Investice do digitálu se vyplácí, odráží se na sebevědomí zaměstnanců i inovativnosti celé firmy

Investice do digitálních technologií mají pozitivní dopad na několik oblastí ve fungování firmy. Status „digitálně vyspělá“ pomáhá firmě například posílit motivaci svých zaměstnanců. To vyplývá z globální studie Deloitte ve spolupráci s prestižní americkou univerzitou MIT. Letošního průzkumu se zúčastnilo téměř pět tisíc vedoucích pracovníků a manažerů ze 125 zemí světa. Mezi firmami v odlišných fázích digitální transformace jsou rozdíly v inovacích značné a jsou výsledkem odlišného přístupu k inovacím.

Jedním z klíčových zdrojů digitálních inovací jsou partnerství s jinými firmami. 8 z 10 společností spadajících do kategorie „digitálně vyspělé“, zavádí inovace právě skrz partnerské spolupráce. Tímto typem externích vztahů se oproti tomu vyznačuje pouze třetina firem v rané fázi digitální transformace. Partnerství s vyspělými firmami je většinou méně formální a soustředí se spíše na budování dlouhodobého vztahu než na „detaily“ ve smlouvách.

Mezi důležité aspekty digitální inovace patří také interní struktura firmy. Interdisciplinární týmy využívají čtyři z pěti (83 %) vyspělých společností. Z firem v rané fázi je jich více než polovina (55 %). Základní charakteristikou interdisciplinárního týmu je diverzita členů. Jaké jsou ale jejich výhody?

„Tradiční korporátní týmy pracují většinou odděleně, každý si jede svůj business „na svém písečku“. Pokud potřebují v týmu jiný pohled, ale stále v rámci jedné firmy, musí to řešit přes firmou nastavené procesy a formální komunikaci, například schválení nadřízeného apod. Interdisciplinárním týmům je naopak dána autonomie a jejich členové bývají často i z řad vyššího managementu. Samostatnost dává více prostoru k experimentování, což povzbuzuje podnikavého ducha a firemní kulturu,“ říká Pavel Šiška, vedoucí partner poradenských služeb Deloitte.

Více digitálních inovací přináší více svobody…

Ze studie MIT a Deloitte vyplynul silný vztah mezi mírou digitálních inovací ve firmě a sebevědomím zaměstnanců. Díky digitálním nástrojům věří, že jejich společnost bude v budoucnu silnější. Optimismem jsou zasaženy i vyhlídky na lepší kariéru jednotlivých zaměstnanců.

Většina manažerů a řídících pracovníků se domnívá, že se jejich pracovní život díky digitálním platformám zlepší. Tomu nejvíce (80 %) věří nejmladší skupina respondentů ve věku 20-27 let. Ale, ukazuje se, že pozitivní vztah k digitálním inovacím není podmíněn věkem. Více než dvě třetiny manažerů z věkové skupiny 53-59 let spojuje digi-nástroje s lepší kariérním uplatněním.

Zaměstnanci z digitálně vyspělých firem mají „na sebe“ více času, často se uplatňuje koncept work-life balance. „Digitálně vyspělé firmy poskytují svým pracovníkům více času na sebezdokonalování, nehledě na povahu samotné práce. 86 procent respondentů uvedlo, že minimálně desetina pracovní doby je zaměstnancům vyhrazena pro jejich osobnostní rozvoj. Na druhou stranu, 40 procent společností v rané fázi digitální transformace neposkytuje svým pracovníkům ani desetinu nebo dokonce žádný čas pro seberozvoj,“ komentuje Šiška.  

… a více svobody, také více starostí

Některá průmyslová odvětví se kvůli digitální transformaci budou potýkat s větším počtem problémů než doposud. Podle studie Deloitte a MIT, oslabí nebo úplně zaniknou tyto odvětví: zákaznické služby (35 %), pojišťovnictví (30 %) a mediální a zábavní průmysl (28 %).

Digitální inovace mají svou stinnou stránku. Především v otázce etiky. Nadpoloviční většina generálních ředitelů uvedlo, že se jejich firma etickými otázkami příliš nezabývá. Jen více než třetina respondentů napříč všemi stupni digitální zralosti firmy uvedlo, že jejich společnost dostatečně mluví o etickém aspektu digitálních inovací.

Společnosti s experimentální a nezávislou povahou, se vystavují zvýšenému riziku chybování. Hovoříme zejména o etických přešlapech. „Lidé se nejvíce obávají kybernetické bezpečnosti, ztráty práce a nekalého používání osobních dat a údajů. Větší flexibilita a firemní autonomie ve „službách inovací“, s sebou přináší nutnost pevnějších etických zásad. Vedoucí pracovníci a manažeři se musí snažit předpovědět etická rizika a připravit na ně své pracovníky, aby věděli, kdy šlápnout na brzdu,“ dodává Šiška.

Diskuze k článku