Proč v Česku nemáme filmy a seriály online a kdy se to změní

Ani ti největší optimisté by před pár týdny určitě nebyli schopni tvrdit, že koncem září bude v ČR k dispozici stahování hudby přes iTunes. Naopak se očekávalo, že se takového komfortu možná dlouho nedočkáme. Diskutovaly se právní problémy, diskutovala se psychologie českého uživatele, diskutovalo se toho mnoho a mezitím bum, máme iTunes. Pojďme tedy pokročit na další level a spekulovat o tom, kdy český uživatel usedne k počítači a za několik desítek či stovek korun předplatného bude mít k dispozici kompletní seriálovou a filmovou produkci.

Jak to chodí v USA

Za mořem v tuto chvíli svádí největší konkurenční boj dvě služby. Netflix a Hulu se svojí placenou verzí Hulu Plus. Na záda jim dýchají další společnosti včetně Amazonu. Zvolit nejlepší z nich je samozřejmě pouze na preferencích uživatelů. Za různou výši předplatného získáte různou velikost nabídky od různých poskytovatelů na různá cílová zařízení. Pojďme se podívat, o co v ČR (a nejen zde) přicházíme.

Za několik dolarů měsíčně (u Netflixu je to podle nových ceníků až 18 dolarů, ale jde o nejvyšší cenu ze všech poskytovaných služeb a týká se i půjčování fyzických DVD a BluRay disků) se stanete uživatelem služby a můžete neomezeně sledovat filmy a seriály přes internet ve svých počítačích, televizích a dalších zařízených včetně herních konzolí. Stačí počítač správně propojit pomocí HDMI kabelů, případně mít zařízení tzv. Netflix/Hulu/ostatní kompatibilní.

Na nedávné konferenci f8 v San Francisku navíc Mark Zuckerberg oznámil propojení dvou hlavních hráčů v podobě Netflixu a Hulu s Facebookem. Přímo na Facebooku tedy budete moci své oblíbené kousky sledovat, komentovat, hodnotit a porovnávat s přáteli.

Za průměrných 150 Kč bychom tedy získali měsíční přístup k téměř neomezenému množství filmů a seriálů – teď se na pár vteřin zamysleme, kolik stojí v ČR jedno DVD a jedna vstupenka do kina. Není to úžasné? Není, protože v tuto chvíli máme v našich končinách smůlu (nebo jsme šikovní a vygooglíme si, jak obejít omezení).

Situace v zemích Koruny české

Pokud si potřebujete zkrátit dlouhou chvíli, dojděte do libovolné společnosti, která v posledních letech experimentovala s legální on-line distribucí filmů. Určitě tam najdete toho nebožáka, který projekt připravoval, a ten vám ukáže, jak brečí chlap. V ČR je i v roce 2011 stále nejúspěšnější platformou pro sledování filmů Ulož.to a instantní projekty tipu Kinotip. Rychlou rekapitulací si můžeme projet dosavadní průšvihy “oficiální” distribuce:

  • 1. První obdoby Netflixu, služby na zasílání půjčených DVD, zmizely všechny jako pára nad hrncem.
  • 2. Novácké Voyo+, horký kandidát na cenu “Bastl roku”, se potácí ode zdi ke zdi a i přes radikální masáž ze strany televize je mise filmové půjčovny pořád hluboko ve fiasku.
  • 3. Bonton letos spustil poměrně rozumě vybavenou půjčovnu Cinema.cz, načež ho Nova pro jistotu celý koupila. Pokud jste o tomhle projektu slyšeli, pravděpodobně jste příbuzný administrátora. Nic nenasvědčuje tomu, že projekt čeká zářná kariéra.
  • 4. Portál TopFun je na trhu matadorem. Tak dlouho tu bez dechu ještě nikdo běžet nevydržel. Velká gratulace!

Projekty se objevují a v tichosti zmízí, aniž by je někdo postrádal. Obyvatelstvo tohoto státu vytváří pravděpodobně největší paradox mediálně-telekomunikačních služeb na světě, protože za minutu volání bez rozpaků zaplatíme 5 korun, ale za film nehodláme zaplatit ani korunu.

Možnosti

Jsou obecně tři modely pro fungující on-line distribuci filmů a seriálů. První je v podstatě tradiční. Zaplatíte tolik a tolik a můžete si koupit/půjčit film. V prostoru “západního světa”, který sledujeme, takový model funguje pro Apple prostřednictvím iTunes a funguje u Amazonu. Minulý týden se stala jedna zásadní věc mimo uživatelský pohled. Od okamžiku, kdy Apple spustil v ČR prodej hudby, dostala tahle země razítko: “Aha, Česko není Čečensko! Jdeme tam!” Amazon si už také začal připravovat půdu a za odvážného optimismu můžeme do dvou let očekávat plnohodnotné služby nejen těchto dvou společností. S tím, že budou úspěšné, nebo minimálně mnohem úspěšnější, než současné české pokusy.

Klíčovou přísadou takových platforem je rozsáhlý a jednoduše spustitelný ekosystém, který svými službami a produkty vytvářejí. Umějí to perfektně a de facto nemají žádnou konkurenci. Samsung, Nokia, Microsoft ani samotný Google nejsou a nebudou schopní s tím cokoliv udělat, protože ani jeden z nich rozhodně nemůže zavolat do filmových studií a diktovat si podmínky na základě milionů filmů, které uměli a nadále budou umět prodat.

Model číslo dvě je modelem Hulu a řady zahraničních televizních stanic. Tedy velká nabídka top titulů, část zadarmo s reklamou, část exkluzivně v rámci měsíčního paušálu za pár stokorun. To je pro diváka nejpřitažlivější model. Dostane kvalitní služby zdarma a za ještě lepší služby si připlatí. Největší problém pro české projekty ale spočívá v podivném trhu z internetovou reklamou, který by musel projít radikální ozdravnou kůrou (pokud máte rádi sprostá slova, můžete o tom přečíst více informací na Iblovo Posterous). Bylo by nutné uživit rozsáhlou datábázi filmů, která bude pro uživatele natolik přitažlivá, že bude ochoten službu používat. Šance na lokální český projekt, který bude úspěšný, je tedy stále velmi malá.

Poslední model je zaplať jednou a dostaneš všechno. Dáte 200 až 300 Kč měsíčně a díváte se na jakýkoliv film chcete, kterýkoliv seriál, díváte se na telefonu, na televizi, v počítači nebo na žehličce. Model, na který si u nás nikdo netroufne. Přesto právě tento model funguje v ČR skoro nejlépe v Evropě. Je to totiž tradiční model HBO. Netflix, Hulu a ti ostatní na něj navazují v on-line světě, ale byla to historicky HBO, která jej zavedla dávno před příchodem internetu. V ČR máme jeden z nejvyšších poměrů předplatitelů kanálu HBO na počet obyvatel v EU. Službu má předplaceno přes 300 tisíc domácností.

Krom vlastní produkce má tato kabelová televize ještě jednu obrovskou výhodu – vlastní ji přímo Warner Bros., což znamená tisíce špičkových titulů a exkluzivní práva na uvedení filmů v nejkratší možné době. Také to znamená ideální možnost oznámit svým předplatitelům, že nyní mají filmy kdykoliv ke zhlédnutí i na webu a na ostatních dostupných platformách. V USA již tuto možnost zužitkovalo spuštěním služby HBO GO a šeptalo se o jejím spuštění v ČR na podzim tohoto roku. Zatím se tak nestalo a v českém HBO se kompletně vyměnil management, což znamená, že lidé, kteří měli projekt na starost, už na něm nepracují.

Závěrem

Problém České republiky není v tom, že tu není dost lidí, kteří by byli ochotní platit za hudbu, filmy nebo software. Hlavní problém je v tom, že nikdo nepřemýšlí o “pirátském” stahování jako o rovnocenném konkurentovi, který zkrátka nabízí lepší služby, ale zároveň má spoustu nedostatků, které dávají příležitost oficiální distribuci. Pokud vše půjde dobře, v budoucnu by mohla potřeby té podivné a vysmívané skupinky poctivců, kteří jsou ochotni platit a legálně stahovat filmy, uspokojit některá ze zahraničních služeb. Pokud tomu tak nebude, můžeme se jen modlit, že někdo najde odvahu a vrhne se do toho po hlavě, s dostatečnými finančním zázemím a hlavně jinak, než doposud.

Zajímavý zámořský průzkum na tohle téma provedla analytická společnost PwC, která se zaměřila na motivace pirátství (český překlad). V téhle chvíli odvozený průzkum startuje i u nás na webu LebkyaHaksny.cz a jeho výsledky budou po dokončení zdarma.

 

Autorem textu jsou Eliška Vyhnánková a Jiří Ibl. Eliška je spoluzakladatelka FAN BASE, sci-fi geekgirl a evangelistka sociálních sítí se speciálním zaměřením na Twitter. Její homepage je www.annaud.cz. Jirka je spoluzakladatelem RAGTIME, experimentálního prostoru pro koncepty takzvaných nových médií. Najdete ho na Facebooku i na Twitteru.