Jenom 13 % Čechů je zapálených do své práce. Jaké jsou největší mezery firem a jak to zlepšit?

V Česku leží na zemi 200 miliard korun. Taková je cena nevyhovujících podmínek pro zaměstnance. Projekt “Minuty pro lepší práci” od společnosti Behavio se to snaží zlepšit. Díky rozsáhlému výzkumu názorů i emocí ukazuje nejčastější problémy, které lidem v práci berou elán a ničí jejich zdraví.

V práci trávíme třetinu života. A přitom jen 13 % zaměstnanců má pro práci silnou vnitřní motivaci. Právě oni jsou pro každou firmu nad zlato. Podle třiceti let výzkumů společnosti Gallup na více než 30 milionech zaměstnanců po celém světě zvyšují vnitřně zapálení zaměstnanci – srdcaři – produktivitu a ziskovost o více než 20 %, snižují fluktuaci až o 65 %, zlepšují zákaznickou zkušenost i kvalitu výsledného produktu.

Co tedy konkrétně v Česku brzdí zaměstnance a brání jim v tom dosáhnout plného potenciálu? Společnost Behavio sestavila sérii interaktivních zábavných dotazníků v aplikaci Minute, díky kterým zmapovala zkušenosti 1038 lidí ze státního sektoru i různě velkých firem. Díky know-how v oblasti behaviorálního výzkumu pak načrtla cestu, jak situaci zlepšit.

Jak si vytvořit srdcaře

Jak si tedy kýžené srdcaře vytvořit? Takoví zaměstnanci většinou kvetou pod jedním specifickým druhem vedení. Ukazuje se, že výkonnější tým nemá ten, kdo se je snaží za každou cenu přísně držet v lati. Naopak. Lepší výsledky má šéf, který se svým lidem věnuje a umí pochválit. Většina srdcařů má se svým šéfem dobrý vztah. Nemusí ho rovnou milovat, ale pozitivní atmosféra a lidské jednání jsou nutnost.

Nejlépe z lidí vytváří srdcaře firmy, které mají jasně formulovanou vizi a zaměstnanci z ní cítí i jiné poslání společnosti než jen generovat zisk. Velmi pomáhá, pokud mají zaměstnanci pocit, že jejich práce je pro firmu užitečná a přínosná.

Zkrátka potenciální srdcaře firma najde, pokud se k lidem chová jako k lidem. Česká realita je ale poměrně odlišná. Firmy často vnímají zaměstnance pouze jako výrobní prostředky místo aby brali v úvahu jejich potřeby.

Zpětnou vazbu dostává pravidelně jen zhruba polovina lidí a i podle nich je často nekonkrétní (31 %), nejasná (31 %) či přímo demotivující (26 %). Také jen polovina zaměstnanců byla v posledních týdnech za něco pochválena, nejčastěji od nadřízeného či od kolegů. Pochvaly od vedení firmy jsou pro pracovní motivaci nejúčinnější, ty ale zažilo v posledních týdnech jen 15 % zaměstnanců.

Největší mezerou firem je lidský přístup a přívětivé prostředí

Se šéfy na tom nejsou české firmy o mnoho lépe. Typický český vedoucí je totiž odborník ve svém oboru (78 %), který to ale s lidmi moc neumí, nebo na ně nemá čas. Moc se mu nedaří tým nadchnout (72 %) a neumí je ani inspirovat (62 %).

“Lidský přístup a přívětivé prostředí je největší mezerou českých firem. Nechávají tak doslova ležet peníze na zemi. Podle našich propočtů, založených na práci ekonomů z Oxfordu, MIT a London School of Economics[1], by zvýšení spokojenosti zaměstnanců o čtvrtinu přineslo českým firmám až 200 miliard díky pětiprocentnímu nárůstu produktivity,” uvedl behaviorální ekonom působící na University of Amsterdam a v Behavio Labs Lukáš Tóth.

Co mohou firmy udělat, aby se situace zlepšila? Kromě chválení a komunikace, jakou hodnotu má práce jednotlivců pro firmu, pomáhá také organizování teambuildingů, večírků či různých akcí pro zaměstnance. Společně strávený čas totiž efektivně zlepšuje emoce z týmu a tím pádem i celé firmy. Stejně tak pomáhají společné oslavy úspěchů. Ty se ale v Česku organizují jen málokdy.

Třetina Čechů je z popsaných důvodů v práci vyloženě nespokojená. Přitom spokojenost v práci jde ruku v ruce také s naším zdravím. Ukazuje se, že lidé spokojenější v zaměstnání, mají míň zdravotních problémů. A že mezi tím existuje přímá úměra. Ti nejspokojenější zaměstnanci říkají, že jsou na tom nejlépe – dobře spí, nestěžují si na bolesti hlavy ani zad. Naopak mezi skupinou lidí, které jejich práce štve či nudí, je fyzických obtíží zdaleka nejvíc.

Kvantitativní výzkum, 1038 lidí, reprezentativní vzorek online populace ČR, duben 2019

Diskuze k článku