Blog: Kampaň, kterou Facebook zrušil, má nominaci na Webby

Schválně si sáhněte do svědomí a přiznejte – četli jste vůbec někdy pravidla užívání Facebooku? A dodržujete je všechna? Třeba to, že „své kontaktní informace budete udržovat přesné a aktuální“, že „neumožníte nikomu přístup ke svému účtu“ nebo „nebudete službu Facebook používat, pokud jste odsouzeným sexuálním delikventem“?

Pravda, běžným uživatelům, pokud nejde o vyložené spammery produkující falešné účty jako na běžícím pásu, většina prohřešků projde. U firem ale platí, že dodržování pravidel je v každém prostředí jejich vizitkou a mnoho již bylo napsáno o tom, jak si značky škodí, když jsou nachytány a usvědčeny z neznalosti, neschopnosti, diletantství či přímo úmyslného podvádění. Náš přehled Největší sociální výstřelky a průšvihy roku 2011 takových případů shrnuje spousty.

I tady se ale výjimky najdou, hlavně když jde o kreativitu. Patří k nim i izraelská kampaň proti drogám, která ještě před nástupem Timeline pro stránky využila účet fiktivní postavy Adama Baraka. Kampaň pomocí časové osy porovnává dvě verze jednoho roku jeho života – s drogami a bez nich – a výsledek je rozhodně poutavý. Profil s heslem „Drugs Set Your Timeline“ sice Facebook odstranil, přesto se kampaň dostala mezi elitní pětku finalistů letošních Webby Awards v kategorii Best Use of Social Media. Pokud chcete, hlasovat pro ni můžete až do 26. dubna.

Všeobecného uznání se ale dočkala i dnes již takřka legendární kampaň značky IKEA, která neotřelým způsobem rozdávala nábytek svým fanouškům. Autoři kampaně nejprve na Facebooku založili falešný účet na jméno Gordon Gustavsson, do kterého pak nahráli množství fotografií interiérů sestavených z výrobků IKEA. Pak prostřednictvím stejné sociální sítě rozšířili (pravdivou) informaci, že každý, kdo jako první přiřadí své jméno ke kousku nábytku na některém z obrázků, se okamžitě stane jeho skutečným majitelem.

Přestože šlo o zcela jasné porušení hned několika klíčových pravidel, Facebook tehdy kupodivu celou akci přešel bez povšimnutí. Časy se ale mění a stejný osud jako Adama Baraka postihl také falešný profil Steva Jobse, který vznikl coby propracovaná pocta od jednoho z fanoušků po Jobsově smrti (dnes už by díky Timeline stejně posloužila i stránka). Přestože se údajný tvůrce profilu @sim0nth snažil Facebook obměkčit touto výzvou, přežil jeho výtvor pouze na videu.

My si každopádně pořád myslíme, že firmy by pravidla ani v kampaních na Facebooku porušovat neměly. Jednak tím ohrožují výsledek svojí kampaně v případě, že cenzor zasáhne rychle, a také tak trochu ukazují, že v rámci pravidel nedokázaly přijít s ničím podobně dobrým. Celý profil Adama Baraka si každopádně můžete prohlédnout zde:

Že si každý občas s chutí dopřejeme trochu té rebelie, ať už na osobním profilu nebo úplně mimo Facebook, to je věc druhá. Jak jste na tom s dodržováním pravidel na Facebooku vy?