Seznam.cz: Směrnice o autorských právech může ve finále nejvíce poškodit uživatele

Názor | Už dnes, ve středu 12. září má Evropský parlament hlasovat o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Směrnice, které ho upravuje, rozhodně není spásným prostředkem k dosažení spravedlivého prostředí pro všechny zainteresované strany. Realizace změn přinese spíše větší zmatečnost, právní nejednoznačnost a obáváme se, že i výhody pro pár velkých evropských mediálních domů či nadnárodních digitálních subjektů. Hrozí, že nejvíc poškodí internetové uživatele, protože jim značně omezí přístup k běžně dostupným informacím a oblíbeným webovým aplikacím.

Náš kritický postoj zejména ke článkům 11 a 13 dané směrnice vyplývá především z letitých zkušeností a unikátního postavení společnosti Seznam.cz na českém trhu. Na problematiku autorského práva se dokážeme podívat jak z úhlu poskytovatele internetových služeb, tak i ve stejné míře jako vydavatel a producent vlastního obsahu. A oba pohledy se shodují v tom, že kontroverzní články 11 a 13 nejsou řešením ani pro jednu stranu.

Rozumíme obavám ostatních vydavatelů, že stávající situace v oblasti přejímání zpravodajského obsahu bez jasného smluvního základu je z principu neetická záležitost. Vážíme si práce novinářů a oceňujeme jejich přínos k všeobecné informovanosti veřejnosti. Domníváme se ale, že znění článku 11 není bohužel nadefinováno tak, aby zasáhlo jen ty, o kterých se celou dobu hovoří jako o „zlých agregátorech zpráv“. Článek 11 je hrozbou především pro uživatele a čtenáře, kteří by se po jeho přijetí ve verzi schválené právním výborem Evropského parlamentu nedostali k tak široké paletě zpravodajského obsahu jako dnes. Obdobné ustanovení bylo zavedeno ve Španělsku a Německu a ani v jedné zemi nedosáhlo kýženého výsledku.

V případě, že by článek 11 dopadl i na naši službu Vyhledávání, mohlo by dojít k tomu, že z něho zmizí většina odkazů na zajímavé články, informace, rozhovory aj., protože není v našich možnostech uzavřít smlouvy se všemi vydavatelskými subjekty na světě a postrádá to v případě služby vyhledávání i racionální podstatu. Vyhledávač bude platit vydavatelům za to, že na jejich obsah zdarma přiláká pozornost uživatelů internetu a převede jim ještě jako bonus návštěvnost na webové stránky?

Článek 13 je ukázkovým příkladem frustrace vlastníků práv, která pramení z neschopnosti domoci se autorských práv před soudy, což si uvědomujeme a v tomto ohledu s nimi souhlasíme. Problém však netkví v samotné legislativě. Ta je již nyní napsána velmi jasně a legálně působící společnosti na trhu plně respektují zákony a sami autoři si spolupráci s nimi pochvalují. Na trhu se však objevují jedinci, a teď skutečně mluvíme o počtu maximálně dvou subjektů v České republice a jednom až dvou v EU, jejichž fungování je za hranou zákona. Soudní spory s těmito aktéry trvají již několik let, v ČR jsou prozatím bez výsledné judikatury a na evropské scéně s několika rozporuplnými rozhodnutími, která mají mnohoznačné výklady a často si protiřečí.

Řešením této situace ale není komplexní změna legislativy, nýbrž zefektivnění vymáhání práva s důrazem na odbornou vzdělanost soudců v digitálních tématech. Skutečně si vlastníci autorských práv myslí, že když zpřísní zákony, změní 18 let fungující praxi „notice and take down“ na princip „notice and stay down“, že výše uvedené společnosti začnou respektovat novou legislativu a přestanou porušovat autorská práva? Domníváme se, že za rok dva od účinnosti nové směrnice se opět sejdeme u jednoho stolu s naprosto stejným problémem.

Nejlepší cestou, která by přinesla celému trhu více užitku než škody, by bylo v článku 11 jasné vyloučení vyhledávačů z obsahu směrnice, popřípadě se přiklonit k pozměňovacímu návrhu z pera původní zpravodajky textu v Evropském parlamentu Theresy Comodini Cachii. Vydavatelé tak získají právní způsobilost před soudy, tzv. presumpci. Budou moci žalovat vlastním jménem digitální zneužití svých tiskových publikací.

U článku 13 podporujeme verzi, která vzešla jako kompromis z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů – zachovává totiž princip vycházející ze směrnice o elektronickém obchodu, tedy na základě výzvy je nutné realizovat stažení problematického obsahu („notice and take down“), a nezavádí tak další komplexní monitoring obsahu nahrávaného uživateli.

I přesto, že náš pohled je primárně negativně ovlivněn vývojem článků 11 a 13, domníváme se, že určitá úprava autorských práv je v Evropské unii potřebná a je žádoucí autorskoprávní legislativu přizpůsobit stávajícímu vývoji digitálního prostředí. Nelze však takový zásah provést bez komunikace a ochoty hledat řešení se všemi zainteresovanými subjekty na trhu.

Proti současnému návrhu protestuje i Wikipedie

Proti současnému návrhu směrnice protestuje i Nadace Wikimedia provozující např. největší internetovou encyklopedii Wikipedii. Její členové v těchto dnech oslovují poslance evropského parlamentu a vysvětlují jim možné negativní dopady, pokud by změna skutečně prošla.

V čem je návrh konkrétně špatně? Nové znění počítá například s tím, že by i název tiskové zprávy podléhal autorskému právu. Wikipedie (a samozřejmě ani nikdo další) by následně nemohla citovat např. novinové zdroje, které její přispěvatelé uvádějí pro důvěryhodnost textů. Jiná změna zavádí odpovědnost internetových platforem za obsah, který na ně uživatelé nahrávají. Podobně jako server YouTube by pak provozovatelé dalších platforem z obav zaváděli tzv. nahrávací filtry, tedy algoritmy, které rozhodnou, co smí nebo nesmí být nahráno (pozn. 1). I když má Wikipedie z tohoto opatření výjimku, dopad na další internetové stránky, se kterými je provázána, by byl nezanedbatelný.

„Nová směrnice by pro uživatele internetu přinesla jen řadu drakonických omezení. Opomíjí třeba tzv. svobodu panoramatu – lidé by pak legálně nemohli fotografovat například noční Eiffelovu věž nebo jakékoli moderní památky. Také neřeší ochranu tzv. volných děl, která si mnohé instituce neoprávněně přivlastňují. Tyto problémy by bylo potřeba řešit a nikoliv postihovat odkazování na novinové články a kriminalizovat online platformy za to, že na ně někdo nahraje obrázek,“ vysvětluje místopředseda spolku Wikimedia Česká republika Jan Loužek.

Uživatelé a editoři Wikipedie z celé Evropy návrh, o kterém se mělo původně hlasovat už v červnu, dlouhodobě sledují a kritizují. Před původním červnovým hlasováním vyzval zakladatel encyklopedie Jimmy Wales všechny europoslance, aby hlasovali proti předložené podobě návrhu. Evropský parlament nakonec návrh vrátil k přepracování s termínem podzim 2018. Nyní se o finální podobě hlasuje již dnes.

V současné době předkládají europoslanci pozměňovací návrhy. Některé z nich jsou z hlediska svobodného vzdělávání a šíření informací na internetu dobrou nadějí (pozn. 2), jiné představují riziko.

Zpracováno z tiskové zprávy

Diskuze k článku