Je lepší psát na papír nebo do telefonu? A co na to mozek?

Ovlivňuje použití klasického sešitu nebo elektronického zařízení procesy při znovuzískávání zapsaných informací? Jaké vstupy jsou pro mozek vhodnější? Japonská studie vědců z Tokijské univerzity a NTT Data Institute of Management Consulting, Inc. porovnávala tři skupiny účastníků, kteří si zapisovali své poznámky 1) na papír 2) do tabletu nebo 3) do smartphonu.

Účastníci 

Studie se zúčastnili dobrovolníci z řad univerzitních studentů (48 Japonců, z toho 18 žen) ve věku 18–29 let. Všichni byli praváci až na jedinou výjimku, kdy účastník dokázal psát oběma rukama. Každý respondent nejprve vyplnil dotazník týkající se každodenního užívání papírových sešitů, elektronických tabletů nebo smartphonů v souvislosti s plánováním studijních nebo osobních záležitostí. Na základě výsledků (kdo jaké zařízení nejčastěji používá v běžném životě) byli studenti zařazeni do skupin.

Podrobný průběh studie

Účastníci si přečetli několik dialogů a dostali za úkol zadat v nich diskutované (akademické i osobní) schůzky do kalendáře (v notebooku, tabletu nebo sešitě). Tablet i papír se shodovaly fyzickým rozložením i vzhledem a všechny typy kalendářů zobrazovaly měsíční náhled. 

Pokud jde o metody zápisu, k papírovému bloku měli k dispozici čtyřbarevné pero, při psaní na tabletu mohl účastník zvolit z vícera barev (bez použití virtuální klávesnice) a na smartphonu se dalo zapisovat rychlým zadáním prsty nebo s pomocí virtuální klávesnice. K zaznamenání schůzek nebyl stanoven časový limit, ale doba, kterou účastníci ke splnění úkolu potřebovali, se měřila. Poté dostali pokyn, aby v průběhu 30 vteřin zkontrolovali své kalendáře. 

Následoval téměř hodinový úkol na rozptýlení, který se zaměřoval na porozumění obsahu. Účastníci si vyslechli pohádku, přičemž si nesměli pořizovat žádné poznámky. Potom absolvovali skenování v magnetické rezonanci, při kterém odpovídali na 16 otázek o podrobném obsahu příběhu.

Po hodinové pauze se účastníci vrátili k tématu kalendářů, kdy dostali 16 otázek týkajících se schůzek. Zároveň museli uvést, jak moc jsou si svou odpovědí jisti.

Výsledky

Uživatelé tabletů a telefonů strávili zapisováním poznámek více času, což mohlo být způsobeno i tím, že psaní znaků na menších elektronických zařízeních je pomalejší, než je tomu například u klávesnice počítače.  Lidé, kteří si zapisovali poznámky do sešitu, byli při odpovídání na otázky podstatně rychlejší a přesnější než druhé dvě skupiny. Z toho se dá usuzovat, že kognitivní procesy jsou v případě psaní na papír pevnější a hlouběji zakořeněné.

U všech účastníků byla během fáze znovuzískávání informací lokalizována mozková aktivita v hipokampu, precuneu, vizuální kůře a ve frontálních oblastech souvisejících s jazykem. Hipocampus hraje roli při uchovávání krátkodobých informací a zásadně se podílí nejen na procesech paměťového kódování a znovuzískávání dat, ale také na prostorové orientaci. Během skenování mozku byla aktivita v těchto oblastech opět významně vyšší u skupiny účastníků, kteří si zapisovali poznámky na papír.

Velká převaha v přesnosti i související mozkové aktivitě ve skupině „papírových účastníků“ naznačuje, že díky klasickým zápiskům se daří získávat bohatší kódovací informace, které lze využít jako efektivní záchytné body. Ty jsou důležité při znovuzískávání a vybavování si dat a zapsaných informací. 

Závěr a dopady

Zmíněný experiment prokázal, že mozková aktivita související s pamětí, vizuální představivostí a jazykem, stejně tak hlubší kódování zadaných informací, byly u skupiny využívající papírového zápisníku silnější než u účastníků spoléhajících na elektronická zařízení. 

Výsledky dále ukazují, že použití poznámkového bloku ovlivňuje mozkové funkce vyššího řádu, což by mohlo mít důležitý vliv na vzdělávání, zejména pokud jde o pozitiva a negativa e-learningu. 

Rozšíření mobilních zařízení a počítačů například ve školách by mohlo ohrozit tradiční učebnice a papírové sešity, které ve skutečnosti poskytují bohatší informace a lepší výsledky. Aby se daly vytvářet ucelenější závěry, bude třeba dalšího výzkumu v oblasti dlouhodobé expozice mobilním zařízením a jejích účinků.

Kompletní studie je k dispozici zde.


Total
1
Shares
Další články