Boris Šťastný: U zdravotnických startupů je víc než peníze potřeba znalost prostředí

Jako poslanec se zabýval zdravotnickou legislativou. Když skončil s aktivní politikou, vrátil se k podnikání. V poslední době se potom se svou firmou Medical Investments věnuje také investicím do startupů ve zdravotnictví, o nichž se stále víc mluví už i v Česku. „Hledáme výrobky i služby, cokoli, co může pomoci člověku pro zlepšení jeho zdraví,“ říká v rozhovoru pro Tyinternety lékař a podnikatel Boris Šťastný.

V roce 2013 jste skončil s politikou, dnes se věnujete investování do zdravotnických startupů. Můžete popsat cestu z poslanecké lavice k investicím?

Oblast podnikání mi byla blízká už od změny režimu, začal jsem podnikat už zkraje 90. let a tyto aktivity jsem si ponechal po celou dobu. Po opuštění aktivní politiky jsem se vrátil ke své původní profesi lékaře a se svým otcem jsem začal rozvíjet řadu projektů v oblasti zdravotnictví.

Díky tomu jsem zjistil, že na našem trhu je díra v tom, že sice existuje velké množství venture kapitálových společností, které investují v informačních technologiích, průmyslu, strojírenství a dalších oblastech, ale nenašel jsem žádnou specializovanou na oblast zdravotnictví a sociální péče. A protože to je oblast, která je mi velmi blízká a pohybuji se v ní prakticky celý svůj profesní život, tak jsem si řekl, že bychom se s kolegy měli na tuto oblast zaměřit.

Jak si mám představit typickou firmu, projekt nebo nápad, který vás zajímá?

Zajímá nás jakýkoli projekt, který se týká člověka. Možná to zní trochu eufemisticky, ale opravdu to tak je: hledáme výrobek, službu, technologii, proces, zkrátka cokoli, co může pomoci člověku pro zlepšení jeho zdraví, udržení jeho zdravotního stavu, prevenci, případně co se týká péče o člověka, ať už jeho zevnějšek nebo duši.

Snad jedinou oblastí, do které nevstupujeme, a ani nemůžeme, je oblast farmaceutického průmyslu, protože to je segment, který je dlouhodobě rozdělen mezi velké hráče, a navíc to skutečně není v oblasti našeho zájmu.

Pokud bych byl třeba studentem medicíny nebo čehokoli jiného a přišel za vámi s nápadem, technologií nebo službou, jak mi s tím můžete pomoci? Dokážete mi zajistit zisk?

Primárně se dokážeme nad konkrétním nápadem fundovaně zamyslet. Myslím si, že to je to nejdůležitější. Nepůsobíme jako klasický venture kapitálový fond, kde na vás pošlou armádu ekonomů, začnou kontrolovat každé číslíčko a dřív nebo později každého člověka, který má zajímavý nápad, připraví o iluze. Ve většině případů jim těžko dokáží pomoci dát dohromady fundovaný model tak, aby bez dalších hlubších znalostí daného prostředí mohl projekt fungovat.

Náš přístup naopak spočívá v tom, že se spolu s tvůrci nápadů nebo již běžících projektů scházíme a diskutujeme zcela otevřeně, nezávazně, jak bychom jim mohli pomoci. Pokud do té pomoci patří peníze, tak vložíme do projektu buď vlastní peníze, nebo případně peníze partnerských organizací, které jsou ochotné kapitál do smysluplného projektu dát.

Alzheimer Home Zátiší – studie exteriérù

S Borisem Šťastným jsme vedli rozhovor v zařízení Alzheimer Home Zátiší, jehož boardu je členem

Finanční investice tedy není podle vás to hlavní, co začínající startupy v tomto oboru potřebují?

Když jsem v 90. letech začínal podnikat, tak jsme jako studenti měli desítky nápadů, které jsme chtěli realizovat, ale neměli jsme peníze. Ty na trhu nebyly. Dnes je tomu podle mne právě naopak – je velké množství peněz, které jsou i těmto projektům k dispozici, ale je málo lidí, kteří jsou dostatečně fundovaní a schopní ty projekty řídit a dlouhodobě rozvíjet.

Za naši velkou devízu pokládám znalost prostředí, tedy oblasti zdravotní péče, sociální péče, ale také legislativy. Je potřeba si uvědomit, že jde o segment, který je mimořádně regulovaný, a tudíž vyžaduje hluboké znalosti procesů v něm samém, znalost legislativních norem a také schopnost predikovat určitý vývoj v daném segmentu do budoucna. Změny legislativního prostředí zdravotnictví a sociální péče pokládám za největší hrozbu pro investory.

V čem by se konkrétně mohl změnit český zdravotnický trh? Pokud je teď silně regulovaný, mohl by třeba jít směrem k deregulaci?

Řeknu konkrétní příklad: můžete se rozhodnout koupit rozvíjejícího se poskytovatele zdravotní péče v určité odbornosti. Za rok, za dva, po nějaké krátké politické debatě se stát může rozhodnout změnit parametry plateb v oblasti zdravotního pojištění. A vy můžete téměř všechny peníze prodělat. Nebo to může být naopak.

Proto je legislativní prostředí potřeba sledovat a vnímat. Každý, kdo chce v segmentu zdravotnictví podnikat, je touto situací mimořádně ohrožen. A to nejen v ČR, ale všude ve světě.

Na jakém množství vznikajících projektů – zdravotnických startupů – se podílíte?

Jsme sice teprve v počátcích našeho snažení, ale už máme rozpracované na dvě desítky projektů. Do některých z nich jsme již vstoupili, do dalších vstoupíme brzy.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad startupu ve vašem portfoliu?

Jeden ze zajímavých projektů, který jsme rozjížděli a který už běží, je systém proteinových diet Dr. Diet. Ten je postavený na unikátní schopnosti člověka zhubnout bez pohybu a na nápadu, s nímž už před 20 lety přišel jeden profesor Harvardské univerzity. ale kde bylo třeba celý systém redukce nadváhy postavit tak, aby byl pro klienty zajímavý a proveditelný.

Rozvíjíme se i v oblasti péče o nemocné Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí. To je také nesmírně perspektivní oblast. Vnímáme velký nedostatek míst pro takto nemocné pacienty a velký potenciál pro případné investory. Na druhou stranu, jako ve všem, musíte to umět. I v tomto segmentu se potkávám s různými zájemci do něj vstoupit. Jsou to odborníci, ale nikoli lékaři. Dokážou ten projekt vidět v tabulkách, ale když jim položíte několik jednoduchých dotazů – například kde seberou dostatek zdravotnického personálu, když nejsou na trhu dostupné zdravotní sestry – tak vám neodpoví.

Máme i některé další projekty před spuštěním, snad bych mohl zmínit připravovanou investici v oblasti biotroniky, konkrétně využití světla pro léčbu pacientů s demencí.

To si můžu představit jako nějaké fyzické zařízení v podobě lampy?

Už dávno je známo, že člověk, stejně jako zvířata, žije podle tzv. biologických hodin. Když máte dlouhodobě nemocného člověka, kterého je velmi složité dostat ven, a je upoután na lůžku v interiéru, tak je prokázáno, že neexistence denního/nočního režimu přináší zhoršení jeho zdravotního stavu. Naopak víme, že dobře nastavenou světelnou terapií lze zdravotní stav těchto pacientů zlepšit a v řadě případů i urychlit jejich případnou rekonvalescenci.

Nemůžu prozradit, v čem chceme být jít jiní než ostatní, ale máme skutečně revoluční myšlenku. Dát nad někoho lampu, to umí každý. Musíte k tomu dát ještě něco víc.

Diskuze k článku