Jak jsou na tom sociálně prospěšné startupy: Rekola, Zdrojovna a People in Safety

Startup zdaleka neznamená jen ohromení novou myšlenkou, někdy stačí zaujmout prostě jiným přístupem. Podívejte se, jak můžou uspět projekty, které řeší společenské problémy. Někdy jen proto, že se jejich tvůrci naštvali. Jindy třeba proto, že toho prostě zbytečně hodně vyhazujeme.

Doprava ve městě, péče o hendikepovanou mládež, zpracování odpadu, pomoc lidem bez domova – takové úkoly by se mohly zdát tak velké, že jejich řešení nezbývá než nechat na státu, městských úřednících nebo zavedených institucích. Některé startupy ale ukazují, že je tu jiná cesta: zdravě naštvaní lidé, kterým došla trpělivost a rozhodli se i závažné společenské problémy zkusit řešit „zdola“.

„Jsme přesvědčeni, že každé město si zaslouží vlastní systém sdílení kol a to bez milionů na účtu a roků jednání,“ říká třeba zakladatel projektu Rekola Vítek Ježek v narážce na liknavost pražského magistrátu k podpoře cyklistické infrastruktury.

Nadšeného cyklistu přestalo bavit čekat, jestli se Praha někdy rozhoupe a začne provozovat síť půjčoven kol, tak jak je to běžné ve většině evropských metropolí. Rozhodl se proto s několika přáteli zkusit takový systém rozjet sám a ukázat magistrátu, že s dostatečným odhodláním a pomocí technologií je možné leccos.

Výsledkem jejich dvouletého snažení je mobilní aplikace, desítky růžových kol v ulicích pěti českých měst a stále rostoucí komunita uživatelů. Systém funguje bez pevných stanic, uživatelé kola zamykají běžnými číselnými zámky u obyčejných stojanů nebo na jiných vhodných místech, kde nepřekáží. Týmu Rekola se podařilo vyvrátit dlouholetá tvrzení městských úředníků, že Praha není pro jízdu na kole vhodná, protože je kopcovatá, protože lidé nechtějí jezdit na kole do práce, ale spíš na výlet, protože v historickém centru není pro parkovací cyklostanice místo, protože…

rekola

Na pomyslný souboj vyzývá městem zřizovanou službu i komunitní recyklační dílna Zdrojovna. K jejímu vzniku vedlo zjištění, že v českých sběrných dvorech končí spousta věcí – zejména nábytku a domácího vybavení, které by se daly dále používat, ale podle zákona není možné je z odpadu vytáhnout a vrátit do uživatelského koloběhu.

„Strávila jsem nějakou dobu ve Francii a překvapilo mě, kolik v této zemi funguje komunitních recyklačních dílen, kde se zpracovávají materiály, které by jinak skončily v popelnici nebo sběrných dvorech, na půdách a ve sklepích. Židle, stolky, poličky, skříňky i vybavení do domácnosti jako talíře, pánve a hrníčky, to vše a mnoho dalšího je možné v nich sbírat a dále zužitkovat,“ říká jedna ze zakladatelek projektu Tereza Klenorová.

Zdrojovna pořadá workshopy a vzdělávací akce, kde si účastníci mohou za malý poplatek pořídit odložený nábytek nebo materiál a s pomocí přítomných truhlářů, řemeslníků a výtvarníků vybraný kousek opravit, vylepšit nebo přetvořit v něco nového.

Jenže často pustit se se společensky prospěšným podnikáním do oblasti, kterou tradičně obstarávají státní a městské instituce, vyžaduje určitou dávku odhodlání a vytrvalosti. Své o tom ví Jakub Zaviačič, který nabízí městům alternativu k tradičním ubytovnám pro lidi bez domova. Technické vzdělání ho přivedlo k nápadu využívat speciální izolační hmotu při výrobě dočasných útočišť ze starých lodních kontejnerů.

Energeticky soběstačné „moduly“ mohou posloužit zejména v zimních měsících ke zvýšení kapacity ubytoven pro lidi na ulici. Jednání s městy o pronájmu modulů se však vlečou. Autor nápadu na „Inteligentní záchranný modul“ říká, že naráží na neochotu městských politiků a úředníků zkusit něco nového. Podle jeho propočtů by se investice do pronájmu modulů městu vyplatila více než například provoz vyhřívaných stanů.

Zmíněné projekty křičí, že označení „startup“ nemusí znamenat jen „nově vznikající projekt nebo firma“, ale i způsob, jak inovativním způsobem skoncovat se starou praxí.

people in safety

Společensky prospěšné startupy mohou nabídnout nový pohled na problémy, jejichž řešení doposud bylo v kompetenci státních a městských institucí, a to často s mnohem hlubším porozuměním cílové skupině nebo tématu a s řádově nižšími rozpočty.

Podporu a zázemí těmto projektům s pozitivním společenským dopadem poskytuje například mezinárodní síť Impact Hub, která v Česku funguje v Praze, Brně a Ostravě. Zmíněné startupy uspěly v soutěži Social Impact Award, která je určená právě projektům, které propojují podnikatelský přístup a společenská témata.

Diskuze k článku