tajemstvím, že i mnoho mladších omezení obchází a díky tomu na Facebooku své profily mají.

I v kritice zaznívající z ostatních stran se nejčastěji opakují dvě výtky zmíněné Cameronem – že videa nejsou dostatečně označena, a že mohou mít negativní vliv na rozvíjející se psychiku mladých, kteří se k nim na Facebooku snadno dostanou.

Označení je nutností

Přes relevanci těchto výtek podpírají argumentaci Facebooku některé události z minulosti. Pokud by například sociální média cenzurovala video zachycující smrt Íránky Nedy Āghā-Soltān při íránských volebních protestech v roce 2009, je velmi pravděpodobné, že by se o události veřejnost nikdy v takové míře nedozvěděla. Je totiž možné, že by se o ní nedozvěděla vůbec. Facebook tady prostě má svůj kus pravdy.

Současné provedení bohužel významně kulhá. Když už se Facebook rozhodl násilný obsah necenzurovat, rozhodně by alespoň měl být jasně odlišitelný. Jen tak lze zajistit, aby se mu mohl vyhnout každý, kdo o jeho shlédnutí nestojí. Vzhledem k poněkud necitelnějšímu způsobu “informování” a “sdílení”, se kterým je zobrazování násilného obsahu nutně spojeno, i takové označení působí jen jako nutné minimum.

Ani poctivé označování totiž nezajistí, že násilí neuvidí nikdo, komu by snad mohlo jeho shlédnutí uškodit. Facebook zde neměl jednoduché rozhodování, volil mezi dvěma špatnými možnostmi. Svoji volbu provedl, a mimo jiné s ní (i když poněkud drsně) potvrdil dlouho propagovaný Zuckerbergův slogan, že se snaží “dělat svět otevřenějším a propojenějším” místem.

Zbývá jediné. Snad nám sociální síť také brzy vysvětlí, co tak hrozného shledává na dlouhodobě cenzurovaných vyobrazeních ženských ňader.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Jak to vypadá, když si internet “půjčí” vaší značku

Internet a sociální sítě otevírají marketingu spousty nových dveří, ale také hrozeb. Jednou z nich je možnost, že značka ztratí sama nad sebou kontrolu. Nemusí to ale vždy být jenom ke škodě a někdy brandu hacknutí ze strany uživatelů prospěje. Své o to ví například Walmart a IKEA, naopak horší stranu stejné mince v poslední době poznali Reuters či Gizmodo.
Přečtěte si více

Neporušuje náhodou vaše fotka pravidla Facebooku? Naše asi ano

Tohle měl být původně článek pranýřující facebookové hříšníky, kteří mají navzdory nedávné změně pravidel na své stránce cover photo obsahující více než 20 procent textu. Kdyby nebylo dvou věcí. Tou první byl pohled na naši vlastní facebookovou stránku, tou druhou absolutní nemožnost dopátrat se podrobností a použitelného nástroje na měření.