Ajťáci se mění, původním stereotypům se vymykají. Jak na změny reagují firmy a co si o nich myslí zbytek národa?

Málokterý profesní obor si za tak krátkou dobu existence vybudoval tolik škatulek a mýtů jako informační technologie. Časy téměř výhradně introvertních pohublých mladíků s brýlemi a pobledlými tvářemi jsou ale dávno pryč. Obor prochází transformací a přicházejí do něj noví lidé, kteří se původním stereotypům naprosto vymykají. Jak na tyto změny reagují firmy? A co si o ajťácích myslí zbytek národa?

Na tyto otázky hledal odpovědi český start-up Enehano Solutions v průzkumu mezi více než 500 respondenty. Celý obor prošel od začátku nového tisíciletí ohromnou proměnou. IT v digitalizujícím se světě už zdaleka není jen matematická disciplína, ale postupně prorůstá obory jako je marketing, produktový management, finance a další. IT dnes proto potřebuje mnohem více lidí s jiným zaměřením, kteří se charakteristice tradičního ajťáka typu „matfyz“ na míle vzdalují.

„Tito lidé jsou velmi cenní a jejich vývoji se musí přizpůsobit i zaměstnavatelé, pokud si je chtějí udržet nebo získat. Nejdůležitější je přitom individuální přístup a schopnost firmy přizpůsobit se potřebám jednotlivce. Ať už jde o úpravu pracovní doby, vytvoření pracovní pozice na míru nebo třeba práci ze zahraničí,“ popisuje Michal Peška, CSO české technologické společnosti Enehano Solutions.

(Ne)jen mužská záležitost

Asi nejutkvělejší představou o lidech z IT je, že to jsou téměř výhradně muži. Podle průzkumu Enehano Solutions si téměř 60 % lidí myslí, že v IT opravdu pracují především muži. A nutno říct, že v tomto stále mají pravdu. Počet žen v IT se sice neustále zvyšuje, jejich podíl ve firmách je však pořád odhadován jen na zhruba 10 %. Přesto lze předpokládat, že se toto tvrzení brzy mýtem stane. Ukazují to třeba čísla z vysokých škol, kde na fakultách a oborech zaměřených na IT každoročně roste podíl přihlášek ze strany dívek.

O větší zapojení žen v IT se také zasazují různé organizace jako Czechitas a další. Nejenže počet žen v IT roste, ale stoupá i jejich význam ve strukturách firem. Například aktuálně nejdůležitější projekt Enehano – expanzi do USA – řídí přímo ze San Francisca Slovenka Zuzana Maderová. Ta přitom rozhodně není jedinou ženou v týmu. „Zapojení žen do dříve téměř výhradně mužského IT kolektivu se nám jednoznačně osvědčilo a doporučil bych ho i ostatním firmám, které váhají,“ říká Peška. 

Ajťák se svaly? Zvykejte si

Dalším z běžných stereotypů je vztah IT profesionálů ke sportu. Čtvrtina dotázaných lidí je přesvědčena, že se o sportovce nejedná. Pohyb a sport přitom v posledních letech začíná hrát v životě ajťáků významnou kompenzační roli.

Někteří z nich sportují prakticky každý den a vypadají spíš jako profesionální sportovci, než jako programátoři. Volný čas a jeho aktivní trávení je pro ně stále důležitější, což by měli umět zohlednit i zaměstnavatelé. 

Na chvíli pryč z Matrixu

Podobné to je i se začleněním ajťáků do společnosti, komunikativností a obecně jednáním s lidmi.
30 % lidí totiž přiznává, že IT lidem nerozumí, pro 18 % je spolupráce s nimi problematická a další si myslí, že ajťáci neumí jednat s lidmi. Pravdou je, že to jsou rysy, kterými se část lidí pracujících v IT vyznačuje.

Na druhé straně celá řada z nich už nechce jen sedět celé dny ponořená v nulách a jedničkách a kontakt s lidmi přímo vyžaduje. Proto je vhodné pro ně vytvářet pozice na míru, ve kterých se mohou v komunikaci realizovat a zlepšovat.

Až za oceán

Výrazně přežitým mýtem v české společnosti je, že by se ajťáci vyhýbali cestování a změnám prostředí. Podle průzkumu si jen 2 % Čechů myslí, že ajťáci neradi cestují. Existují sice extrémní případy lidí, kteří žili v jednom městě a prakticky nikam nejezdili.

Dnes řeší firmy ale spíš opačný extrém, kdy chtějí někteří zaměstnanci cestovat po celém světě, a to nejen ve volném čase, ale také pracovně. „I my máme hned několik kolegů, se kterými jsme se dohodli a pracují pro nás za oceánem,“ popisuje Peška.

Maminky na mateřské jako schopné programátorky

V době částečných úvazků, pohyblivých pracovních dob a home officů je poměrně složité říct, kolik hodin průměrný člověk v IT denně pracuje. Jak to vidí česká veřejnost? Nejvíc lidí (34 %) si myslí, že lidé v IT pracují 8 až 10 hodin. Zhruba čtvrtina odhaduje 6 až 8 hodin a podobný počet lidí 10 až 12 hodin.

Málokdo si myslí, že pracovní doba ajťáků trvá více než 12 nebo méně než 6 hodin denně, přesto nejsou oba extrémy ničím výjimečným. A to i proto, že firmy stále častěji angažují studenty nebo maminky na mateřské, které pracují jen několik hodin denně.

Pivo tuží vztahy. I v IT

Posledním otazníkem zůstává, jestli pijí ajťáci taky pivo. Češi jim jako národ pivařů věří. O tom, že ajťáci pivo neradi, jsou přesvědčena jen 4 % dotázaných. Kladný vztah k chmelovému moku potvrzují i samotné firmy a dokonce ho využívají k utužení pracovních vztahů.

„Zhruba jednou za měsíc se scházíme na takové DataPivo, které nám pomáhá utužit tým a udržovat dobrou atmosféru. A protože se nám osvědčilo, plánujeme ho zavést dokonce častěji,“ uzavírá Peška z Enehano.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

TOP virály týdne: Epické virální orgie

Takhle výpravný velkovýběr jsme tu už dlouho neměli. Policejní těžkooděnci, štěkající psi, divoká honička desperátů s autobusem plným tanečnic, vzpoura, výbuchy, ostřelovači, zběsilý fotbalový uragán, hromadný tanec virálních celebrit... Dneska večer zkrátka do kina chodit nemusíte. A nebojte, nezapomněli jsme ani na okurku.
Přečtěte si více

Známe program Startup Summit 2015 – vystoupí ředitelé korporací, investoři i zakladatelé úspěšných startupů

Konference Startup Summit 2015 si dala za úkol propojit osobnosti z velkých firem se startupy a navázat oboustranně prospěšnou spolupráci. Na právě zveřejněném programu naleznete známá jména velkého byznysu, například Tomáše Budníka (generální ředitel O2) nebo Andreu Hepnerovou (výkonná ředitelka českého SAPu). Kromě nich se můžete těšit na panelové diskuze s investory a zakladateli, řízený networking nebo na Startup Summit Pitch.