Co dokáže písmo aneb proč se tech firmy pouštějí do vlastních fontů

Rok 1984 byl pro rozvoj osobních počítačů zcela zásadním mezníkem. Apple po své proslulé orwellovské reklamě představil Macintosh 128k, „počítač pro nás ostatní“, čímž zažehl revoluci v oblasti osobních počítačů

A právě Macintosh jako první nabídl běžným uživatelům dosud nevídanou nabídku různých druhů písmen – nejen do té doby běžně rozšířené fonty jako Times New Roman nebo Helvetica, ale i několik originálních návrhů – ty se dostaly jména podle Jobsových oblíbených měst. Byl to počátek zásadní proměny v tom, jak běžní smrtelníci vnímají a používají různé typy písmen.

Písmům na Macintoshi dominovalo Chicago, dílo designérky Susan Kare. Toto písmo Apple používal pro všechna menu a dialogová okna na obrazovce. Před Macem zabírala písmena na obrazovce počítače stejně místa jako na psacím stroji. Ale s novou obrazovkou a rozhraním by písmena jako „i“ a „w“ mohla zabírat různé šířky. Návrháři jako Kare poprvé dokázali vytvořit písmo s přirozenými proporcemi, díky čemuž se lépe četlo. S těmito novými možnostmi navrhla Kare první sadu proprietárních typů.

Tmavé, odvážné tahy Chicaga měly zlepšit čitelnost na obrazovkách s nízkým rozlišením, což svědčí o uživatelsky přívětivém étosu Macu. V kombinaci s jeho „zubatou“ estetikou připomínající schody se však Chicago stalo charakteristickým rysem rané image Applu. Jak v roce 2018 poznamenal časopis Chicago Magazine, šlo o „typografickou předtuchu budoucnosti Applu: vysoce viditelnou společnost, která bude známá tím, že neustále dosahuje nových výšin.“

Apple přestal Chicago pro Macy používat v roce 1997 s Mac OS 8 a znovu se objevilo v roce 2000 s iPody první generace.

Nové technologie, nové fonty

Okolo roku 2010 došlo u velkých technologických firem k oživení zájmu o customizované fonty. Apple po více než 20 letech přišel s novým in-house fontem San Francisco v roce 2015. Google představil Product Sans v roce 2015 a Roboto pro Android v roce 2011, Youtube Sans pro YouTube přišel v roce 2017. Dále se představily Netflix Sans, Airbnb Cereal, Samsung One a Uber Move.

Zájem o vlastní fonty byl do jisté míry motivován vývojem zobrazovacích technologií. Když Kare navrhovala Chicago v 80. letech, zobrazovalo se na prvních pixelových displejích. Návrháři dnešních technologických firem naproti tomu pracují s mnohem sofistikovanějšími displeji.

Jak se vyvíjí rozlišení displejů, designéři získávají nové způsoby, jak řešit funkční potřeby a potřeby značky na menších displejích. Například Apple San Francisco představené v roce 2015 nyní používaný napříč systémy iOS, macOS a tvOS i Apple Watch.

Technologie však nerozšiřovala jen designové možnosti pro typografy, ale rozšiřovala i jejich publikum. S vývojem mobilních technologií a internetu přišla také globalizace a potřeba vyhovět celosvětovému publiku.

Pro firmy jako Apple, Google a Facebook, které působí po celém světě, už není čitelnost v angličtině jedinou funkční starostí. Je zapotřebí zohlednit, kde všude společnost působí a podporovat všechny možné scénáře, aby byla zachována jednotnost.

Jak se společnosti rozšiřují, aby mohly působit globálně, musejí řešit také poplatky za licencování písem. Například než Netflix v roce 2018 přešel na vlastní písmo, zaplatil agentuře Hoefler & Co. tisíce dolarů za používání Gothamu – stejného písma, jaké používala prezidentská kampaň Baracka Obamy v roce 2008.

Částečně je to dáno tím, že i tyto agentury reagují na technologický vývoj. Vzhledem k tomu, že reklama cílí mladší publikum a online platformám, agentury stále více monetizují svá písma na základě počtu digitálních zobrazení, což uvedl hlavní brand designér Netflixu Noah Nathan na designovém blogu It’s Nice That v roce 2018.

Písma a emoce

Můžete si všimnout, že technologické společnosti často vytvářejí své fonty s ohledem na rychlost a snadností zpracování a často se jejich fonty podobají dobře známým a zaběhnutým písmům.

Designérka Ksenya Samarskaya k tomu fenoménu uvedla, že firmy chtějí zapadnout do rytmu, který funguje. Dodala, že roli hraje také emocionální apel písem. Například každý Newyorčan bezpečně pozná Helveticu, protože je to písmo používané (nejen) v tamním metru. Stejně tak může Comic Sans vyvolat vzpomínky na základní školu. Samarskaya mluví o „neviditelné“ síle písma – o jemných, prvotních dojmech, které lidé z písma mají. To znamená, že písma používaná značkami mají kulturní implikace – v dobrém i ve zlém.

„Fonty se chovají jako houba a všechny ty konotace – kdy byly vyrobeny a pro jaké firmy byly použity – pohltí,“ řekla Samarskaya. „Je logické, že společnosti přicházejí se svými vlastními písmy. Chtějí mít kontrolu nad svým vlastním příběhem.“

Zdroj: Facebook

Proto firma Facebook navrhla vlastní písmo pro nové logo, aby se odlišila od sociální sítě Facebook, protože ta častěji čelí kritice a obavám kvůli antimonopolním praktikám.

Většinou se však ke zdůraznění a posílení identity firmy používají vlastní písma.

Například Youtube uvedlo, že YouTube Sans je „svérázný, expresivní, jednoduchý a odvážný, stejně jako platforma, která mu je domovem“. Podobně Google uvedl, že Product Sans spojuje „dětskou jednoduchost zápisu tiskacích písmen“ a „matematickou čistotu geometrických tvarů“, aby se stal „Googly“ symbolem hravé, experimentální osobitosti a technologické obratnosti společnosti.

Pak je tu Airbnb, který navrhl „kulatý“ font Cereal, aby vyjádřil dojem, že je společnost „přátelský a přístupný“.

Ale jak říká Samarskaya: „Typografie je živá, vyvíjející se kultura“, která se rozvíjí spolu s technologiemi a ve výsledku i s globalizací.

Zdroj: Mashable.com

Total
6
Shares
Další články