Facebookové stránky od A do Z. Lekce první: Založení a název

Namísto vyjmenovávání obecných pravidel, které naleznete v přehledu pro administrátory, nejprve malý úvodní insight do myšlení vlastníků Facebooku. Nic v rámci modrobílé aplikace by nemělo urážet, ohrožovat, vyvolávat konflikt a především – znechucovat uživatele tak, že by mohl na Facebook zanevřít, a zatěžovat Facebook administrativou, která může v rámci jedné miliardy uživatelů narůstat do obludných rozměrů.

Facebook nehodlá rozhodovat, která z firem spojených se solární energií má větší nárok na název stránky Slunce, či který výrobce treter si více zaslouží stránku Běhání, a tak prostě generické stránky zakazuje. Podobně zapovídá vše, co by hypoteticky mohlo uživatelům vadit: rasismus, nahotu, vulgarity, zavádějící názvy. Pokud si nejste jisti, vždy raději počítejte předem se zápornou odpovědí. Dostali jsme ji od Facebooku mnohokrát, priorita chránit uživatele je zcela zřejmá.

Tzv. squatování brandů, tj. založení stránky Coca-Cola z obýváku na sídlišti, sice bylo zamlada oblíbenou kratochvílí a dobrý studijním materiálem většiny social media manažerů, ale dnes Facebook intenzivně spolupracuje se svými partnery (např. námi) na odebírání stránek těm, kteří nemají právo je administrovat. Prostřednictvím funkcí na označování stránek coby vašeho duševního vlastnictví se může značka jednoduchým doložením dokumentů domoci svého práva na Page.

Mnoho love brandů se na Facebooku vyskytovalo a vyskytuje v mnoha, často desetitisícových až statisícových stránkách založených nadšenci, a značky mají právo tyto stránky sjednotit do jedné. Typickým českým zástupcem je Kofola, po léta rostoucí „odspodu“ díky své popularitě, zcela bez přispění administrátora nebo značky samotné, které jsme sloučením vytvořili jednu stránku s 380 tisíci fanoušky. Postup převzetí a sloučení naleznete pochopitelně ve Facebook Guidelines. Další dimenzí sloučení stránek je opak – tedy jejich rozdělení. To oficiálně jednoduše není možné. Nicméně, zázrak se v naší historii jednou stal. Pokud si nejste jistí, neváhejte se na nás obrátit, pomoc se stránkami vám rádi poskytneme bezplatně.

Se squatováním stránek souvisí první krok zakládání stránky – zjištění, zda už na Facebooku není. Je s podivem, kolik značek nemá tušení, že už dávno jsou nějakým způsobem v sociálních médiích přítomny. Pokud se najdete, zvažte poměr cena/výkon převzetí stránky vůči založení nové. Desítky, stovky a v některých případech i nižší tisíce neaktivních fanoušků nemá smysl řešit a klidně založte stránku novou.

Druhý krok rozhodování se obvykle odehrává na úrovni název společnosti, předmět podnikání, obor, komodita. Málokterého marketéra nebo administrátora firemních facebookových stránek nesváděla následující úvaha: Národní vodohospodářský podnik, a.s., no, tak to opravdu není nejatraktivnější název. Co takhle Bez vody se nedá žít? Nebo Miluju vodu? Nebo trochu vzdáleně, co má prakticky každý rád s vodou – Miluju sprchu? To je nápad! Pojmenujeme to Miluju sprchu! Zde je nutné říct stop a nastavit si následující mantinely:

  • Generické názvy stránek, jako je Sprcha, Láska, Peníze apod. jsou výslovně zakázány. Žádná firemní entita, kterým jsou stránky na Facebooku vyhrazeny, si nemůže takový obecný název přivlastnit.
  • Názvy stránek vzniklé spojením generického názvu a vyjádření vztahu ke genericky nazvanému objektu, tedy oblíbené gastronomické Miluju kávu, hygienické Miluju sprchu či zemědělské Miluju kozy jsou problematickou kategorií, kterou je možno akceptovat, pokud je:
  • 1) Stránka spojená se stejnojmenným webem a nese obsah relevantní k názvu.
  • 2) Stránka je obrazem jiného reálně existujícího objektu, značky, služby, produktu, který je administrátor schopen doložit. Doporučujeme opět jasné a zřejmé propojení. McDonald’s nebude mít problém se stránkou I’m Lovin’ It. Vy se stránkou Miluju kafe, vztaženou ke stejnojmennému malému bistru v Hovorčovicích, už ano.

Řekněme, že neznámá značka tuku na pečení s názvem Gama vstupující na trh se (zcela správně) rozhodne využít i facebookovou stránku, s obsahem postaveným především na receptech a tipech na vaření a pečení. Stojí před rozhodnutím pojmenovat stránku Gama nebo Milujeme pečení. Jaká pro a proti jsou ve hře, za podmínky vytvoření příslušného webu Milujeme pečení na doméně milujemepeceni.cz a určení typu facebookové stránky „website“, nikoliv „brand“?

Pro:

  • Nárůst fanoušků může být snazší vzhledem k atraktivnímu názvu, a to jak z pohledu organického přírůstku, tak díky vyšší konverzi z reklamy.
  • Prakticky nulové mantinely pro typ obsahu: fotografie, video, text, původní obsah, videa třetích stran, zpravodajství, rekordy…

Proti:

  • Jak vysvětlíte, že se na stránce objevuje buď nebrandovaný obsah třetích stran, nebo brandovaný stále stejné značky?
  • Je efektivní investovat do facebookové stránky, jejíž jméno není nijak spojeno se jménem mojí značky?

Poznámka na závěr – změna názvu stránky jde hladce, tj. prostřednictvím administrátorského rozhraní, pouze do počtu 200 fanoušků. Poté je nutné žádat o změnu Facebook, a to ideálně přímou linkou nebo prostřednictvím některého z Facebook Preferred Marketing Developerů, protože pravděpodobně bude potřeba, vzhledem k dřívějším podvodným pokusům, odpovídat na řadu otázek.

Globální změny (např. změna názvu komunikační sítě EURO RSCG na Havas Worldwide) realizuje Facebook zpravidla ochotně. Složitější jsou lokální případy drobných změn názvu typu Česko-Slovenská SuperStar na Superstar, změny na základě výměny claimu používaného brandem (např. „Nutradefense – Nyní ještě blíže mateřskému mléku“ na „Sunar Nutradefense“) nebo změny vyvěrající z lavírování mezi brandem zdomácnělým v jazyce, typu Komerčka, ČOBka a Spořka, a jejich slučování pod oficiální název.

Mnoho štěstí s vaší stránkou, příště se podíváme na přírůstky, aktivitu a hodnotu fanoušků.

Diskuze k článku