České zpravodajské weby na přelomu. Jak se mění a kam míří

Erik Tabery: Tablety jsou cesta

Jako první se před publikum postavil Erik Tabery, šéfredaktor Respektu, který je odbornou veřejností chválen za svou verzi pro iPad. Právě tablety uvedl Tabery jako platformu, která by mohla tiskoviny zachránit. Známé jsou totiž obavy tiskových titulů ze zdražování papíru, vyššího DPH i úbytku čtenářů. Není ale možné jen překlopit tištěný titul do čtečky. Aplikace musí být vyváženou kombinací grafiky a textu a musí se dobře číst. Čtenáři je třeba navíc nabídnout nějaký bonus, aby vůbec opustil papír.

Respekt se inspiroval zahraničními časopisy a jejich aplikacemi, jako třeba New Yorker, The Economist nebo Vanity Fair. Elektronický Respekt proto obsahuje kromě celého tištěného čísla také náhled do webu Respekt.cz s jiným obsahem než časopis a dokumentární film, který redakce každých 14 dní obměňuje. Aby své čtenáře nalákal, nabízel veškerý obsah tři měsíce zdarma, čehož využilo pro každé číslo asi čtyři tisíce čtenářů, aniž by zároveň klesl prodej tištěné verze. Důvod je podle Taberyho asi specifický pro Respekt – mnoho čtenářů je v zahraničí.

Časopis také nově spustil verzi pro Kindle, která měla vyjít už před třemi měsíci, ale původně se strany neshodly na výši ceny. Ta je totiž podle Taberyho určená v těchto případech hlavně společnostmi Apple a Amazon a vydavatelství má k pohybu jen malý prostor. To trochu odrazuje české čtenáře, protože očekávají výrazně nižší cenu než za tištěnou verzi. A mají proč. S Respektem v iPadu nemá redakce moc práce navíc, přibyl jen jeden zaměstnanec, který pro něj připravuje zlom. Časopis má ale ve směru digitálních verzí výhodu v tom, že jeho čtenáři jsou mladí a otevření novinkám. Jedná se navíc o vysoce loajální komunitu s velkou mírou kontaktu s redakcí. Také proto nakonec Tabery ukončil svou prezentaci tím, že si neumí představit, že by časopis touto cestou nešel.

Alexandr Pícha: Jednoduchost nám položila servery

Ředitel internetu Českého rozhlasu přišel na konferenci vyprávět o nové podobě webu, kterou měla i tato instituce spustit už před několika měsíci. Vysvětlil, že stránky zatím nemůže veřejně uvést, protože hrozí přetížení serverů – lidé o ně mají příliš velký zájem. I zdánlivě jednoduché řešení koupě nových serverů se pro instituci tohoto typu stává kvůli veřejným zakázkám nepřekonatelné.

Připravený web se opírá hlavně o zjednodušenou navigaci a právě to se projevilo jako velké lákadlo pro návštěvníky. Frekvence hitů na webu Českého rozhlasu na začátku roku překročila 25 milionů denně. Nový web bude dál podporovat jednoduchou dostupnost rádia, Český rozhlas připravuje nový přehrávač částečně inspirovaný BBC, kde lze jednoduše měnit programy a lehce dostupný bude i archiv.

Pícha zdůraznil, že na našem internetu ještě není mezi rádii taková konkurence jako na západě. Soukromá rádia si podle něj zatím neuvědomila skutečný význam internetu, a tak na Český rozhlas, který je v tomto směru úspěšný, nijak neútočí. Jinak by podle něj privátní stanice zřejmě hlasitě požadovaly, aby se soustředil na klasické rozhlasové vysílání spíše než na internet (viz. obdobně u České televize a internetové reklamy).

Jakub Unger: Hledejme nové formy pro zprávy

Zakladatel a šéfredaktor serveru Aktuálně.cz předvedl několik redesignů webů, které označil za velmi povedené. Líbily se mu weby ČT24 i iHned.cz, které označil jako „tabled grid“, weby přizpůsobené tabletům. Podle něj ovšem sice můžou být takové stránky zlepšením pro tablety a mobily, ale mohou zároveň ublížit normálnímu webu. Jako jeden z nejúspěšnějších redesignů označil Super.cz, kterému se podařil velký obrat k popularitě. O něm konkrétněji mluvil Jakub Goldmann, veškeré podrobnosti tedy najdete níže.

Unger nicméně kritizoval bezmyšlenkovité spoléhání na nové technologie, hlavně na aplikace. Podle výzkumu MTVN Survey přestává celem 38 % lidí používat aplikace během prvních tří týdnů po stažení. Hry mají větší odolnost, ty přestává během tří týdnů hrát 19 % lidí. Hrozí také nebezpečí, že lidé kvůli dostupnosti novin elektronickou formou na tabletu odhlásí své papírové předplatné. Podle výzkumu to v příštím půl roce nejspíš udělá 51 % lidí.

Na nových platformách by proto měly redakce přistupovat k redukci zpráv. To ale neznamená omezení, úbytek nebo zánik kvalitního obsahu. Naopak je to šance najít pro něj spoustu nových forem. „Musíme vědět, kdo jsou naši čtenáři a co potřebují“, dodal Unger. Zatímco uživatelé mobilního internetu nejčastěji hledají výrobky, uživatelé tabletů spíše chtějí hrát hry nebo prostě komunikovat.

Luděk Pikard: Méně je opravdu více

Projektový manažer iDnes.cz představil redesign webu, ke kterému došlo letos. Výrazně více prostoru na něm dostal článek, ubylo mnoho kategorií a rozcestníků. I když se lidé na stránky chodí dívat právě kvůli článkům, nebylo jednoduché zbavit se dalších doplňků. „Zjistili jsme, že na stránkách bylo spoustu ploch, které tam někdy někdo dal a už se s nimi nikdy nehnulo. Byly tam bez důvodu, historicky,“ konstatoval Pikard.

Vydavatelství muselo zaplatit několik různých druhů testů, aby zjistilo, že méně je více, a po   redesignu se v souladu s zvedl poměr zobrazených stránek na návštěvu. Cílem po obchodní stránce bylo méně reklamních formátů, ale účinnějších. Měnit se následně bude i domovská stránka iDnesu.

Jakub Goldmann: Rubriky jsou zlo

Návrhář uživatelského rozhraní Seznamu představil v poslední době nejúspěšnější změnu podoby webových stránek. Redesign Super.cz je nyní obecně přijímaný čtenáři i odbornou veřejností, první reakce odborníků byly ale spíš negativní. „Redesign není jen změna grafiky, ale musí pro něj být dobrý důvod“, upřesnil Goldmann. U Super.cz to byla změna dodavatele obsahu ze Stratosféry na Borgis a inspirací byly překvapivě sociální sítě. Podle Goldmanna se totiž jedná o konkurenci serveru (když mám čas, zapnu Super.cz nebo Facebook.com).

Náměty ale poskytl i tiskový bulvár – podle něj zvolil Super velké fotky a titulky. Stránky úplně upustily od rubrik, které čtenáře podle přednášejícího nezajímají ani v případě bulváru, ani seriózních zpráv. Inspirací pro řazení článků byl nakonec hlavně Twitter, podle jeho příkladu se skládají časově za sebou. Super.cz také vyhodnotil ankety a diskuse jako zajímavé jen pro minimum čtenářů, a proto upustil i od nich. Jednoduše pojal i fotografie a místo kontextové reklamy upřednostnil větší, ohraničené reklamní plochy.

Z publika se ozvala otázka, proč je na nových stránkách méně obsahu. Ve skutečnosti je na nich podle Goldmanna obsahu víc, a pokud má někdo opačný dojem, je to jedině dobře, protože se redesign povedl. Paradox tohoto tvrzení nechme na posouzení čtenářů – od uvedení nové podoby vzrostl počet návštěvníků, zobrazených stránek i doby strávené na nich. Denně se v srpnu na Super.cz podívalo 640 tisíc uživatelů a zobrazili 5,7 milionu stránek.

Goldmann uzavřel prezentaci zkušeností redakce s úspěšným obsahem. Na Super.cz publikují zhruba 15 článků denně a ideálně je vydávají těsně před začátkem pracovní doby. Že se celá změna povedla je znát nejen na straně
čtenářů. Super.cz snížil počet reklamních pozic, a ty, které zůstaly, zdražil. Do konce roku má už ale vyprodáno, takže čeká vyšší zisk.

Josef Bouška: Redesigny často spíš ubližují

Josef Bouška komentoval vývoj webu Týdne.cz, který vedl do roku 2008. Celkově se k redesignům webů nestavěl příliš pozitivně. Porovnal několik čísel návštěvnosti měsíc před změnou a tři měsíce po změně webu. Nejhůře z jeho srovnání dopadl server iHned.cz, jehož návštěvnost klesla o 15 %. Další weby podle Boušky až na výjimky také klesaly nebo alespoň stagnovaly (do toho započítal i navýšení o sedm procent právě v případě Týdne).

Příprava nového webu Týdne byla podle přednášejícího spíše směsice vzájemně nepropojitelných požadavků. Projevovala se snaha oslovit každého a moderní prvky byly na stránky vloženy zcela samoúčelně. Některé rubriky, jako třeba lokálně zaměřené Zprávy z naší ulice, byly na web přidány příliš brzy a nepropracované. Grafika Týdne také příliš nezaujala. „Grafika, galerie a fotky se řeší všude, ale málo důrazu se klade na elementární funkční prvky,“ uzavřel Bouška. Je třeba se spíše soustředit na ovládání a jednoduché funkce.

Milan Fridrich: Nechceme, aby diváci chodili na internet

Ředitel digitálních médií ČT se snažil vysvětlit, proč se Česká televize chová schizofrenicky. Jak dělat web, když je hlavní požadavek, aby lidé seděli u křesla a koukali se na televizi? Jak na to, aby web sloužil k tomu, aby si zapnuli televizi? Na začátku roku spustila televize novou internetovou stránku, jejímž cílem je, aby lidé dostali veškeré potřebné informace na první stránce a v případě zájmu si spíše zapnuli televizi než dál brouzdali po internetu. To je také důvod, proč není živé vysílání na hlavní stránce a archivy pořadů jsou až v hlubší struktuře.

„V opačném případě se nám totiž stávala zvláštní věc: lidé chodili na internet, a tam se dívali na televizi. A z toho my nic nemáme,“ dodal Fridrich. Internetovému světu se ale televize nebrání. V příštím roce by měly přibýt služby pro chytré televizory, v tabletech vidí Fridrich budoucnost a podle něj je třeba přizpůsobit se i jim. To pro televizi sice není zatím žádný zdroj zisku, ale i tak chce být vnímána jako instituce, která byla u příchodu nových technologií. Proto také ČT neplánuje vkládat do internetu a jiných nových médií velké prostředky, chce být ale součástí jejich propojení s televizí.

Petr Bednář: Zásadní je jednoduchost

Ředitel divize Online Mladé fronty má za sebou už několik úspěšných startů internetových projektů, na konferenci představil E15 pro iPad. Projekt Mladá fronta zvolila jednoduše, čtenáři E15 jsou totiž takovým platformám otevření. Prvotním zadáním byla jednoduchost a rychlost, proto aplikace zobrazuje první stránku a ostatní obsah nechává načítat na pozadí. Než čtenář zvolí, kam dál, většinou už jsou data načtená.

Vývojáři postupně vymazali velké množství různých funkcí. V aplikaci zůstala například možnost zasílání článků prostřednictvím e-mailu a Facebooku, nyní se ale Bednář staví i proti ní: podle něj takovou funkci na čtečkách používá jen minimum lidí.

Jedním z dalších požadavků byla flexibilita. Vývojáři proto zakódovali co nejvíce informací do dat namísto aplikace samotné. To znamená, že změny nemusejí procházet přes App Store a lidé je nemusejí opětovně stahovat. Finanční stránka je podle Bednáře pozitivní, běžný provoz téměř nic navíc nestojí a celkově je Mladá fronta s aplikací v zisku.

Petr Bušta: Hlavní je stále obsah

Zástupce šéfredaktora České pozice představil pojetí serveru, který zůstává vedle dosud zmíněných spíše okrajovým, má okolo 150 tisíc reálných uživatelů měsíčně. Bušta přiznal, že se společně s redaktory do webu pustili bez testování a technologiemi a designem se začínají zabývat až nyní. Podobu proto dosud uzpůsobovali hlavně podle reakcí čtenářů. Protože se jedná o poněkud odlišnou skupinu, jejich požadavky jdou opačným směrem: články v rozsahu do pěti tisíc znaků pro ně zůstávají povrchní.

Dnes mají články na České pozici 10 až 12 tisíc znaků a jejich součástí jsou i odkazy na další servery jako služba pro čtenáře. Diskuse pod články rozvíjejí obsah a každý autor se posléze stává moderátorem diskuse svého článku. Ziskový by projekt měl být za pět až sedm let a už teď redaktoři vědí, že čtenářů zůstane poměrně málo. Bušta proto dodal, že reklama nebude jediný způsob financování.

Média nezaspala

Organizátoři zvolili zajímavé téma a do dvou hodin vměstnali celkem devět přednášejících. Naprostá většina z nich v určeném čase nestihla celé své prezentace. Moderátor počítal i s prostorem pro otázky, přesto ne všichni řekli vše, s čím přišli. Večer byl nakonec uzavřen s téměř půlhodinovým zpožděním a i díky tomu konference obsahovala všechno, co měla: konkrétní případy, přesná čísla i vypočítávání úspěchů prezentujících. Ty potvrzují i čísla NetMonitoru: návštěvnost zmíněných webů opravdu roste.