Co čekat na českém Facebooku v roce 2011

Facebook překonal hranici tří milionů uživatelů. Vynecháme-li úvahy nad přesností tohoto neauditovaného zdroje informací, k čemu nám takové číslo je? Určuje velikost trhu. Stejně jako velikosti skupin, které mají blízko k našim produktům. Rozhodně to ale není jediná důležitá metrika. Řešit na začátku roku 2011 otázku, kolik uživatelů bude mít Facebook na jeho konci, není relevantní. Není totiž moc kam růst. Jsou tu ale jiné trendy, které za pozornost určitě stojí.

1. Aktivita uživatelů je víc než celkový počet

Co se měnit bude, to je aktivita uživatelů. Opadne prvotní nadšení uživatelů, kteří lajkovali stránky na potkání a ochotně přeposílali pozvánku na každou hloupou facebookovou stránku. Každý si letos najde své užití Facebooku, své aplikace a hry, které bude hrát. Aktivita uživatelů se ustálí. Zatím není mnoho nástrojů, jak tento trend změřit. Pevně ale věřím, že poptávka po nich vše zajistí.

2. Restart projektů u firem prahnoucích po komunitě

Dá se říct, že minulý rok už odstartoval ve velkém – kdo není na Facebooku, neexistuje. Rok 2010 ale byl pro velké množství projektů konečným, prostě nevydržely. Buď se nepodařilo přijít na důvody, proč vlastně na Facebooku působit, nebo Facebook sám žádné velké změny nepřinesl, což vyústilo ve snížení investic. Druhá část projektů si letos najde své cíle a nastaví své klíčové ukazatele výkonnosti a postupně se naučí, jakou roli Facebook hraje.

3. Obsah tvoří uživatel

Do Facebookových projektů skočilo mnoho firem po hlavě s cílem ovládnout komunitu. Ta nám za odměnu bude tvořit obsah. Není to ale tak jednoduché. Při aplikaci pravidla 90-9-1 (1 procento uživatelů tvoří obsah, 9 procent jej modifikuje a obohacuje, 90 procent jej konzumuje) nám rychle dojde, že jsme vykročili špatnou nohou. Projekt nemůže být postaven na pouhém generování obsahu uživateli. Lidem musíte dát nástroj, návod a hlavně motivaci. Celý proces musí být co nejjednodušší. Dalo by se říct, že obsah za uživatele vytváří platforma a uživatel přidá pouze „třešničku na dort“, přičemž mu musí zůstat pocit, že vše zvládnul sám. Možná se vám tak podaří osiřelé projekty oživit.

4. Pozor na přehnané reakce

Letos sledujeme výrazný rozvoj nástrojů na buzz monitoring, neboli monitoring obsahu internetu (viz. třeba čerstvý produkt Fajsbůčku). Technologie již tradičně předbíhá schopnost adaptovat se na nové podmínky, a proto je třeba mít se na pozoru a zachovat chladnou hlavu. Mám na mysli reakce na zhrzené fanoušky, na negativní komentáře obsahující hromady vulgarizmů, které ani Rada pro reklamu nezná, ale i pozitivní komentáře a reakce na příspěvky typu „chci si koupit novou televizi, poraďte prosím někdo“.

Netvrdím, že není vhodné reagovat. Jen bych našlapoval velmi opatrně, zvláště ve chvíli, kdy uživatelé sociálních sítí a diskuzních fór nemají žádné tušení, že je někdo poslouchá. Která z firem začne letos s edukací svých zákazníků? A kdy naopak dojde ke zneužívání pozornosti ze strany firmy?

5. Role integrace

I přes stále větší zájem firem aktivně fungovat na Facebooku nepřestává platit, že jde o nestabilní platformu, do které by měl zadavatel investovat pouze nejnutnější prostředky. Na Facebooku vám nikdo nic nezaručí. To však neznamená přestat jej využívat. Důležitějším pojmem se stává integrace. Vysvětlit se dá pomocí jednoduchého pravidla: celek je více než součet všech jeho částí.

Z Facebooku se můžeme naučit, jak pracovat s uživateli a jejich motivací. Proč tuto znalost nepřenést také na webovou stránku, kterou má zadavatel plně pod kontrolou a Facebook využívat k šíření sdělení? Web ale musí nekompromisně fungovat. Kdo se tohle v roce 2011 naučí, získá konkurenční výhodu. Dobré je začít revizí základů, bez nichž totiž dopadnete jako první dvě prasátka z pohádky.

V roce 2011 budeme sledovat více různých trendů. V Česku se možná vyvážeme z facebookového otroctví a začneme výhody sociálních médií využívat i mimo ně. Při těchto aktivitách bychom neměli zapomenout na cíl, který projekt plní. Nebudeme si lhát – cílem většiny aktivit jsou vydělané peníze. Se „socializací“ to ale nesmíme přehánět. Nejenže není příjemné, když za vámi někdo dolézá, také firmy samotné by si měly zachovat svou tvář a nestát se příliš citlivými a submisivními. Takové firmy totiž nikdo rád nemá.

Autor:
Jan Páv, specialista na nová média v mediální agentuře MEC a autor blogu Eikasia.cz

obrázek pochází z fotobanky Pixmac.cz