Češi by rádi šetřili, tak si staví pasivní domy. Jsou chytré, ale i zranitelné

Češi by rádi šetřili, tak si staví pasivní domy

Projekt Česko v datech sbírá o nás Češích datovou stopu, analyzuje ji a upozorňuje na přicházející trendy. Jedním z velkých trendů posledních pár let je téma ekonomického bydlení. Zvyšování cen nemovitostí se stále nezastavilo a o klesání si můžeme nechat zdát. Uvažujeme li o vlastním kvalitním bydlení, je stále složitější si jej během jednoho lidského života zajistit. Úsporný, nízkoenergetický dům, nebo li pasivní dům může být schůdná varianta.

Češi rádi šetří, a tak si stále častěji staví domy, které šetří s nimi. Každoročně stoupá počet výstavby pasivních domů, které využívají teplo vyzařující ze spotřebičů, nebo lidského těla. Pasivní domy poznáte podle toho, že mají kvalitní izolaci, stínění a využívají teplo ze slunečního záření, které prochází okny. Teplo vyzařované lidmi a spotřebiči – tedy takzvané pasivní tepelné zisky jsou pro tyto domy zásadním zdrojem. V takovém domě je pro vytápění dvacetimetrové místnosti potřeba 200 wattů, což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu, uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

„Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy  zatím podílejí asi šesti procenty a velká část domů v pasivním standardu je řízena chytrými IT systémy, které zajišťují energetický management,” říká Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata.

Počty postavených rodinných domů podle energetické náročnosti

Nás zajímalo, co se o pasivních domech píše na internetu, jak často a koho to zajímá. Nahlédli jsme do SentiOne a níže je přehled. Tematika pasivních domů oslovila v ČR za poslední 2 roky na 6 mil. online uživatelů. Přes půl milionu lidí ji vnímá pozitivně a necelých 50 tisíc negativně. Jednoznačně největší oznamovací hodnotu mají webové stránky a portály. Na Facebooku tuto problematiku řeší méně jak půl milionu lidí a přes 100 tisíc na Twitteru. Sociální sítě tedy pasivním domům moc neholdují. 

pasivni domy - shrnuti dosahu 2 - SentiOne výzkumPasivni_dum_Mrak_klicovyc - SentiOne výzkum

Pasivních budov najdeme v Česku celkově asi 6 tisíc. Centrum pasivního domu část z nich eviduje ve svém online katalogu, kam může každý dobrovolně svůj pasivní dům přihlásit. Udělalo to asi 500 lidí, takže statistiky nejsou přesné, ale lze vysledovat některé trendy. Nejvíce pasivních domů je podle katalogu ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Drtivou většinu tvoří rodinné domy, jejichž cena se napříč republikou pohybuje průměrně mezi třemi a pěti miliony. Pokud se stavba dobře naplánuje, není podle expertů CPD nutné, aby byl pasivní dům dražší než ten obyčejný. Obecně se podle jejich zkušeností vícenáklady pohybují pod 10 % ceny stavby. 

Pasivní školky i nemocnice

Pomalu ale roste zájem také o pasivní budovy škol nebo domovů pro seniory, upozorňuje asociace Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti úsporného stavebnictví. Zatím je v Česku asi deset veřejných budov v pasivním standardu, mezi které patří třeba základní umělecká škola v Holicích na Pardubicku nebo dům pro seniory v Modřicích u Brna. Dalších deset až patnáct se podle asociace připravuje nebo staví. Brzy by se tak v Česku měla objevit třeba první nemocniční pasivní budova, která vznikne jako součást Fakultní nemocnice Olomouc.

Naopak u bytovek počet pasivních domů podle statistik loni při srovnání s rokem 2017 klesl. Předloni totiž čísla vyskočila díky dokončení velkého pasivního bytového komplexu na pražských Lukách. Další pasivní bytovky ale vznikají. Letos bylo například zkolaudováno 50 bytů v pasivním standardu v Poličce.

„Chytrá energetická řešení se rychle rozšiřují v oblasti komerčních nemovitostí a – byť zatím spíše u nadšenců – domů pro individuální bydlení. Veřejný sektor zatím spíše vyčkává. Vzhledem k náročným cílům evropské energetické politiky však nebude moci čekat příliš dlouho“, doplňuje Josef Kotrba, Chairman a Partner Energy & Resources společnosti Deloitte.

Počet a cena pasivních domů

Pasivní domy jsou chytré, ale zranitelné

S úsporami pomáhají i chytré systémy pro řízení výroby i spotřeby elektřiny či tepla v dané domácnosti, které také mohou díky napojení na elektrickou síť rozpoznat moment, kdy je elektřina levná, a je tedy možné jí spotřebovat více. Řídí také nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů. 

„Klíčovou součástí takového systému je takzvaný chytrý elektroměr (angl. smart meter), který zaznamenává aktuální spotřebu a umožňuje oboustrannou komunikaci s distributorem. Aby byla domácnost schopna přizpůsobovat svou spotřebu energie aktuální situaci, jsou dále do systému připojena domácí elektrická zařízení. Jejich aktivita může být ovládána automaticky v rámci systému, nebo nad ní může mít přímou kontrolu samotný uživatel, a to i díky dálkovému ovládání například přes mobilní telefon. Vzniká tak „internet věcí“, ve kterém spolu mohou jednotlivé součásti systému komunikovat. Každé zařízení může být zároveň chytrým senzorem, který umožňuje monitorovat aktuální situaci. To by mělo přispívat k ještě efektivnějšímu využívání energie,“ osvětluje Kvapil.

Zároveň to však otevírá prostor pro kyberútoky. Statistika se sice netýká jen útoků na domácí systémy, ale centrum australské vlády pro kyberbezpečnost v roce 2016 upozornilo, že právě energetika je nejčastějším cílem kyberútoků (18 %). Těsně po ní následovaly bankovní a finanční služby se 17 % útoků.

Které sektory jsou nejčastěji vystaveny kyberútokům?

Diskuze k článku