Inspirace: Konference Happiness@Work ukázala, jak navrátit lidskost do organizací

Žijeme v době, kdy se neustálá změna stala naprosto samozřejmou součástí našich životů. Uvědomme si, jak jsme změnili svoje návyky. Místo tištěných novin si pro zprávy chodíme na internet. Zvykli jsme si na neodmyslitelnou každodenní přítomnost technologií v našich životech – jak často si vypínáte či vůbec nevezmete svůj mobilní telefon? Nakolik se ale tyto změny propisují do našich pracovních prostředí? A nezapomínáme tak trochu, že život máme jen jeden a to, jak se cítíme v práci přímo ovlivňuje i to, jak se cítíme doma a naopak?

Na chvíli se zastavit a zamyslet se nad podobnými otázkami, to nám dovolil pátý ročník konference Happiness@Work. Kromě toho jsme si z něj odnesli i tipy na to, jak zařídit, aby se nám lidskost nevytrácela z našich kanceláří a pracovních týmů.

Od “shareholderů” ke “stakeholderům”

Napříč přednáškami se jako červená nit táhlo jedno upozornění: Svět firem se zásadně změnil. Už nestačí, aby měli na paměti primárně a pouze potěšení akcionářů. Jen generovat zisk už pro dlouhodobý úspěch v dnešní době nestačí. Firmy se potřebují soustředit na všechny své stakeholdery – tedy kromě akcionářů i na své zákazníky a zaměstnance. Jim musí firmy, které chtějí v exponenciální době, jak ji nazval David Vrba, dlouhodobě fungovat, nabídnout jasnou a přijatelnou vizi a vysvětlit důvod a smysl své existence. Lidé se chtějí podílet na projektech, které mají zlepšit svět, ve kterém žijeme. Firmy, které takovou vizi nenabídnou z trhu zmizí rychleji než kdy dřív.

Neznamená to ale, že by měly firmy zapomenout na výsledky. Lidé se kromě smysluplného poslání také potřebují podílet na dosahování výsledků. Podle Arlette Bentzen je dosahování výsledků vedle budování dobrých vztahů na pracovišti tím, co zachrání každou firmu při plánování a provádění změn. Jochen Menges, profesor z univerzit v Cambridgi a Zurichu, ale připomněl, že výsledků firmy nedosáhnou tím, že budou neustále zvyšovat tlak na rychlost a výkon. Tím často svoje zaměstnance přetěžují – dávají jim objemy práce, které nejsou schopni dlouhodobě zvládat, množství různých úkolů bez jasných priorit a v neposlední řadě vytváří iluzi, že je onen koloběh pracovních úkolů nekonečný. To je nejlepší cesta, jak o aktivní a motivované zaměstnance přijít . 

Jak tedy vytvářet pracovní prostředí, kde se lidé budou cítit šťastní?

I když by se mohlo zdát, že jde o bezvýchodnou situaci, Menges připomněl, že cest z pasti neustálého zrychlování vede hned několik. Jako svůj lakmusový papírek můžete využít ty, kteří jsou v práci dle svých slov sice šťastní, ale zároveň se cítí ve stresu (podle výzkumů, které Menges na konferenci představil, to bude třetina těch na první pohled šťastných) – jsou totiž nejvíce náchylní od vás odejít. 

Nejen kvůli nim se v první řadě zbavte práce, která je zbytečná a nepřináší výsledky. Místo činností, které lidi zaměstnávají zbytečnostmi, jim pomozte důsledně prioritizovat a soustředit se na top priority, které potřebné výsledky přinesou. Připravte se, že jim je budete muset pomoci vybrat! Přeci jen v prostředí a firemních kulturách, kde se lidé přetěžují, se jen těžko přiznává, že nějaká činnost, kterou doposud pravidelně dělali, je zbytečná. Proto se svých lidí pravidelně ptejte, jaké aktivity a úkoly byste měli přestat dělat, a co vašim lidem bere nejvíce času a energie. Nebojte se včas pohřbít projekty, které nikam nevedou. Na základě takto získaných indicií můžete zjednodušovat procesy i produkty.

Druhý tip od Jochena Mengese byl soustředit se na jednu věc (současnou top prioritu), tu dokončit a až pak začínat další úkol. V neposlední řadě radil manažerům, aby byli těmi nejlepšími vzory žádoucího chování pro své lidi. Když zaměstnanci od svých leaderů uvidí, jak se důsledně věnují jen top prioritám, které dokončují a ty pak přináší žádoucí výsledky, vytvoříte ve firmě prostředí, kde lidé nebudou přetížení zaměstnáváním se činnostmi, které nepřináší užitek. Tohle jsou podle Mengese zaručené tipy, jak svým týmům vytvoříte prostor, aby mohli být i v práci šťastní.

Arlette Bentzen k tomu přidala několik tipů ze své poradenské praxe. Na jedné straně doporučila využívat technologie (obzvlášť ty, které usnadňují spolupráci, sledování progresu a oslavy výsledků práce, či pravidelné měření spokojenosti zaměstnanců). Na druhé straně ale také doporučuje technologie občas vypnout. Například na schůzkách. Takový meeting, kde nejsou lákadla v podobě mobilních telefonů či počítačů a lidé jsou na nich plně přítomni, trvá kratší dobu a je efektivnější. Tam, kde to jde, využívejte osobní kontakt – nepište si e-maily nebo elektronické vzkazy, pokud to není nezbytně nutné. Nejedna firma už má zakázané posílání vnitrofiremních e-mailů. Našli si jiné rituály, které zajistí, že se vždy všechny informace dostanou ke všem v ten správný čas. A v neposlední řadě radila nezapomínat, že i kolegové jsou lidé, se kterými se vyplatí si budovat hezké vztahy. Mnohdy stačí drobné maličkosti, které ukazují, že se o kolegy zajímáte: upřímně se pozdravit, občas si přinést kávu, nebo si poděkovat za spolupráci, oslavit ukončení úkolu.

Jak z teorie udělat praxi? Jde to ve státní správě, půjde to i u vás ve firmě

Pokud vám tohle všechno libě zní, ale slyšíte se si říkat, že u vás se nic takového podařit nemůže, vězte, že se pletete. Kromě konzultantů, koučů a vědců totiž i letos na konferenci o štěstí v práci vystoupili představitelé firem se svými příběhy a tipy. Pokud potřebujete inspiraci, doporučujeme se podívat na videa z přednášek, která najdete na stránkách konference Happiness@Work.

Poslechnout si můžete příběh o autenticitě v Londýnské firmě Innocent Drinks od Tima Dorsetta. Ten připomíná, jak jen drobnost v přístupu může změnit vaše aktivity. Popisoval, co se u nich změnilo, když začali zákazníky vnímat jako obyčejné lidi a navazovat s nimi běžné lidské interakce a spojení.

Babeta Schneiderová zase na svém příběhu ukázala, že láska k práci vás může přivést až ke konání dobra za hranicemi vaší země. Koneckonců tím podpořila hlavní poselství z přednášky Mariána Jelínka (jej si musíte chytit někde osobně, jeho přednáška žel mezi videi z konference chybí) o hledání rovnováhy mezi emocemi a racionální úvahou: “Milujte život a chtějte od něj co nejvíc”. Nejspokojenější v životě jsou totiž podle něj ti, kdo jsou motivováni nejen výsledky a výstupy, ale činností (prací) samotnou.

A kdybyste přece jen ztráceli naději, pookřejte nad příběhem proměny jedné severomoravské služebny městské policie. Její šéf Jiří Klein se při nástupu rozhodl, že i do byrokratického státního aparátu přinese některé své zkušenosti ze svobodné firmy. Strážníkům i obyvatelům Nového Jičína dennodenně připomínal, proč a k čemu policie existuje. Před své lidi dal velkou výzvu: být nejlépe hodnocenou služebnou v republice a sám jim šel příkladem. Podporoval je například svojí prací v terénu, stejnou jako vykonávali strážníci. Nezapomněl ani na zábavu, radost z práce a spolupráce. A pokud nevěříte, že to stačilo, poslechněte si jeho příběh, nebo se jen podívejte na komunikaci a hodnocení Městské policie v Novém Jičíně na jejich facebookové stránce. Věříme, že pak už o svém úspěchu nebudete pochybovat! 

Držíme palce a těšíme se na osobní setkání při dalším ročníku největší středoevropské konference o štěstí v práci.

Diskuze k článku