Nejen PRISM, už roky špicluje i Evropa. Ublíží tím cloudu?

A už to jede. Potom, co se tajné služby Spojených států vykoupaly v ostudě a hněvu nejen Američanů, ale i evropských diplomatů kvůli programu PRISM, se začíná ukazovat, že to špiclování není nic neobvyklého. Po provalení britského projektu Tempora teď podobný systém objevili ve Francii. Podle evropské komise už kauza ohrožuje celý multimiliardový byznys cloudových služeb.

Osm poslanců a senátorů vědělo a mlčelo o tom, že před pěti lety 2008 vznikl na ředitelství francouzské bezpečnostní služby projekt s cílem sledovat a dohlížet na elektronickou komunikaci.

Stejně jako v případě amerického PRISM tak má francouzská tajná služba (DGSE) přehled o telefonování, esemeskování, e-mailových subjectech a také o všem, co sledovaní dělali na Googlu, Facebooku, Yahoo nebo třeba službách od Microsoftu a Applu. Jedním dotazem do databáze tak může francouzský špion nebo potažmo vláda zjistit seznam všech kontaktů sledované osoby.

Pro sběr takového množství dat nebude stačit jedno vyběhané Pentium puštěné nonstop ve sklepě. Je potřeba postavit  superpočítač. Podle Le Monde data schraňuje třípatrový server, který zabírá celé sklepení ústředí tajné služby na pařížském bulváru Mortier. Jak prozradí Google, ačkoliv odtud sledují dění celém internetu, sami se schovávají.

Podle francouzského deníku by mohlo jít o druhý nejvýkonnější server na kontinentu. Hned po tom britském. Superpočítač znamená i super horko. S tím naložili špiónští ajťáci efektivně. Extrémní teplo, které při sledování telefonních hovorů a ostatních elektronických aktivit vzniká, vytápí celou budovu.

Špiclují všichni

Francouzská vláda se zatím ke kauze nevyjádřila. Ulevit se ale muselo Američanům. Představitelé Evropské unie, včetně francouzského prezidenta Francoise Hollanda, byli totiž silně znepokojeni skandálem kolem PRISM. Teď to ale vypadá, že stejně jako američtí spojenci se heslem “důvěřuj, ale prověřuj” řídí i Francie s Británií.

Navíc podle skromného pohledu Edwarda Snowdena, který celou kauzu vlastně odstartoval, jsou Britové ve sledování “mnohem drsnější než Američané”. Ostrovní špioni “napíchli” v rámci projektu Tempora 46 transatlantických optických kabelů a víc než rok a půl sledovali datový cvrkot, který lítal přes oceán. A kromě toho jen loni “odbavili” 600 milionů telefonátů.

Důvěra – o tu se teď hraje

Celá kauza může kromě politických důsledků přinést i ekonomické komplikace v celém IT odvětví. Může totiž nahlodat důvěru v cloudové služby. “Pokud si firmy a běžní lidé budou myslet, že jsou neustále sledováni, nebudou mít žádnou motivaci ukládat data někam do oblak, ale nechají si je pěkně u sebe,” komentovala možné dopady špionážního skandálu eurokomisařka Neelie Kroesová.

Ztráta důvěry Evropanů v novou technologii by mohla mít podle komisařky pro americké cloudové služby “multimiliardové důsledky”. Zároveň ale situace umožní vyrůst novým firmám, které budou střežit soukromí jak před internetovými piráty, tak před skenery tajných služeb. “Soukromí tak není jen základní lidské právo, ukazuje se, že to může být i konkurenční výhoda,” uzavřela svůj projev Kroesová.

Total
0
Shares
Další články