Skauti jdou ve velkém do digitálu: Přesouvají na něj marketing a slušně si rozumějí s crowdfundingem

Je to možná jeden z nejskvělejších brandů pro mládé. Není to ale plechovka energeťáku, není to ani bramborová solená pochoutka. Je to skaut. Paradoxně poněkud málo mediálně viditelná značka, která ale přitahuje desítky tisíc mladých a stojí za vylepšováním schopností, fyzičky a života lidí ve 216 státech světa. No a právě tenhle “brand” teď rozjel crowdfundingovou kampaň. Jak mu to jde?

Kampaň má rozjet centra v Praze a Brně, otevřená mladým, jejich nápadům a energii. Při příležitosti téhle davově-financované aktivity jsme vyzpovídali šéfa skautského institutu Miloše “Šípka” Říhu. Ten říká, že v době těch internetů a sociálních sítí roste u mladých chuť především zažít něco opravdového.

Říkáte, že vaše mise je „zanechat svět lepší“. Skautské hnutí ale přitom působí trochu neviditelně, jakoby mimo okruh vnímání široké veřejnosti. Řeč je spíš o mediálním dojmu, protože vím, že ve skutečnosti toho děláte pro komunitu spoustu. Proč myslíte, že o vás není tolik slyšet?

Možná je to trochu tím, že skauting jakoby nepotřeboval klasický marketing. Šíří se především díky dobré zkušenosti, přenáší se nejvíc díky osobnímu doporučení, třeba mezi rodiči nebo samotnými dětmi. Přenáší se konkrétními zážitky.

To je vlastně nejefektivnější marketing – word of mouth, osobní zkušenost…

Ano, ale skauting se asi nedá „prodávat“ jako jiný produkt třeba na bilboardech a možná to ani není třeba. I když neděláme velké kampaně, tak počet skautů ročně o několik tisíc roste, dnes má Junák – český skaut, největší skautská organizace u nás, necelých 60 000 registrovaných členů.

Statisíce žijících lidí mají zkušenost se skautským oddílem a všechny dostupné průzkumy ukazují, že tuto zkušenost považují v drtivé většině za pozitivní a že zásadně pozitivně ovlivnila jejich život. Někdo to nedávno počítal, že kdyby se čas všech dobrovolníků, kteří pracují v Junáku, vynásobil nějakou i nízkou hodinovou sazbou, tak to vychází kolem 1 miliardy korun. To už je hodně slušná korporace (smích). Skauti nepochybně dělají i spoustu věcí mimo vlastní komunitu a já docela věřím, že se o tom všeobecně dobře ví a že naopak je sympatické, že se tím pořád někde neoháníme.

V rámci současné kampaně pro brněnskou pobočku Skautského insitutu jste sáhli po crowdfundingu. Je to poprvé, co jste takto experimentovali s komunikací a technologiemi?

Skautský institut funguje jako takový think – tank Junáka – českého skauta. Vznikl v současné podobě někdy před třemi lety. Před dvěma lety jsme díky podpoře Rady hl. města Prahy získali prostory přímo na Staroměstském náměstí, neskutečné místo, ten výhled na všechny ty památky jakoby zavazoval k tomu, snažit se věci dělat pořádně. Za ty dva roky jsme tu udělali přes 600 akcí pro veřejnost, asi pro 30 000 návštěvníků. Všechno zdarma.

A právě když jsme to rozjížděli, dělali jsme náš první crowdfunding. Tehdy jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme, ale vybrali jsme 150 000 Kč asi za 10 dnů, úžasný zážitek velké podpory naší myšlenky. Myslím, že jsme ty prostředky nepromarnili a že na Staromáku vzniklo skutečně živoucí místo otevřené veřejnosti. Krom toho institut dělá další desítky projektů s dopadem v celé ČR. Nedávno se nám podařilo získat k užívání pětipatrový dům v centru Brna, kde chceme rozjet něco podobného jako je v Praze. Takže rozjíždíme další kampaň.

Co si od kampaně slibujete?

Vybíráme relativně dost peněz, tentokrát je to 755 000 Kč. Odpovídá to ale tomu, co skutečně potřebujeme. Chceme prostory v Brně co nejrychleji vybavit a otevřít ke každodennímu provozu. Spoustu toho na tom zvládneme odmakat, ale některé věci se prostě bez peněz nedají.

Vyrolovali jste s vtipným označením „SI štamgast“, „SI kamarád“ a tak podobně. Skautský institut (SI) tak promlouvá k širší veřejnosti a hledá si nové konexe. Kolik lidí očekáváte, že podpoří vaší kampaň?

Jen za první dva dny jsme vybrali přes 120 000, podpořilo nás přes 100 lidí. Dnes už je to 349 a další přibývají. I přes vysokou cílovou částku máme dobrou šanci na úspěch. Bylo by fajn, kdyby se za těch 44 dnů našlo aspoň těch 800 dobrodinců.

Když už jsme u těch plánů, co příští rok plánujete v Praze, v Brně a dalších městech?

V Praze se prostory na Staromáku rozšíří a ve spolupráci s dalšími partnery rozjedeme v domě U Zlatého rohu na Staromáku velký projekt Pražské kreativní centrum. V Brně se doufám rychle podaří rozjet každodenní provoz a vznikne místo, které tepe diskusemi, vzdělávacími akcemi, debatami, místo, kde se lidé setkávají. Za poslední rok se SI rozšířil ještě do Plzně a Olomouce. Věřím, že se v blízké budoucnosti naše činnost objeví i v jiných městech. Třeba nejen v Čechách ale i na Slovesku, bavíme se o tom i se skauty a skautkami z Bratislavy.

Zdá se, že se skauting šíří docela virálně. V době všech těch internetů, sociálních sítí – skauting je pro mladé pořád zajímavý. Přibývá spíš mladých u počítačů, nebo ve skautu?

Počet skautů a skautek roste, a to výrazně. Naopak si myslím, že právě v době internetu, sociálních sítí a dalších skvělých vymožeností vzroste hodnota toho zažít něco opravdového. Východ slunce, přespání v přírodě, partu přátel, kde je možné se na druhého spolehnout. Skauting je tu více než sto let, ale ze svého kouzla za tu dobu vůbec nic neztratil, naopak. Ve světě, ve kterém se věci mění ryhleji, než jsme schopni se vůbec adaptovat, je skauting způsobem výchovy, který říká: opři život o pevné hodnoty, nauč se učit, buď tu nejen pro sebe, ale i pro ostatní a dokaž se pro něco skutečně rozhodnout. Ve skutečnosti si myslím, že tohle jsou principy, které obecně mladí lidé touží do svého života vnést, ale hledají k tomu cestu a zkrátka to stojí nějaké to úsilí. Skauting jistě není jediná cesta jak podobné věci objevovat, ale je to cesta fascinující a hodně zábavná.

Diskuze k článku