Recap: Co přinesl 9. týden roku 2021

Solární automobily zrychlí z nuly na sto během 3,5 vteřin. Jak se perou s osamělostí v Japonsku? V USA si zájemci mohou koupit androidí smartphony bez Googlu. Tokijský záliv se brzy dočká tankeru na baterky. A proč není cesta na antarktickou výzkumnou stanici už takovým dobrodružstvím, jakým bývala?

Sluníčkové vozy Sunmobile brzy vyrazí do ulic

Společnost Aptera Motors letos uvede na trh první sériově vyráběný solární vůz. Tříkolové vozidlo pokrývají solární články o ploše přibližně 3 m², které mohou automobilům poskytnout dostatek energie, aby za jasného dne ujely cca 64 km. Než bude zahájena jejich distribuce, musí ještě podstoupit bezpečnostní testy. Solární vozy umí zrychlit z nuly na 96 km/h za 3,5 sekundy a nejvyšší možná rychlost, které mohou dosáhnout, je 177 km/h. V původním článku najdete i fotografie.

Robotičtí společníci jdou v Japonsku na dračku

Japonci hledali během koronavirové izolace útěchu u robotických domácích mazlíčků – poptávka po těchto společnících velice vzrostla. Zájemci si vybírají z řady robotů, kteří si umí se svými majiteli popovídat, nebo zvládnou zastat i další funkce, například hlasový záznamník. Roboti nejsou levná záležitost, některé modely přijdou majitele i na 2 500 dolarů. Podívejte se na obrázky robotických společníků.

Příští rok vypluje první „tanker na baterky“

E5 je nová tanková loď, kterou pohání pouze lithium-iontové baterie. Jedná se o první plně elektrickou loď svého druhu, tento 60metrový tanker bude příští rok v Tokijském zálivu spuštěn na vodu. Plavidlo bude vlastnit a provozovat Asahi Tanker a s jeho pomocí se chystá přepravovat motorovou naftu a doplňovat nádrže nákladních lodí v zálivu. Systém dokáže uložit energii o kapacitě 3,5 megawatthodin, což odpovídá přibližně 40 bateriovým sadám elektrického automobilu Tesla Model S. Skladování baterií a kapacita nákladu jsou důležitá témata pro nákladní lodě přeplouvající oceán, takže společnosti jako Corvus začínají pro lodě vyvíjet rozsáhlé systémy vodíkových palivových článků.

Vědci propojili hmyzí ucho s robotem…

Izraelští vědci propojili ucho mrtvé kobylky s robotem, respektive elektronický mikrofon robota nahradili hmyzím uchem. Robot byl poté naprogramován, aby reagoval na signály přijímané z ucha. Používání biologických systémů vyžaduje méně energie než elektronické systémy a kombinace biologie a technologií by mohla dramaticky změnit technologický i biologický průmysl. Možná se lidem zakrátko podaří ovládnout smyslové orgány zvířat – uplatnily by se například při detekci bomb či nemocí. 

Android pro smartphony bez Googlu?

Nezisková organizace /e/Foundation nyní nabízí v USA mobilní telefony s Androidem, zato bez Googlu. Od roku 2019 distribuuje repasované smartphony bez Google softwaru také v Evropě. V USA začínají ceny „odgoogleného“ Samsungu Galaxy S9 na 380 dolarech a Galaxy S9 Plus na 430 dolarech. Telefony jsou odemčeny a bude na ně poskytována roční záruka. Poběží na verzi systému Android s názvem /e/OS, ze které byla odstraněna většina kódu, který odesílá data na vzdálené servery bez souhlasu uživatele. 

Kosmická loď Starship konečně přistává – a exploduje

Nejnovějšímu prototypu vesmírné lodi SpaceX se poprvé podařilo úspěšně přistát. Předvedl několik složitých kreací ve vzduchu, pak bezpečně dosedl. A dvě minuty po přistání raketa explodovala. Hlavním cílem testu bylo demonstrovat počítačem řízené pohyby čtyř aerodynamických klapek rakety, které před přistáním řídí její sestup. Záběry z přistání najdete v originálním článku.

Vesmírné hurikány běsní nad Zemí

Vesmírné hurikány jsou podobné těm, které známe, až na to, že se vyskytují v mnohem vyšší nadmořské výšce a namísto vody se v nich prohání elektrony. První vesmírný hurikán byl pozorován v srpnu 2014. Táhl se přes 1000 kilometrů nad severním magnetickým pólem Země po dobu osmi hodin. Od té doby bylo objeveno mnoho dalších vesmírných hurikánů a je pravděpodobné, že jde o univerzální fenomén, který se vyskytuje i na jiných planetách a jejich měsících.

Jak vypadá letiště na Antarktidě?

V roce 2005 byla u polární stanice Troll Research Station na Antarktidě vybudována přistávací dráha na ledu o délce tří kilometrů. Díky ní se lidé dostanou na stanici, aniž by museli týdny složitě cestovat. Stavba dráhy trvala dva roky a led poblíž stanice byl vyrovnán s pomocí laserového řezače. Příprava dráhy na přistání letadla je dvoutýdenní proces. Zajímavé je, že se runway nachází na ledovci a každý rok se posune o několik metrů.

Zdroj: TLDR

Total
1
Shares
Další články