Nové doménové koncovky se blíží. S čím počítat a jak se připravit

Revoluce v doménových koncovkách je tématem už několik let. Přichází sice pomalu, teď už ale jistě, takže je nejlepší čas se s předstihem připravit, pokud se vás tahle změna jakkoliv dotýká. Víte třeba, jak bude probíhat registrace, kdo takové domény bude vlastnit a čím se bude řídit jejich používání?

O tom, že současných asi 20 obecných doménových koncovek, takzvaných generických top-level domén, zkráceně gTLDs (.com, .net, .org, .biz, .aero, .museum, .travel a tak dále) rozšíří velké množství dalších, se mluví už dlouho. V roce 2011 organizace ICANN spustila program, který umožňuje jakékoli organizaci nebo firmě provozovat vlastní gTLD, a vyzvala zájemce k podání žádostí. V polovině roku 2012 byly zveřejněny výsledky, přičemž bylo podáno skoro dva tisíce žádostí o více než tisíc koncovek, třeba .app, .movie, .blog, .style, .lol, .wtf či .sucks.

Jak se situace vyvíjí?

Poslední měsíce se o nových gTLDs začíná mluvit znovu s tím, jak se jejich spuštění blíží. Odhaduje se, že první by měly být v provozu koncem tohoto roku. Pro čtyři z nich, nelatinkové, zapsané v takzvaném IDN kódování, byly již podepsány dohody o provozování registru.

Ne všechny žádosti ale mají reálnou šanci, že budou schváleny. Společnosti mají problémy získat korporátní gTLDs tehdy, pokud jejich názvy kolidují s jinými významy, a například Amazon tak stejnojmennou gTLD možná mít nebude. Governmental Advisory Committee (zkráceně GAC, část ICANNu reprezentující státy) dává za pravdu hlasům, které odmítají, aby soukromá firma měla pod kontrolou něco takového, jako je název řeky.

Zajímavá a velmi bouřlivá je také diskuse o takzvaných “closed generics”, což jsou koncovky představující obecná (slovníková) slova, které však jejich potenciální provozovatelé nechtějí uvolnit pro veřejnou registraci. Jedná se o koncovky jako .kids, .wow nebo .play, o než například zažádal Amazon. Měly by soukromě vlastněné společnosti mít taková slova pouze pro sebe?

Co se změní a jak to bude s registrací?

Po technické stránce se nezmění nic (nejedná se o zavádění nějakého nového standardu), nové domény se automaticky rozkopírují na nameservery. Budou fungovat všem, bez toho, aby si někdo musel něco nastavovat, updatovat prohlížeč a podobně.

Jak již bylo zmíněno, ne všechny koncovky budou volně registrovatelné, typicky velké korporace si ponechají takové jako .microsoft, .canon, .toyota nebo .symantec pouze pro své účely. Některé organizace spravované koncovky pro veřejnost sice uvolní, ale použití bude striktně omezené. Tak to ostatně již u některých  funguje. Už pár let si můžete zaregistrovat doménu pod .museum, musíte být ale provozovatel muzea, muzejní asociace nebo alespoň profesionál v oboru. Podobná situace je i u .cat. Pokud byste si chtěli zaregistrovat takovou doménu pro to, abyste tam dávali fotky své kočky, budete mít smůlu – je určena pouze věcem týkajícím se Katalánska.

Očekává se nicméně, že velká část domén se bude registrovat podobně jak je zvykem dnes. Tedy tak, že je budou nabízet běžní registrátoři typu GoDaddy za obvyklé ceny kolem deseti dolarů. Ne všechny společnosti mají ale v úmyslu jít klasickou cestou. Pokud firma Artemis Internet získá .secure, vsadí prý na neobvyklý business model, kdy bude zaručovat, že pod touto koncovkou najdeme jen seriózní a důvěryhodné entity. To chce zajistit ověřováním identity a různými prověrkami, registrace prý ale bude stát mnohonásobně víc než je obvyklá cena za doménu. V Artemis také plánují, že sami budou plnit i funkci registrátora (nejspíš jediného).

Kdy si stoupnout do fronty?

Při spouštění registrací u jednotlivých koncovek se o ně pravděpodobně, podle jejich atraktivnosti, strhne větší či menší boj. Očekává se, že většina provozovatelů, kteří budou nabízet domény veřejnosti, je nabídne v těchto fázích: sunrise, landrush a general availability. Nejdříve si v sunrise období doménu budou moci přednostně zaregistrovat držitelé ochranných známek a někdy i držitelé .com ekvivalentu. Poté následuje landrush, kdy si doménu mohou registrovat i ti, kdo známku nevlastní, ovšem většinou za vyšší než obvyklou cenu, nebo jsou vybrané domény nabízeny v aukci. Nakonec jsou domény nabízeny v běžném režimu, kdy doménu získá ten, kdo si ji (dříve) zaregistruje.

S novými doménami přichází také nový koncept ochrany ochranných známek – jejich databáze nazvaná Trademark Clearinghouse. Po vložení známky do databáze má její držitel přednostní práva na registraci stejnojmenné domény v již zmíněné sunrise period. A jakmile se v budoucnu někdo pokusí zaregistrovat doménu stejnou nebo podobnou ochranné známce, obdrží varování a informován je i držitel známky. Mimochodem, na Trademark Clearinghousu je zábavná jedna věc – skoro stejný název a podobnou doménu, pouze bez pomlčky, trademarkclearinghouse.com, předtím používala a stále používá jedna firma, které se to pochopitelně moc nelíbí.

Tak jo, chci nějakou. Co mám dělat?

Abyste získali tu nejlepší doménu, je samozřejmě dobré být mezi prvními zájemci. Pokud si nějakou koncovku vyhlédnete, nejlepší bude si zjistit, kdo se o její správcovství uchází (viz odkazy dále), a čekat na zahájení registrace. Abyste okamžik nepropásli, případný odběr newsletteru a sledování na sociálních sítích určitě také neuškodí. U některých najdete na webech i formuláře pro předregistraci, expression of interest nebo rezervaci domén. Co přesně ale vyplněním takových formulářů získáte a zda vám pomohou získat požadované domény, to záleží na podmínkách konkrétních společností.

Existuje ještě jeden typ předregistrace, a to ne u uchazečů o správu registru, ale u registrátorů, jako třeba United Domains. Zde je ovšem nutné říci, že je to záležitost, která byla ICANNem a lidmi z komunity kritizována – na první pohled to může vypadat, že taková předregistrace může doménu spolehlivě zajistit, což nemůže. Na druhou stranu, tyto předregistrace jsou většinou zdarma a možná vám něco takového opravdu pomůže, třeba tím, že vás to ve vhodnou dobu upozorní a nabídne opravdovou registraci.

Pokud jste držitel ochranné známky, neměli byste zapomenout vložit jí do Trademark Clearinghousu.

Můžu se spolehnout, že takovou doménu vlastním?

Když bude provozovatelem registru kdovíkdo, můžu na ní postavit svůj business? Co když  ho založím na doméně pod kontrolou firmy, které vládne zlomyslný psychopat, co mi třeba časem začne škodit?

Je třeba si uvědomit, že podobně se má situace již nyní, například provozovatelem registru .com domény je soukromá firma Verisign, u .biz je to Neustar, u .org je to neziskovka Public Interest Registry (všechny také zažádaly o některé z nových koncovek). I když se jedná o soukromé firmy, musí dodržovat ICANNem stanovená pravidla. Doménový systém je centralizovaná záležitost a ICANN má pod kontrolou DNS root. Pokud by nastal problém, například by provozovatel registru zkrachoval, je připraveno řešení a správcem by se stal předem vybraný náhradník.

Na druhou stranu, rozhodně nemusí být na škodu vědět, kdo vyhlédnutou TLD spravuje, a zjistit si něco o takové organizaci a právním systému země, kde sídlí. Pokud by něco nasvědčovalo tomu, že by mohly vzniknout nepříjemnosti, možná bude lepší se takové koncovce vyhnout. Konflikty se ale občas nevyhnou ani těm nejznámějším provozovatelům. Známý je případ Kima Dotcoma, kterému se navzdory jeho přezdívce s .com doménou dobře nevedlo, protože Verisign sídlí v USA a tamní vláda si nárokuje právo zmocnit se jakékoli .com domény, což také udělala a jeho megaupload.com zabavila. Jak je také známo, Kim se svými novými službami našel útočiště až pod národní doménu Nového Zélandu.

A bude pak taková doména moje? Když ukořistím třeba best.app, budu jí moci prodat? Zde bude záležet, zda jde o doménu, kterou získáte například pouze v rámci členství nějaké služby (někde možná získáte pouhé URL vašeho profilu), nebo zda budete plnohodnotný registrant. Pokud budete mít status registranta, obecně se dá říct, že ano, budete jí vlastnit a můžete ji prodat. Tak na dotaz odpověděl i zástupce Donuts Inc., firmy, která podala největší počet žádostí o správcovství TLDs. Co však přesně znamená vlastnictví domény je věcí interpretace, a o tom, zda lze doménu opravdu v právním slova smyslu vlastnit, jeden čas probíhala rozsáhlá diskuse.

A kam dál?

Uživatelům, kteří by chtěli využít blížících se příležitostí k získání zajímavých domén, je určen i můj nový web Jungle Navigator, který si klade za cíl usnadnit v nových koncovkách orientaci a poskytovat o nich informace. Koncovky třídí do kategorií a umožňuje vyhledávání. Dále poskytuje základní informace ve formě FAQ, odkazy na další zdroje a novinky syndikované z oborových webzinů a blogů. Najdete tam i seznam gTLDs, jejichž potenciální provozovatelé nabízejí předregistraci.

Nedávno byl také spuštěn web WhatDomain, který se zaměřuje na širší veřejnost a snaží se vysvětlit doménovou problematiku obecně, ovšem velká část je věnována právě novým koncovkám. Těm, kteří by chtěli jít v doménové problematice trochu do hloubky, se může hodit šikovná encyklopedie ICANNWiki. Začít můžete třeba u hesla  New gTLD Program. Opomenutí nezaslouží ani oficiální specializovaná gTLD mini–site ICANNu, kterou však využijí spíše ti, kdo se chtějí problematice hlouběji věnovat. Pro ně je také určen blog DomainIncite a topic TLD na CircleID.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Prohlédněte si největší panoramatickou fotografii Prahy

360Cities, česká společnost provozující největší internetovou kolekci ohromujících panoramatických fotografií s geografickou lokalizací, vytvořila 360° panoramatický snímek Prahy. Fotografie byla sestavena z 2600 samostatných fotografií pořízených z Petřínské rozhledny. S celkovým rozlišením 33,8 gigapixelů se jedná o vůbec největší fotografii Prahy, jaká byla kdy pořízena.