TEDxPrague 2013: Smích, slzy a trochu rozpaků

V té rozmanitosti řečníků se samozřejmě skrývá jak kouzlo, tak kámen úrazu. Když už jméno v programu znáte a těšíte se na něj, může vás zklamat. A někdo neznámý vás naopak může naprosto dokonale překvapit. Naštěstí v případě letošního TEDx Prague převažoval druhý z modelů. Naše desítka:

Michal Horáček

V programu uváděn jako renesanční osobnost českého showbyznysu je podle nás jednou z nejchytřejších a nejzajímavějších českých osobností. Už dlouho ho sledujeme na Facebooku a v podstatě co post, to perla, která si zaslouží tesat do kamene. To je ale naneštěstí asi i největší slabinou pana Horáčka. Jeho psaný projev je tak speciální, že možná dost dobře nejde přenést do zábavné jednohubky v podobě dvacetiminutové přednášky – navíc neprezentované takříkajíc spatra. A jsem si v podstatě skoro jist, že forma „autorského čtení“ nebyla umělcovým prvotním záměrem. Podle dalších ohlasů navíc třeba jeho přednášky na vysoké škole jsou nezapomenutelným zážitkem, takže je otázka, proč to letos na TEDx nevyšlo.

Na druhou stranu, místní publikum bylo trochu speciální a nikomu nedávalo nic sežrat (překvapivě ani na Twitteru), ba naopak, což jako organizátoři organizátorům rozhodně nepokrytě závidíme.

Amy Singh

Životní příběh mladé Amy, která se jako dítě rozhodla naučit vařit sama v kuchyni čokoládu, byl rozhodně inspirativní i zábavný zároveň. Poselství o podmínkách dětské pracovní síly na kakaových plantážích samozřejmě zábavné není, ale pokud někdo odcházel z přednášky s rozhodnutím bojkotovat čokoládovny, myslíme, že je na místě přestat konzumovat v podstatě cokoliv.

Tomáš Tyc

Tomáš Tyc je fyzik. A naprosto neuvěřitelně zábavný fyzik. Tak moc, že jsem celou dobu přemýšlel nad tím, že kdyby mě na střední učil fyziku někdo jako on, pravděpodobně se ji budu věnovat celý život. Dlouho jsem se takhle nezasmál. Adam Zbiejczuk ve svém reportu z TEDx přihodil i odkaz na jiné jeho video a rozhodně ho doporučujeme také:

Tomáš Šebek

Další skvělý příběh vyprávěl Tomáš Šebek, lékař bez hranic. O tom, jak na Haiti stavěli nemocnici. Jak byli měsíce zavřeni v jednom areálu, který v podstatě nemohli opouštět. O tom, jak se s málem dají zachraňovat životy. Super fascinující, víc takových lidí.

Nick Goldman

Druhým skvělým zahraničním řečníkem byl další vědec. Nick Goldman se spolu se svými kolegy věnuje možnostem ukládání dat v DNA. Zní to překvapivě jednoduše: vědci už nějakou dobu umí DNA dekódovat (a tato činnost je každým rokem levnější a dostupnější) a trochu kratší dobu už umí i DNA vytvářet (v podstatě „tisknou“ řetězce AGCT za sebou tak, jak chtějí). Chytří vědci si řekli, že tedy musí být i možnost vzít jakákoliv data a uložit je do DNA (jakoukoliv datovou informaci převedou do binárního kódu a ten pak převedou do řetězců AGCT). A také se jim to povedlo. Sice zatím první testovací operace na uložení 1MB dat stála přibližně 12 tisíc dolarů, ale možnosti, které to otevírá, jsou v pravdě fascinující. Trochu zjednodušeně to totiž znamená, že veškerá data, která aktuálně na světě existují, by se po přepsání do DNA vešla do kufru normálního auta. A navíc by takřka bez jakýchkoliv nákladů vydržela neporušená. Stačí, aby takto uložená data byla někde v chladu a tmě a vydrží takřka neomezeně dlouho. Stejně jako se podařilo dekódovat DNA mamuta zmrzlého 40 tisíc let nebo bakterií zmrzlých až půl milionu let. Pokud vás téma zajímá, doporučujeme třeba obsáhlý článek v NYTime.com.

Steve Wheen

A třetím skvělým zahraničním speakerem byl Steve Wheen – guerilla gardener (bloguje jako The Pothole Gardener). Není potřeba moc vysvětlovat, stačí se podívat na video. Podle ohlasů to vypadalo, že od příštího týdne bude celá Praha plná podobných guerillových pokusů, ale jak víme, nadšení opadá poměrně rychle.

Thu Trang Do

Kouzelně upovídaná česká Vietnamka a bloggerka se podělila s publikem o své dětství (vietnamští rodiče v devadesátých letech neměli na své děti čas, tak je dávali na hlídání českým babičkám), o tom, proč se mladé generaci českých Vietnamců říká „banánové děti“ (navenek žlutí, vevnitř bílí), a proč sama sebe označuje jako banánový shake (mix všeho možného, do kterého se dají i další ingredience přidat). Těšíme se na video, abychom si to pustili ještě jednou.

Krištof Kintera

Samotného mě trochu překvapilo, jak moc mě dokázal pobavit umělec Krištof Kintera, ale jeho projekty a jeho vyprávění o nich bylo opravdu vtipné. Zaujal nás projekt It, nebo třeba tohle:

Hana Hnátová-Lustigová

K slzám dojemný příběh o transportech a koncentračních táborech, ke kterému asi nejde nic moc dodávat.

Zoltán Dani & Miroslava Slívová

A na závěr jsme si nechali srbského plukovníka Zoltána Daniho a Miroslavu Slívovou. Poselství o tom, jak se po válce skamarádil Zoltán Dani s americkým vojákem, kterého předtím se svou jednotkou sestřelil, je sice jasné, ale i tak bychom raději, kdyby TEDx zůstal čistě apolitický. A stejně tak extrémně rozpačití jsme byli z prezentace Miroslavy Slívové, která v devadesátých letech pracovala (jejími vlastními slovy) v sexbyznysu, a která skrze špatnou zkušenost s jedním ze svých zákazníků na sexbyznys zanevřela a rozhodla se založit si agenturu na osobní rozvoj. Celá prezentace bylo šílené WTF, které bych preferoval už nikdy v životě znovu nezažít.

Suma sumárum: luxusní akce s mnoha luxusními řečníky a několika rozpačitými okamžiky, které ale nutně musí u akce takového rozsahu přijít.

A na závěr důležité poselství: