Chytrá doprava v Praze se rozjíždí: Aplikace na parkování a elektrobusy

Česká metropole se nedávno přihlásila k vizi chytrého města, přičemž jednou z klíčových složek iniciativy Smart Prague je chytrá doprava. Ať už jezdíme metrem, autem nebo chodíme pěšky, dopravu řešíme skoro každý den. Podívali jsme se tedy, co chytrého se na tomto poli chystá. A to pěkně z gruntu. Od chytrého mobiliáře přes mobilní aplikace až po elektrifikaci autobusů.

V roce 2030 má v pražské aglomeraci žít 1,874 milionu obyvatel, denně má v MHD cestovat 1,549 milionu lidí a ve městě má být 1,019 milionu aut. Dá se na to připravit?

Uživatelsky příjemnější veřejná doprava

“Veřejná doprava v Praze je jeden z nejlépe hodnocených systému MHD v Evropě, je rychlá a nabízí dobré spojení centra a okrajových částí,” uvedl Petr Dolínek, náměstek primátorky pro dopravu. O problematice mluvil na konferenci o chytré dopravě.

V současnosti Praha testuje pilotní projekt bezkontaktních plateb v MHD, s jeho kompletním vybavením počítá do roku 2020. Dalším projektem jsou zastávkové informační systémy neboli stojany, které v reálném čase ukazují, za jak dlouho přijede který spoj. Ty jsou v současnosti vidět hlavně na tramvajových zastávkách v centru, dočkají se ale dalšího rozšíření. Aktuální použité řešení nevyžaduje trvalé napájení, funguje podobně jako elektronický papír: potřebuje energii jen při přepisu na displeji, takže by měl stačit malý solární panel, uvádí Radim Vysloužil z ROPIDu.

smart_prague_doprava_2016_5

Už teď se nasazují multifunkční jízdenkové automaty, které komunikují ve světových jazycích (skvělá zpráva, do Prahy totiž překvapivě jezdí i zahraniční turisti), přijímají mince, bankovky i karty včetně bezkontaktních, a dokážou vytisknout spoj na papír. Časem se mají objevit i chytré zastávky MHD. Podle záměrů bude solární panel integrován do informačního zařízení, aby kvůli němu nemusel stát další kus mobiliáře.

Velkou budoucnost má podle Dopravního podniku mobilní aplikace PID, která kromě vyhledávání spojení a osobního nastavení nabídne hlídání spoje, informace o výlukách, zobrazení cen i možnost nákupu jízdenky. Dočkat se má ale i integrace s dalšímy systémy, jako obsazení P+R parkovišť (k tomu více níže) nebo pro bikesharing, který se mimochodem v příštím roce dočká oficiálního provozovatele.

Elektrobusy se už několik let testují

Do kategorie smart patří podle města i ekologická MHD, spojená především s elektrickými vozidly, která přinášejí výrazně vyšší efektivitu využití energie pro přepravu na osobu. “Praha na elektrifikaci pracuje už 125 let,” říká Jan Šurovský z Dopravního podniku v narážce na rozsáhlou tramvajovou síť, budovanou už za dob Rakouska-Uherska.

smart_prague_doprava_2016_1

K tramvajím a metru časem ve větším rozsahu přibudou elektrobusy, které DP už několik let testuje. “V Praze je různorodý terén, tuhá zima pár dnů v roce, kdy je topení energeticky náročné, v létě je zase potřeba klimatizace,” vysvětluje Šurovský, v čem je město náročné.

Co znamenají chytré elektrobusy v Praze?

DP vyzkoušel varianty Breda ZEUS, Siemens Rampini a v současnosti jezdí s vozidlem SOR EBN 8. Na začátku byly výsledky katastrofální. S posledním jmenovaným vozidlem nasazeným na linku 213 už je situace trochu lepší. Elektrobus je v provozu denně, zatím ujel celkem 48 tisíc kilometrů (265 km pracovní den, 346 km o víkendu), bez průběžného nabíjení zvládne 80 – 120 km a kapacita baterie po necelém roce provozu už je zčásti vyčerpána.

Teď mají přijít na řadu testy dynamického dobíjení, které pamětníkům připomene někdejší trolejbusy. Z hlediska spotřeby jsou pochopitelně nejhorší “dlouhé” autobusy, proto DP v současnosti na trhu hledá plně elektrický autobus o délce 12-18 metrů a připravuje elektrifikaci linky 140 s nabíjecím bodem na Palmovce a napájecí trolejí v Prosecké ulici směrem nahoru. “Cílem není ani tak nabíjet, ale ušetřit baterky, kterým nesvědčí prudké a rychlé vybíjení v příkrém kopci,” říká Šurovský.

smart_prague_doprava_2016_3

Smart pro auta? Hlavně v parkování

Ohledně automobilové dopravy se v Praze mluví především o vnitřním a vnějším městském okruhu, připravují se ale i jiné věci. Na rozdíl od MHD řídí město automobilovou dopravu jen omezeně: kromě výstavby může zefektivňovat řízení dopravy semafory nebo preferovat MHD, což leckde dělá. 

Největší prostor pro smart řešení ale vidí Technická správa komunikací v parkování.

Připomeňme, že v současnosti probíhá rozsáhlé rozšíření parkovacích zón neboli zón placeného stání, které se dotkne prakticky celého města a které bude v souladu se smartifikací do značné míry virtuální: registrační značky aut s parkovacím lístkem budou v online databázi a auto městské policie bude zaparkovaná auta v zóně skenovat při projíždění, aby těm, která nemají zaplaceno, automaticky přišla pokuta. Nakolik je to vůbec reálné, ukáže až praxe, uvidíme letos v září a říjnu.

smart_prague_doprava_2016_ZPS

V té souvislosti připravuje TSK aplikaci Parkování ZTP Praha, nabízející detekci volných míst vyhrazených pro držitele průkazu ZTP (zatím v Praze 1, ale bude se rozšiřovat). “Snažíme se usnadnit cílové skupině zaparkovat. Už v současnosti je počet sledovaných míst dostatečný, aby poskytl řidiči informaci, jestli má smysl do oblasti jezdit, nebo ne,” říká Ondřej Krouský z TSK.

V rámci nových parkovaích zón se testuje také projekt nazvaný On Street Parking, který hlídá obsazenost celého parkoviště s využitím senzorického kabelu uloženého pod vozovkou, výstupem detekce je aplikace Parking Praha. Zatím se zkouší na 38 parkovacích místech v ulici Řásnovka, kde TSK sídlí, už se ale připravuje rozšíření na další lokality.

smart_prague_doprava_2016_7

Aby doprava v roce 2030 fungovala, smart nestačí

Snažili jsme se shrnout hlavně taková “smart” řešení, na kterých město už skutečně pracuje a která se blíží realitě.

Záběr je ale ještě o něco širší. Vhodné je připomenout třeba bezbariérovost. Město si stanovilo závazek, podle kterého do roku 2025 budou odstraněny bariéry v dopravě. Od roku 1994 jsou skutečně veškeré nové zastávky metra bezbariérové a posledních 10 let se kupují výhradně bezbariérové vozy. Dokončit výtahy na starých stanicích metra je komplikované, ale mnoho z nich dožívá a bezbariérové investice bude nutné spojit s revitalizací celé stanice.

Závěrem považujeme za důležité dodat, že v dopravě víc než kde jinde platí, že všechno souvisí se vším. Tedy konkrétně doprava hlavně s infrastrukturou, protože tramvaje, elektrobusy, metro i auta musí někudy jezdit. O té se toho dočtete hodně — připravuje se stavba linky metra D, nová tramvajová trať na Dědinu, “humanizace” magistrály, železnice na letiště či větší integrace železnice do MHD. Některé další plány vypadají dost ambiciózně.

Všechno má ale své limity. Dokud město bude přešlapovat na místě a nedobuduje vnitřní a vnější okruh, bude doprava v Praze nekompletní.

Diskuze k článku