Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan má ve své zemi v současnosti pořádně horkou půdu pod nohama. O svou pozici se bojí od doby, kdy bylo v prosinci v souvislosti s korupcí zadrženo na 50 lidí, z nichž 16 bylo následně zatčeno. Z lidí blízkých premiérovi mezi nimi byli i synové tří ministrů Erdoganovy vlády. Podle pozorovatelů je za zatčeními boj o moc v Turecku mezi Erdoganem a vlivným islámským kazatelem Fethullahem Gulenem, který žije v americké Pensylvánii.
Erdogan zareagoval, a zbavil se přeložením či propuštěním asi 5 tisíc nepohodlných lidí z policejních složek a stejně postihl další desítky ze státního zastupitelství. Jenomže materiály z vyšetřování, na jehož základě došlo k prosincovému zatýkání, především úniky odposlechů, se začaly objevovat na veřejnosti prosřednictvím internetu a sociálních sítí.
Erdogan kontroluje média
Internet je hlavním nástrojem Erdoganových odpůrců. Premiér má totiž velmi úzké vazby na mainstreamová média a kromě těch ryze opozičních v nich zpravidla nevyjde nic, co by bylo zaměřeno proti němu. Pokud už se něco takového stane, Erdogan neváhá příslušný mediální dům kontaktovat a osobně jeho představitele pokárat.
To nakonec ukázal jeden z úniků, kde s premiérem hovoří Fatih Sarac, místopředseda správní rady turecké televize Haberturk TV. Erdoganovi se nelíbilo, že televize v rámci zpravodajství o loňských červencových protivládních protestech odvysílala v grafické formě i vyjádření jednoho z opozičních politiků. Sarac se omluvil a slíbil nápravu.
V reakci na úniky vláda na středečním večerním jednání parlamentu prosadila zákon, který jí umožňuje zasahovat do svobody internetu přímo, bez ingerence soudní moci. V současnosti musí blokaci jakékoliv internetové stránky nejprve schválit turecký soud.
Pokud nový zákon podepíše turecký prezident Abdullah Gul, legislativa umožní speciálnímu orgánu zřízenému vládou, aby blokoval nepohodlné weby pod záminkou porušování ochrany soukromí přímo. Orgán si také bude moci od provozovatelů internetu vyžádat data uživatelů, která provozovatelé by provozovatelé museli uchovávat po dobu nejméně dvou let.
Zákon má ochránit vládu
Krok dává do souvislosti s premiérovou korupční aférou například profesor politologie z Ankarské univerzity Kerem Altiparmak. Ten se v souvislosti s politikou zabývá i svobodami na internetu. Klasická turecká média si totiž od Reportérů bez hranic vysloužila, pokud jde o novinářské svobody, umístění na nelichotivé 154. pozici ze 179 hodnocených zemí. Turecko je také zemí světa s nejvíce uvězněnými novináři, za mřížemi jich v současnosti sedí přes 40.
“Motivací zákona je zabránit lidem, aby mohli šířit zprávy o těchto závažných obviněních,” myslí si Altiparmak. “To, co tu máme teď, je cenzura. Tenhle nový zákon je ale ještě víc. Je hrozný.”
Podobně se vyjádřil i Yaman Akdeniz, profesor práva z univerzity v Bilgi. “Tohle už dávno není o dětech, tomu přece nikdo nevěří. Vláda se jen snaží chránit sama sebe.”
Evropa opatření kritizuje
Zákony vyvolaly odezvu i od Evropské unie, se kterou Turecko vede přístupová jednání. Na Twitteru se k nim vyjádřil český zástupce v evropské komisi Štefan Füle, který je komisařem pro rozšíření a dohlíží na rozhovory s Tureckem. Ve stejném duchu je komentoval pro média i jeho mluvčí Peter Stano:
“Tento zákon vyvolává velmi závažné obavy. Turecká veřejnost si zaslouží více informací a větší průhlednost, ne další omezení. Zákon musí být revidován v souladu s evropskými standardy.”
Posledním, kdo nyní stojí zákonu a jeho platnosti v cestě, je turecký prezident Gul. Ten ale své právo veta využíval až dosud velmi zřídka, a ani přes výzvy opozice tak není vůbec jisté, že jej využije tentokrát.
