Hany Fam (Mastercard): Praha je opravdu otevřená, v některých smart city řešeních jste světově vedoucí

„Všichni si myslí, že Mastercard je společnost vydávající karty. Ve skutečnosti je technologickou společností, která má platební byznys jen jako jednu z vertikál. Nabízíme jednu z vedoucích konzultačních platforem na světě, v rámci enterprise sektoru s partnery spolupracujeme na strukturálně neefektivních oblastech jako dopravní systémy, cestování, pojištění nebo zdravotní starostlivost. Věnujeme se problémům daleko za platbami,“ vysvětluje Hany Fam, globální viceprezident Mastercardu se zaměřením na oblast budování partnerství.

Jednou z dalších oblastí, ve které se Mastercard staví do pozice organizátora trhu propojujícího vlády, města a akademiky, jsou chytrá města. Za tímto účelem firma vytvořila platformu City Possible. Právě o chytrých městech, situaci v Praze a České republice a souvisejících trendech v oblasti jsme s Hanym Famem mluvili na nedávné konferenci Prague Data Congress.

Hany Fam

Kolem smart city řešení existuje v posledních letech velký hype. Co dělá město skutečně chytré?

Existují čtyři základní charakteristiky. Město je chytré, pokud je inkluzivní, tedy vytváří přístup všem obyvatelem, od těch nejchudších po nejbohatší. Město je chytré, pokud svým obyvatelům poskytuje informace, insighty a záleží také na způsobu, jak se svými občany komunikuje. Když například řídím auto a nevím o tom, že je někde zácpa, ale město to ví, tak není chytré. Když řídíme my dva a o zácpě víme, zatím co město ne, není chytré. Pokud spolu nedokážeme komunikovat a udělat nějaký zásah, abychom situaci změnili, město není chytré.

Tím narážíte na příklad ze Chicaga, ve kterém se město ptalo lidí, jestli jim ve výjimečných situacích může posílat SMS o tom, že se někde tvoří zácpy?

Přesně tak, je to jeden z příkladů. Dokázali jsme, že když požádáte občany o povolení komunikovat s nimi s návrhem přesměrovat jejich cestu, tak vám to povolí. Souhlasí s tím, že na základě vašich informací změní svoje chování. To nazýváme management aktivní poptávky, který je ale náročné zavést, protože potřebujete spolupráci několika stran – města, telekomunikačního operátora a lidí.

Co další charakteristiky chytrých měst?

Chytré město musí být inovativní, a to ve dvou smyslech. Nejenom zavádí nové technologie, ale je také inovativní v tom, jak zapojuje svoje občany a jak efektivně s nimi dokáže komunikovat. Dokáže město komunikovat v reálném čase? Mohou občané sdílet svoje názory na to, co je pro ně důležité?

V neposlední řadě, chytré město využívá otevřené standardy a inovativní partnerství, ta jsou pro chytrá města nevyhnutelná. Díky nim dostáváte nejlepší myšlenky, které mohou města posouvat kupředu. V partnerstvích se odemyká volná kapacita měst a jejich partnerů na tvorbu nové hodnoty nebo na vytvoření výrazných úspor. Není to bilaterální vztah, jak to bylo v průběhu historie, ale často jsou to syndikáty.

Protože tato rozhodnutí ovlivňují velký počet hráčů.

Ano, musíte se dívat na celý systém a dopady na další systémy, nejen na bilaterální systémy. Nákup počítače, který dokáže informace zpracovávat rychleji, není ve městě chytré rozhodnutí. Potřeba je dívat se na problémy, které se snaží vyřešit a podívat se na partnery, které potřebuje dát dohromady.

Nad touhle úrovní jsou ještě vztahy mezi městy, nazýváme to public-public. Běžně narážíme na města, která řeší již stokrát vyřešené problémy. Opět objevují kolo. Často je to způsobeno lokálním, izolovaným přemýšlením bez otevřenosti ke globálním interakcím.

Praha je otevřená, protože máte progresivní primátorku a jste agilní

Jak můžeme tuto otevřenost měst podpořit?

Za tímhle účelem jsme zakládali platformu City Possible. Města v ní mohou sdílet osvědčené postupy a společně pracovat na řešeních problémů. Startovací bod inovací by měl ve městě začít tam, kde poslední město již skončilo. Na tom by mělo začít budovat.

Druhá související oblast jsou informace a data. Lidé jsou unaveni z obrovského množství obsahu, který se k tématu smart cities tvoří. Existuje potřeba třídit a organizovat ho tak, aby se dal smysluplně a efektivně využít.

Mastercard má také partnerství s Prahou. Jak moc je podle vás otevřená?

Praha je opravdu otevřená, a to ze dvou důvodů. Máte progresivní a odvážnou primátorku. Druhým je, že jste agilní město ve smyslu přemýšlení nad novými myšlenkami, obyvatelé nové myšlenky přijímají.

Ve světě neexistuje žádné město, které by řeklo, že nové a pokrokové myšlenky nebo technologie nechce. Možná jen několik opravdu málo z nich. Problémem jsou však často rozhodnutí, která mají uzavřenou architekturu nebo dlouhou depreciační křivku. Spolupracujeme s několika městy, která nám říkají, že kdyby před léty měla správné informace, tak by se rozhodla jinak. Čím budou města víc otevřená, budou víc stavět na běžných standardech a otevřených systémech, tím víc budou připravena na inovace.

Je běžnou praxí, že se města ocitnou v lock-in situaci ze strany svých dodavatelů, protože při vypisování tendrů neví, jakým způsobem postupovat správně.

Ještě na tuto myšlenku navážu. Historicky města vypisovala tendry takovým způsobem, že chtěla všechny výhody využívat co nejdřív anáklady platit až v pozdějších letech. To je špatný způsob přípravy tendrů, protože soukromý sektor pak reaguje dvěma způsoby. Mladé a inovativní firmy nedokážou reagovat, nemohou si dovolit nést náklady několik let. Velké firmy ve strachu, že kvůli probíhajícím změnám nebudou v budoucnu konkurenceschopné, pak nabízejí uzavřené systémy. Chyba je tak na obou stranách, tohle paradigma se musí změnit. Služby se musí ze strany měst poptávat v otevřených a standardizovaných systémech.

Vidíte takový posun?

Ano, vidím, děje se tak po celém světě, liší se způsob, jakým se tak děje. Příkladem může být Toronto, kde vytvořili nové legální entity jednající za město, aby změnili způsob, jakým obstarává a vytváří kontrakty.

Další města vytváří inovativní laboratoře. Připojují se do sítí a platforem, kde jsou soukromé společnosti, akademická sféra. Někdy jsou tyto laboratoře globální a vzniká přeshraniční spolupráce na nejlepší postupy. Každé město pracuje na svém největším problému, každé na jiném a pak svoje výsledky sdílejí.

Které město je v tomhle ohledu nejinovativnější?

Existuje mnoho měst, která jsou inovativní a mnoho z nich se posouvá podobným tempem. Spolupracujeme s více než 120 městy po celém světě a rozdělit je můžeme na dvě skupiny – ta, která opravdu chtějí akcelerovat svůj vývoj a inovativnost, zatím co další se jenom dívají a čekají. Většina je však v té akcelerační části a každým dnem se zmenšuje skupina čekajících. Rychlost míry urbanizace a souvisejících vznikajících výzev je větší, než to města dokážou zvládnout.

V budoucnu se přesuneme do modelu placení bez tokenů

Jak si stojí Praha nebo další města v České republice ve srovnání s globálním trhem?

Během dne jsme sdíleli několik příkladů inovací v regionu, které jsou opravdu progresivní. Světově vedoucím příkladem je párování identifikačních karet (občanských průkazů, které jsou v regionu typické a právně vyžadované). Že můžu svoji občanku využívat na finanční služby, v dopravním systému, získávat výhody od města, platit daně… Jedna karta, token, je opravdu výkonným nástrojem a svým přemýšlením nad tímhle způsobem komunikace jste ve světě lídrem. Pokračujte v tom a akcelerujte to.

Další program, kterého jsem fanouškem, je v Kolíně, kde studenti a děti ve školách dostávají bezkontaktní karty. Jde o bezpečnou a bezhotovostní kartu na krk, která jim umožňuje přístup do školy, mohou s ní cestovat  do a ze školy, umožňuje vstup do knihovny, rodiče na ni mohou nahrát kapesné. Tenhle program jsme vybudovali a pilotovali, předpokládám, že se rozšíří do celé České republiky. Věřím, že to s dětmi zůstane i po opuštění školy a v širším měřítku ovlivní fungování bezhotovostní společnosti celé jedné generace.

Věříte, že se společnost přesune na jiné formy placení, než jsou karty?

V budoucnu se podle mě v tomhle ohledu přesuneme do modelu bez jakýchkoliv tokenů. Lidé mluví o mobilních platbách, ale nemyslím si, že se moc rozšíří. Mobily se vybíjejí, lidé je ztrácejí, mají moc velkou výpočetní kapacitu. Karta vydrží mnohem déle a v případě potřeby je možné ji jednoduše zablokovat.

Kam se tato oblast přesune?

Krok, který uděláme, jde podle mě směrem k mobilům nebo biometrice. Jde o rozeznávání vzorců chování, například jak často se díváte na svůj mobil, jakým způsobem a na co klikáte, co vás zajímá… existují tisíce různých vzorců, které vás definují. Podle toho, co se snažíte udělat nebo jakou transakci provést, záleží na preciznosti identifikace. Pokud si kupuju žvýkačky, není potřeba taková verifikace, pokud vůbec nějaká. Když si kupuju dům, je to něco jiné. Jako společnost se budeme posouvat směrem k rozeznávání těchto vzorců jako způsobu identifikace.

Hany Fam vede Worldwide Enterprise Partnerships ve společnosti Mastercard, kde je odpovědný za tvorbu globálních propozic a partnerství ve vybraných sektorech. Mezi ty patří program smart cities, globální cestování, mezinárodní obchod a několik dalších oblastí. Fam v Mastercardu působí již 21 let, během kterých vystřídal několik seniorních pozicí v Evropě, USA i Asii.

Diskuze k článku