Práce v digitálu: Robotizace promění pracovní trh, zvýší se nabídka kvalifikovaných míst

Roboti ve výrobě a službách – pro někoho symbol pokroku, pro jiné noční můra ze ztráty povolání. Jaká by ale nastala reálná situace, pokud by se roboti v masové míře podíleli na práci, kterou donedávna zastávali lidé? Podívejme se na to bez zbytečných předsudků a strachu i bez zbytečných očekávání zkreslených sci-fi filmy.

Je nutno uvést, že zavádění robotů do výroby probíhá dlouhodobě a například automobilový průmysl prošel za posledních několik desetiletí obrovskou proměnou. Ve vyspělých automobilových továrnách byli první roboti už v 60. letech – tedy před více než půl stoletím. Dnes nejen, že k sobě roboti montují jednotlivé díly karoserie, ale umí mezi sebou skvěle spolupracovat. Například v automobilové továrně Great Wall Motors jsou schopny různé robotické aplikace provést čtyři tisíce úkonů na karoserii za necelých 70 vteřin.

U aut běžná věc

Automobilový průmysl se stal symbolem robotizace průmyslu – a přesto – například Škoda Auto je druhým největším zaměstnavatelem České republiky, pracuje v ní téměř 30 tisíc lidí. Spojení lidí a robotů je totiž vysoce efektivní – roboti často zastávají práci, která je pro lidi nebezpečná, nebo nezvladatelná – lidé se pak mohou soustředit na kontrolu práce a dotváření detailů.

Své místo mají roboti i jinde – zejména v e-shopech. „Internetové obchody využívají robotické aplikace běžně – dokáží rozpoznat, jaké zboží si zákazník prohlíží a v průběhu návštěv mu upraví cenu tak, aby došlo k nákupu a prodejce maximalizoval svou marži,“ uvádí Lukáš Dostál ze společnosti HelliT, která se specializuje na tvorbu webů.

Virtuální roboty na testování webových aplikací využívají ve firmě už dlouho. „V obchodu lze využít roboty už pro prvotní kontakt se zákazníkem a získání jeho požadavků. Představme si chat, na jehož druhém konci nesedí člověk, ale robot. Například v pojišťovnictví běžně funguje bot, kterým si jednoduše objednáte pojištění na cestu do zahraničí,“ dodává Lukáš Dostál. Podle něj budou pracovní pozice v ICT sektoru spíše přibývat, a proto by měl být kladen větší důraz na ICT dovednosti na všech stupních výuky ve školách.

Nezbytný je také robotický operátor v internetových aplikacích, které vyžadují okamžitou autorizaci přístupu. „Například u elektronicky podepsaných dokumentů je nutné ověřit jejich platnost. K tomu je potřeba informace od certifikační autority, která je připojena neustále online. Při zdržení v rámci minut může dojít k výraznému zhoršení celého procesu,“ dává další příklad využití robotů v online prostředí Jakub Jánský ze společnosti AIM, která v ČR poskytuje internetové připojení.

Roboti nejsou konkurenti zaměstnanců

Robotizace tedy není něco, co nás čeká v následujících letech a desetiletích, je to proces, který již několik let probíhá a který je pevnou součástí výroby i služeb v moderní společnosti. Jisté je, že využití robotů bude stále větší. Obzvlášť v situaci, kdy nabídka pracovních míst převyšuje počet reálných uchazečů o práci, se pro podniky stává vítanou alternativou.

Na nejčastější obavu zaměstnanců, že roboti nahradí jejich práci a oni skončí „na dlažbě“ odpovídá spoluzakladatelka BussinessAnimals.cz Jitka Zoderová„Jak ukazují zkušenosti z dosavadního zapojení robotů do pracovního procesu, stávají se spíše pomocníkem než konkurentem zaměstnanců. V důsledku masové robotizace v řádu desetiletí zřejmě výrazně ubude neoblíbených, náročných a nekvalifikovaných zaměstnání. Naopak ale vzroste nabídka kvalifikovaných pracovních míst – například těch, kde budou lidé programovat, řídit a kontrolovat roboty.“

Podobný postoj zastává i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: „Každá průmyslová revoluce v minulosti vyvolávala obavy a přitom žádná nepřinesla snížení počtu pracovních sil, spíš jejich nárůst. Panika tedy určitě není na místě. A stále si musíme důrazně připomínat, co by se stalo, pokud bychom novou průmyslovou revoluci nechali plynout mimo nás. Ztratili bychom konkurenceschopnost. Výroba by se nakonec odstěhovala od nás jinam.“

Robot nemůže všude

V průběhu dalších let se podle MPO budou měnit profese. Některé vymizí nebo se zredukují, jiné profese ale vzniknou. „Je pravda, že v průmyslu může dojít k tomu, že poklesne počet pracovních sil. Například nebudou potřeba rutinní profese jako spojovatelky, operátorky. Na druhé straně pracovníci, kteří budou v pravý čas přeškoleni, přejdou tam, kde budou potřeba a kde nikdy roboti nebo internet nemohou člověka nahradit (vzroste poptávka po pracovnících zabývajících se ochranou dat a fyzických objektů a s ní souvisejícího systému dalších specializací),“ vysvětluje zástupce tiskového odboru MPO.

„Samozřejmě bude úspěch na pracovním trhu podmíněn vyšší kvalifikací. Budou potřeba v sociálních službách, ve zdravotnictví, ale i ve výuce, protože ve vzdělávání lidí bude učitel vždy nenahraditelný. Je třeba se na to připravit a lidi ze zanikajících profesí nasadit tam, kde je skutečně potřebujeme, kde nám citelně chybí,“ dodává.

Hlavní aktivity z pohledu robotizace ze strany MPO:

Nová výzva Technologie – Průmysl 4.0

Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím programu Technologie Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 (OPPIK) v rámci nové výzvy Technologie – Průmysl 4.0, která je zaměřená na podporu rozvoje digitalizace průmyslu malých a středních podniků na celém území České republiky mimo území hl. m. Prahy. Vyhlášena byla 5. prosince 2017 a datum zahájení příjmu žádostí o podporu je 12. 2. 2018.

Prostřednictvím této výzvy je umožněno podpořit výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sloužícího k využívání klíčových technologických oblastí: analýza a práce s velkými daty; cloud; rozšířená a virtuální realita; horizontálně vertikální datová integrace; internet věcí a služeb; digitální dvojče výrobku, výroby a vlastností; využívání autonomních a kolaborativních robotů; umělá inteligence a kybernetická bezpečnost.

Podpora vybudování Testbedu pro Průmysl 4.0 při ČVUT CIIRC

V nové budově ČVUT CIIRC v Praze 6 – Dejvicích vzniklo výzkumné a experimentální prostředí pod názvem Testbed pro Průmysl 4.0. Zde si zájemci o automatizovanou a digitalizovanou výrobu dle principů Průmyslu 4.0 mohou sami vyzkoušet inovativní řešení pro chytré továrny, ověřovat jejich kompatibilitu, funkčnost a účinnost, simulovat a optimalizovat výrobní a související vnitropodnikové procesy. Testbed je unikátní platformou pro otevřenou spolupráci napříč průmyslem a akademickou sférou. Hlavními partnery projektu jsou Siemens, ŠKODA AUTO a ČVUT CIIRC.

Centrum bude i nadále plnit doprovodnou potřebu zvyšovat povědomí o změnách, jimž čelí tuzemský trh kvůli vlivům Průmyslu 4.0. Pořádat se budou různá školení a vlastní aktivity mají také různé pracovní skupiny dílčích jednotek pro Průmysl 4.0. Jasná je však ambice hledat řešení pro skutečné problémy spojené s nástupem průmyslové revoluce.

Podpora technického vzdělání

Jsme si vědomi toho, že pro naplňování myšlenek Iniciativy Průmysl 4.0 je zapotřebí mít odpovídajícím způsobem vzdělanou a připravenou pracovní sílu. Vnímáme, že naši zaměstnavatelé v průmyslu se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v některých technických profesích. Disproporce mezi počtem odborníků, odcházejících do důchodu v nejbližších letech, a množstvím kvalitních absolventů klíčových oborů středních a vysokých škol, je vážným problémem.

Odborné, zvláště pak technické vzdělávání, chápeme jako klíčovou aktivitu pro udržení a posílení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Přestože resort průmyslu a obchodu není pro tuto oblast gestorem, snaží se podmínky technického vzdělávání v tomto směru ovlivňovat.

V našem seriálu Práce v digitálu chceme dát prostor těm, kteří přinášejí do všech oblastí napojených na trh práce inovativní řešení, a také těm, kteří třeba svou práci snů teprve hledají. Jak by měl moderní trh práce vypadat podle vás?

Pokud se chcete do našeho seriálu zapojit, napište nám na adresu ondrej@tyinternety.cz. Věříme, že společně dokážeme předat cenné zkušenosti, inspirovat a posouvat se vstříc moderním a efektivním řešením.

Diskuze k článku