Evropská unie varuje před bitcoinem, Norsko ho neuznalo jako měnu

„Bitcoin není měna v právním slova smyslu“, zaznělo před dvěma týdny z Číny prohlášení, které velmi rychle zapříčinilo prudký pokles nejznámější virtuální měny. Čínské obchodování s bitcoiny totiž stálo z velké části za obrovským nárůstem ceny bitcoinů, kterého jsme byli v předchozích měsících svědky. Přesto se fanoušci měny mohli uklidňovat tím, že je to přece jen ta komunistická nesvobodná Čína, které decentralizovaná měna logicky nevoní.

Jenže Čína není zdaleka jediným státním uskupením, kterému se Bitcoin nelíbí. Svoje pochybnosti vyjádřila mezitím i Jižní Korea, která Bitcoin jako měnu odmítla pro jeho nestabilitu. A minulý týden se vyjádřilo i Norsko, podle kterého nejde o měnu, ale o nástroj kapitálových investic (a tak také bude investice do bitcoinů danit).

Co chybí? Už jen Evropská unie. A nebo vlastně ne – i EU se totiž už k Bitcoinu vyjádřila, a stejně jako v případě předchozích zemí to nebylo lichotivé vyjádření (i když unie zatím neřešila, zda jde o měnu v právním slova smyslu nebo nikoliv). Orgán dohledu nad bankami, The European Bank Authority, vydal v pátek varování před investicemi do Bitcoinu. Hlavní těžiště varování spočívá v těchto argumentech:

  • Bitcoin není regulovaný, proto investora po právní stránce nic nechrání
  • jak se opakovaně ukázalo, bitcoiny se snadno mohou stát cílem hackerů
  • cena je nestabilní, a tak investor o své peníze může přijít i v důsledku prudkých pohybů na trzích
  • kvůli obavám z praní špinavých peněz může dojít k odstavení burz a dalších institucí, přes které se Bitcoin směňuje, v takovém případě se investoři ke svým penězům dostanou jen s velkými obtížemi

Cena Bitcoinu na největší burze Mt.Gox se v posledních dnech poměrně stabilně drží kolem 900 dolarů, s mírně sestupnou tendencí. Bank of America před dvěma týdny uvedla, že z dlouhodobého pohledu činí reálná tržní kapitalizace virtuální měny zhruba 1300 dolarů na kus.