Wikipedia zavádí hodnocení článků ve snaze oslovit editory

Wikipedia je bez debat jedním z nejrozsáhlejších počinů v dějinách lidstva, a to jak objemem svých článků a množstvím obsažených informací, tak počtem lidí, kteří se na její tvorbě podíleli. Už v roce 2008 výzkumník a univerzitní profesor Clay Shirky a Martin Wattenberg z IBM spočítali, že rozsah tehdejší Wikipedie odpovídal zhruba 100 milionům hodin lidské práce – a to práce až překvapivě kvalitní a zdarma. Není tedy ani příliš divu, že byla letos vyhlášena jednou z událostí desetiletí.

Internetová encyklopedie je sice čas od času shazována za nízkou důvěryhodnost, ranou pro tyto kritiky se ovšem stala studie v časopise Nature před šesti lety. Při srovnání s Encyklopedií Britanikou vyšla Wikipedia co do kvality zpracování jednotlivých hesel ve větší části lidského vědění jako ta lepší. Šest let je přitom na internetu extrémně dlouhá doba a Wikipedia samozřejmě po tuto dobu také nestagnovala. Pro základní seznámení se s problematikou tak internetová encyklopedie momentálně působí jako ideální místo.

Dobrovolnosti naproti

Wikipedia sice už obsahuje velkou část toho, co lidstvo ví, to ale neznamená, že není i nadále na čem pracovat. Ba naopak. Kvalita některých hesel stále není ideální a jiná hesla by bylo třeba přidávat s tím, jak věda a pokrok postupují dopředu. Nemluvě o regionálních jazykových verzích encyklopedie, které do kvality té anglické mají většinou daleko. Vylepšování stávajících a tvorbě nových hesel brání jediná věc. Lidí, kteří tím jsou ochotni trávit svůj čas, podle všeho ubývá. A Wikipedia se na tento úbytek snaží nalézt lék.

Zhruba před třemi týdny jsme psali o prvním z takto zaměřených počinů. Wikipedia přišla s tlačítkem Love, kterým je možné projevit autorovi článků své uznání. Nyní své tehdejší prohlášení o tom, že autory nejvíce odrazuje kritika, vlastně tak trochu popírá. Od víkendu se totiž do ostrého provozu na všech stránkách encyklopedie implementuje tempem 370 tisíc článků denně nový nástroj pro jejich hodnocení.

Nástzroj pro hodnocení článků, který by se měl brzy objevit napříč anglickou Wikipedií

Hodnocení by mělo probíhat ve čtyřech kategoriích. Kromě důvěryhodnosti a objektivity to bude ještě úplnost obsažených informací a jejich slohové zpracování, aby se to celé dobře četlo. Hodnotící bude zároveň dotázán na šíři svých vědomostí o daném tématu. Při testovacím provozu byla náhodná část hodnotících dotázána, zda jsou ochotni stránku zeditovat. To u 17 procent z nich vyústilo v pokus o editaci a v 15 procentech v úspěšnou editaci.

Konkurence nutí k oživení

Není bez zajímavosti, že v současnosti bojuje o pozornost editorů i česká Wikipedie, která právě nyní, od 13. června do 16. října, opět pořádá další Ceny za rozvoj české Wikipedie. Ve spolupráci s Microsoftem a Českou spořitelnou láká editory na notebooky a další ceny u příležitosti překonání hranice 200 tisíc českých článků na Wikipedii. Součástí akce je také program pro začínající wikipedisty a je víc než pravděpodobné, že podobné aktivity vyvíjejí i další lokální zastoupení encyklopedie.

Každopádně není divu, že se Wikipedia snaží potenciální přspěvatele zaujmout na všech frontách. Obzvlášť, když dnes musí čelit rostoucí konkurenci moderních služeb, jakou je třeba silně vizuální a pro mladé autory jistě přitažlivější Qwiki, původem česká a na rychlá fakta zaměřená Wikidi nebo do jisté míry i před nedávnem hodně hypované služby otázek a odpovědí typu Quora.

Klíčová je zpětná vazba

Pokud jde o nově zaváděné hodnocení článků, Wikipedia má v plánu dopady nového nástroje průběžně sledovat. Vyzývá proto všechny, aby svoje názory na nový nástroj neváhali sdílet na diskuzní stránce projektu. Jak se píše na blogu Wikimedia: „Rádi bychom od vás získali hodnocení toho, jak je nová funkce využívána, co je správně a co by mohlo vyžadovat změnu“.

Prozatím se zdá, že zatímco úplnost a důvěryhodnost předložených informací jsou čtenáři schopni poměrně dobře posoudit, přestože tak činí především na základě délky článku a počtu citací, kategorie slohového zpracování a objektivity budou potřebovat hlubší analýzu.

Na závěr ještě připomeňme nedávnou zajímavou vizualizaci toho, jak se po světě Wikipedia edituje, a video a infografiku k letošnímu desátému výročí služby.