Ben Goertzel: Na dosažení skutečné umělé inteligence potřebujeme naše počítače používat víc rozumně

Jak dlouho potrvá, než lidstvo vyvine umělou inteligenci na úrovni člověka, jaké hlavní složky k tomu chybí, jaké jsou největší výhody AI v krátkém i dlouhém horizontu a máme se vlastně bát? O tom jsme mluvili s jedním z největších světových expertů na umělou inteligenci, Benem Goertzlem, který v Praze vystoupí na konferenci Human-Level Artificial Intelligence organizovanou společností GoodAI.

Ben Goertzel je americký autor a vědec umělé inteligence. Založil a jako CEO vede SingularityNET, na blockchainu založený AI marketplace, a je hlavním vědcem v Hanson Robotics (známý vybudováním robotky Sophie). Zároveň je předsedou v OpenCog Foundation Research, profesorem ve Fujian Key Lab for Brain-Like Intelligent Systems na čínské Xiamen University, a hlavním předsedou série konferencí Artificial Genereal Intelligence.

Jak dlouho potrvá, než vyvineme umělou inteligenci na úrovni člověka [Human-Level Artificial Intelligence]?

Mezi třemi a třiceti lety.

Pokud se nám podaří udržet významné částky příjmu nebo financování do našich projektů OpenCog, SingularityNET a Hanson Robotics, tak si myslím, že to můžeme udělat do 7 nebo 8 let. To je ale vyjádření o mých specifických projektech. I kdyby tyhle projekty najednou skončili, což by byla škoda, pořád se v oboru děje hodně věcí. Na historické škále jsme zjevně docela blízko k tomu, abychom se dostali na human-level AGI [Artificial General Intelligence].

Které jsou podle vašeho názoru chybějící hlavní klíčové složky potřebné na prolomení této hranice?

Nemyslím si, že bychom potřebovali radikálně lepší hardware ani radikálně odlišné algoritmy nebo nové druhy senzorů. Potřebujeme jen naše počítače a algoritmy používat víc rozumně. Konkrétně potřebujeme:

  • Zlepšit míru synergie a spolupráce v interakci různých AI nástrojů a služeb.
  • Propojit hluboké neuronové sítě, které jsou dobré v rozeznávání vzorů ve velkém množství senzorických dat, se symbolic reasoning systémy jako logic engines, které jsou dobré v abstraktním myšlení a všeobecném generalizování.
  • Spojit AI cognition engines s robotickými těly, aby myšlení probíhalo jak v mozku, tak i v těle. Tohle můj kolega David Hanson nazývá Whole-Organism Architecture.
  • Aplikovat učení na samé sebe, abychom dosáhli meta-učení, tedy učení se učit nebo uvažovat nad tím, jak uvažovat.

Všechny tyto čtyři věci jsou seriózními oblastmi výzkumu, na kterých teď pracujeme v OpenCog a SingularityNET a Hanson Robotics a na čem také pracují mnozí další. Nejsou to zrovna nejlehčí věci, ale zároveň nevyžadují radikálně nové myšlenky nebo algoritmy, jde o záležitost vhodného nasazení a propojení množství AI algoritmů, které již máme.

Ben Goertzel

Na čem aktuálně pracujete a o čem budete mluvit na HLAI konferenci?

Pracuji na množství různých projektů, ale všechny se točí kolem OpenCog open-source AGI architektury a kolem SingularityNET platformy pro propojování různých AI na decentralizované architektuře založené na blockchainu. V rámci toho se svým týmem pracuji na:

  • Meta-učení. Umožnit OpenCog naučit se učit a uvažovat nad tím, jak lépe uvažovat.
  • Používání OpenCog a SingularityNET na ovládání robotky Sophie z Hanson Robotics, a dalších Hanson robotů o rozměrech hraček i lidí.
  • Aplikování nástrojů OpenCog a SingularityNET do analýzy biologických dat, zejména genomických dat s cílem porazit stárnutí.

HLAI 2018 se bude konat v Praze 22. až 25. srpna. Akademická část konference se odehraje v prostorách ČVUT 22. až 24. srpna, část pod názvem „Future of AI“ proběhne 24. a 25. srpna 2018 v Národní technické knihovně a v divadle Hybernia.

Přátelé a členové komunity Těchinternetů s kódem TYIHLAI2018 získávají desetiprocentní slevu na Future of AI track, který představí výzkumníky nejúspěšnějších společností zkoumajících AI.

Ve zprávách jsme hodně slyšeli o AI řešící některé z největších problémů lidstva. Co si představujete jako největší výhodu umělé inteligence v dlouhodobé budoucnosti?

Největší výhoda AI v dlouhodobé budoucnosti bude to, že bude schopná pochopit výrazně víc vesmíru než lidi, v stejném smyslu jako jsou lidi schopni výrazně lépe pochopit vesmír než šváby nebo psy.

Tahle výhoda v pochopení bude vést k mnoha výhodám v praktických technologiích včetně flexibilních nanotechnologií a femtotechnologií (schopnost tvarovat hmotu myšlenkami), extrémně levné a dostatkové energii, virtuální reality nerozeznatelné nebo ještě lepší než svět, který vnímáme a ve kterém žijeme, a podobně. Nemluvě o schopnosti každého z nás přeprogramovat naše vlastní mozky a těla na dosáhnutí nových stavů vědomí a bytí, které si teď doslova nedokážeme představit.

Co považujete za další revoluční pokroky v AI v kratší budoucnosti?

Myslím si, že podmnožina hlubokých neuronových sítí v sobě ještě schovává několik velkých vymožeností – jako třeba posun z analýzy obrázků na video analýzu a skutečně fungující přepis řeči do textu.

Samozřejmě, jedna továrna za druhou bude robotizována, domovy a kanceláře obsadí servisní roboti, kteří přeberou sociálně orientované práce, Sophia od Hanson Robotics je prototypem a předchůdkyní.

Nejzajímavější bude, když se posuneme za hluboké neuronové sítě do opravdu hlubokých AI metod. Uvidíme explozi výpočetní kreativity, které povede k tomu, že AI dosáhne masivních úspěchů v umění, vědě, inženýrství a matematice. Tohle bude poslední krok před skutečnou AGI, které vznikne spojením všech těchto kousků.

Kolem nástupu human-level AI existuje velmi silná diskurze ohledně „soudního dne“. Co si o tom myslíte a jak můžeme zaručit, že vytvoříme bezpečnou AI?

Lidi si užívají, když se bojí a užívají si bizarní násilné příběhy – podívejte se na popularitu zombie filmů a podobně. Nepřekvapuje mě proto, že si lidi vymýšlejí různé děsivé příběhy o budoucnosti AI.

Ve skutečnosti nemůžeme vyloučit negativní výsledky spojené s budoucností AI. Vytváříme systémy, které budou mnohonásobně víc inteligentnější a silnější, než jsme my, takže samozřejmě existuje možnost něčeho nepředvídatelného a zlého. V podstatě je to stejná situace, do které se lidstvo dostávalo od počátku civilizace – nikdo v té době nemohl predikovat výsledky změn jako byli nástroje, jazyk, zemědělství, oheň, elektřina nebo průmysl.

Nicméně, neexistuje žádný důvod pro očekávání, že pravděpodobnější jsou negativní výsledky. Myslím si, že nejsou. Podle mě se stane tohle – vedle umělých inteligencích vytvořených na ovládání zabijáckých dronů, dělajících státní dozor a vymývaní mozků lidí reklamami, budou vytvořeny umělé inteligence na učení, dělání vědeckého výzkumu, péči o staré a na léčení nemocí. Věřím, že technologická singularita vznikne ze sítě mnoha AI sloužících různým účelům, a že ty příznivé AI v mixu poskytnou kritickou množinu pozitivní etiky, díky čemuž bude první AGI superčlověk nejenom inteligentnější, ale také etičtější než lidé. Superbenevolentní superinteligence, jak je nazývá můj kolega David Hanson.

Na závěr – proč by měli lidé přijít na konferenci HLAI?

HLAI a AGI konference (AGI konference je letos součástí programu HLAI – pozn. autora) jsou jedinými velkými eventy zaměřenými na hlavní cíl celého AI oboru – vytvoření umělé inteligence na úrovni lidí a vyšší. Existují jiné, větší a známější AI konference, ale ty se soustředí jen na úzké aplikace, ne na opravdovou snahu vybudovat myslící stroje. Takže pokud chcete zjistit, čemu se věnuje ten nejlepší výzkum, myšlení a experimenty o skutečném designu a budování myslících strojů nebo umělé inteligenci jako vidíte v sci-fi filmech, AGI konference je tím jediným místem. Samozřejmě, každý si o většině těchto pracích může pročíst na internetu v technických odborných magazínech, blozích a na GitHubu, ale mít možnost poslouchat a mluvit se skutečně zapojenými lidmi nabízí úplně jiný pohled na jejich práci.

Diskuze k článku