Vyhledávání mění způsob, jak pracujeme s pamětí

Dostupnost informací, ať již od přátel, v knihovně nebo na internetu přes vyhledávač, naši pamět a její výkonnost nesnižují. Místo toho pouze mění způsob, jakým pracuje. Podle Betsy Sparrow z Kolumbijské univerzity, která celý výzkum vedla, se „naše mozky na internet spoléhají stejným způsobem, jako na přítele, člena rodiny nebo kolegu“.

Jinými slovy, náš mozek jej vnímá jako studnici informací, která může v případě potřeby být využita, a proto spíše než fakta jako taková ukládá údaje o tom, kde a jak lze které informace najít. Psychologové tomuto jevu externí paměti také říkají transaktivní paměť. Z výsledků pokusů vyplynulo, že osoby, které měly za úkol si zapamatovat informace, o nichž jim bylo řečeno, že nepůjdou později dohledat, si z nich zapamatovaly více než ti, kteří věřili v dohledatelnost informací.

Betsy Sparrow svoje průzkumy nedělá za účelem boje proti vyhledávačům a dostupnosti informací, jak by se na první pohled mohlo někomu snad zdát. Naopak, jejím cílem je pochopit, jak lidský mozek funguje, aby se učitelé všeho druhu, ať již ti klasičtí školní, nebo například názorově vlivné osobnosti, mohli více zaměřit na předání způsobu myšlení a řešení problémů než na faktická data jako taková. Ta jsou totiž v éře internetu v případě potřeby relativně snadno dostupná (nejde-li o vysoce odborné a úzce zaměřené informace; ty jsou nicméně dostupné také, pouze jinými informačními kanály).

Via cnet