Google Authorship – Povstane fénix z popela?

Píše se rok 2007 a na světlo internetového světa přichází Google Agent Rank patent. Přichází s průlomovou myšlenkou digitálního podpisu obsahu, který by tak dovolil vyhledávačům zpracovávat obsah, reprenzentovaný reálnými osobami (agents). Na první pohled jednoduchá myšlenka, která ale umožní vyhledávačům pohlížet na obsah z jiné sféry.

Roku 2011 Google spustil sociální síť Google+ a tím zapadl poslední kousek puzzle, které umožňovalo tuto myšlenku uvést v praxi. Netrvalo dlouho a také se tak stalo. Google dovolil uživatelům digitálně „podepisovat“ obsah tím, že se ve zdrojovém kódu „podepsali“ autorským odkazem na svůj Google+ profil (krásné win-win).

google

Ukázka, jak dříve vypadal obsah v SERP označený autorstvím

To umožnilo Google pracovat s obsahem velmi odlišně. Už nešlo tolik o to „Na jakém webu“ uživatel psal, ale „Kdo psal“. Autor si tvořil tzv. author rank, tedy vlastní hodnocení dle dostupných dat Google a zároveň afinitu k tématickým celkům, o kterých autor psal.

O Google Authorship jsem přednášel i na Copycampu v roce 2014 a v tu dobu jsem tomuto konceptu opravdu hodně věřil.

Eric Schmidt dokonce ze strany Google potvrdil, že obsah, vázaný k reálné osobě pomocí authorshipu bude zvýhodňován ve výsledcích vyhledávání:

“Within search results, information tied to verified online profiles will be ranked higher than content without such verification, which will result in most users naturally clicking on the top (verified) results. The true cost of remaining anonymous, then, might be irrelevance.” Eric Schmidt

(„Ve výsledcích vyhledávání budou informace, které budou propojené s ověřenými profily, hodnocené výše než obsah bez ověření, díky čemuž bude většina uživatelů přirozeně klikat na horní (ověřené) výsledky. Zůstat v anonymitě tedy může uživatele stát významnost.“)

 

Jak byl Author Rank kalkulován

Ale jak byl author rank (tedy vliv autora) počítán? Co vše do něj spadalo a jak ovlivňoval výsledky vyhledávání? Dle klíčových metrik, které byly v době jeho používání vypozorovány (a zároveň lze hodně z nich najít v Google Agrent Rank patentu):

  • V jaké frekvenci byl autorský obsah sdílen
  • Jak rychle se obsah šířil
  • Kdo sdílel autorský obsah
  • Kolik komentářů získal obsah (z těch, které dokázal robot určit)
  • Jaká je dlouhodobě skupina uživatelů, kteří šíří obsah autora (jde o pár fanoušků nebo jde o zástupce napříč segmentem)
  • Na jak autoritativních webech autor přispívá
  • Kolik odkazů a z jakých webů autorský obsah získal?
  • Jaká je kategorická příslušnost autorského obsahu (o jakých tématech píše a v jakých se tedy i vyzná)

Důležitá byla také kategorická příslušnost – tedy set témat, o kterých autor píše. Jeho hodnocení se poté, krom samotného hodnocení autora, vztahovalo i k tématickým celkům, o kterých psal. Je logické, že autor, který píše o SEO a linkbuildingu, by neměl získat žádné „bonusové body“ při hodnocení v případě, že napíše článek o rekonstrukci bytu (pokud jich předtím nenapsal 200 a skvěle hodnocených). Toto téma popisuje i samotný Author Rank patent:

The agent ranks can optionally also be calculated relative to search terms or categories of search terms. For example, search terms (or structured collections of search terms, i.e., queries) can be classified into topics, e.g., sports or medical specialties, and an agent can have a different rank with respect to each topic.

„Hodnocení agentů může být vypočítáno také ve vztahu k vyhledávaným výrazům a jejich kategoriím. Vyhledávané výrazy (nebo jejich strukturované kolekce, tj. vyhledávací dotazy) lze například třídit podle témat, jako je sport nebo lékařské specializace, a agent může mít rozdílné hodnocení každého tématu.“

Jedním z dalších aspektů, který mohl spadat do autorského hodnocení, mohla být i jeho aktivita na G+ profilu. Přeci jen to Google dávalo moc identifikovat spamové nebo neaktivní účty a podle toho s autory naložit. Tento aspekt však nemám odnikud potvrzen a jedná se pouze o domněnku.

 

Nečekaný pád

V srpnu roku 2014 Google oznámil, že přestává authorship nadále podporovat a webmasteři mohou takto označený obsah klidně opět smazat. Pro hodně lidí to bylo velké překvapení, po kterém se začalo spekulovat o dalších alternativách, které by mohl Google používat a Author Rank tak zachovat. Bohužel oznámení z jeho strany bylo jasné – označení obsahu autorstvím nebude Google nadále podporovat.

Jako důvody uvedl Google primárně nízkou míru přijetí tohoto konceptu mezi webmastery, malou hodnotu pro hledající a zároveň problémy, které vyvstaly od webmasterů, kteří se snažili koncept obejít a přilepšit si tak ve výsledcích vyhledávání.

Jediné, co zachoval, bylo značení obsahu pomocí rel=“publisher“, tedy navázání obsahu k brandové stránce na Google+. Více o rel=“publisher“ naleznete zde.

Stejně tak se po skončení spekulovalo o tom, zda nebude do budoucna Google navazovat autory automatizovaně skrze párování jejich podpisu v obsahu a profilu na Freebase (nyní už na Wikidata). To už mi ale přijde trochu jako sci-fi spekulantů, kteří s koncem authorshipu nesouhlasili.

Webmasteři proto již nadále neměli důvod obsah označovat a vypadalo to, že celý koncept spadne jednou pro vždy do koše…

authorship

Nebo ne?

Vše změnily až poslední dvě přednášky Garryho Illyese na SMX Advanced a SMX East, který působí v Google na pozici Webmaster Trends Analyst. Ten na SMX East veřejně doporučil webmasterům, aby značení autorství obsahu ponechali tak, jak je. Otázkou je, proč s takovým prohlášením přišel poté, co John Mueller doporučoval webmasterům toto značení buď odstranit nebo změnit na rel=“agent“, což vyvolalo mezi SEO specialisty po celém světě mnoho otázek.

Proč by Garry doporučoval webmasterům ponechání značení, které vlastně Google nijak nevyužívá? A proč by hledali po odstranění authorshipu alternativu v rel=“agent“?

Současné teorie se nejvíce přiklánějí k významu autorství při řazení in-depth articles, což je box ve výsledcích vyhledávání, jež zobrazuje bližší informace o hledaném subjektu, které by měly uživateli předat detailnější informace o subjektu. Tento box bohužel prozatím do České republiky nedorazil.

Jedno je ale jasné – Google prozatím nevydal žádné oficiální vyjádření ani nereaguje na toto téma a nijak tedy podporu konceptu autorství nepotvrdil. Můžeme se proto o jeho váze pouze domnívat a testovat ji.

 

Používat tedy authorship nebo ne?

Často poslední dobou vidíme, že Google jednu informaci filtruje ven, ale pracuje s ní interně naprosto jinak. Podobně tomu může být i u konceptu autorství. Netvrdím, že má nyní vliv na řazení výsledků vyhledávání ani na in-depth articles, tvrdím ale, že Google jej k něčemu využívá. A to něco, ať už je to cokoli, za těch strávených pár minut, za které jste schopni obsah označit, stojí.

Ti, kteří koncept neznají a rádi by obsah označili, se návod dozví buď v mé přednášce uvedené výše nebo je skvěle popsán na těchto zdrojích:

Kdo ví, třeba se do budoucna dočkáme opětovné podpory tohoto konceptu a Fénix opravdu povstane z popela. Za mne jde o velmi nadějný a smysluplný koncept a velmi rád bych jej viděl opět mezi funkčními projekty Google. Nezbývá než držet palce!

Zdroje:

 

Diskuze k článku