Je to, jako když hrajete Sim City, popisuje úspěšnou českou platformu pro chytrá města Invipo Lukáš Duffek

Jsou slova, která již na některé jedince působí jako červený hadr na býka. Takové je rozhodně i spojení „chytré město“. Někomu při něm vstávají vlasy hrůzou, ale když ho zmíníte před Lukášem Duffkem, který stojí za platformou Invipo, bát se nemusíte. Naopak se z první ruky dozvíte, jak vlastně chytré město vypadá.

O chytrých městech toho u nás umí mnoho lidí mluvit dlouhé hodiny, ale už ne zdaleka každý s nimi má reálnou zkušenost. Nebo minimálně ne v té míře, kdy skutečně můžeme hovořit o chytrém městě jako takovém, nikoliv jen o jedné chytré lavičce či snad kontejneru.

Lukáš Duffek šéfuje české platformě pro chytrá města Invipo, na které funguje třetí nejlidnatější město Turecka, a tak moc dobře ví, co tzv. chytrá města obnáší. Pokud se chcete na jedno takové podívat, jeďte do Izmiru. I když díky online portálu vlastně ani nemusíte.

Lukáš Duffek (vpravo) přebírá ocenění pro platformu Invipo

Začátky ve velké fabrice

Platformu Invipo vyvíjí Lukáš Duffek se svým týmem ve zlínské firmě Incinity tři roky. Předtím šest let působil v CROSS Zlín, který už téměř čtvrtstoletí vyrábí a dodává dopravní technologie, jako jsou světelné signalizace, parkovací systémy a mnoho dalšího, pro celý svět – a právě tady začala Lukášova cesta za chytrými městy. „Nebylo to tak, že jsme luskli prsty a udělali smart city platformu. Šli jsme na to odspoda,“ vzpomíná na začátky, z nichž nakonec vzniklo Invipo, Lukáš Duffek.

„CROSS je technologická firma – dole je fabrika, kde se vyrábí hardware, a nahoře se dělá software. Já dělal na softwaru a už tenkrát jsme nad všemi těmi věcmi začali budovat centrální monitoring. Chtěli jsme nad tím udělat nějakou zastřešovací platformu a jak jsme postupně přihazovali další a další funkce, tak nám nakonec pod rukama vykvetla celá smart city platforma,“ popisuje svou anabázi Duffek s tím, že v rámci CROSS Zlín už pak nebylo udržitelné něco podobného vyvíjet.

CROSS Zlín proto zafinancoval novou firmu Incinity, pod kterou celý zastřešující software přešel, protože bylo třeba se mu věnovat naplno. To v rámci velké technologické firmy nešlo, a tak se z Incinity stal software house, který dělá především development a delivery svého jediného produktu.

„Snažíme se s Invipem nastavovat nové trendy, protože to, co děláme, se snažíme dělat trochu jinak, než to dělají velcí hráči jako třeba IBM, Cisco nebo Siemens. Ti dělají velké robustní platformy, zatímco my děláme spíše menší systémy, které pak pospojujeme do fungujícího celku,“ říká Duffek, podle něhož je v Invipu klíčový prvek gamifikace. „Je to trochu, jako když hrajete Sim City.“

Řídící středisko v Izmiru

A o tom je vlastně celé Invipo. V Incinity se snaží dělat svou platformu maximálně jednoduchou, aby byla přístupná úplně pro všechny a nikdo se ji nemusel složitě učit. Pokud by bylo nějaké složité učení třeba, bude nástup chytrých měst mnohem pomalejší. Když pak Lukáš Duffek objíždí svět a lidem ukazuje, že se ovládání chytrého města jednoduchostí i intuitivností skutečně podobá počítačové hře, otevírá to mnoho očí.

Chytré město jako buzzword

„Pro mě je chytré město takové město, kde vytáhnete data z dostupných technologií a služeb, přetransformujete je na chytrá data, dáte jim nějakou přidanou hodnotu a pustíte je zpátky do oběhu. A Invipo je vlastně mozek takového chytrého města,“ popisuje Duffek svou základní představu o chytrém městě, což je nakonec možná to vůbec nejdůležitější.

„Chytré město“ je v mnoha očích jen buzzword, ale to z velké části kvůli tomu, že mnoho lidí pořádně ani neví, co to vlastně je. Invipo se všem snaží ukázat, že to není nic nedosažitelného, naopak že takové věci fungují a navíc kvůli nim není třeba nic zásadně měnit. „Podle mě lze vše udělat postupnými kroky, je akorát důležité při tom použít selský rozum a kreativitu, což se my snažíme,“ říká Duffek.

Chytré město je podle něj také město, v němž žijete a žije se vám v něm dobře. Možná ani to, že je chytré, nemusíte vnímat. „Podle nás je důležité dát ta data zpět obyvatelům, protože to jsou nakonec oni, kdo je generuje. Díky tomu dokážete zlepšovat chod celého města. Mít tvrdá data znamená lepší rozvoj města.“

City in context

Hlavní heslo Invipa je „city in context“, což vlastně potvrzuje vše výše napsané. „Stačí opravdu málo, sbírat data, která už někde leží. K tomu pak stačí udělat jen pár kroků, vzít jednoduché řešení a najednou vidíte, jak vám parkování funguje v návaznosti na události ve městě a dopravě – a najednou máte ten kontext,“ vysvětluje princip fungování Duffek, jemuž se právě takový systém podařilo vybudovat v tureckém Izmiru.

Invipo tu ve spolupráci s CROSS Zlín a AŽD Praha vybudovalo za tři roky kompletní platformu a hardwarové řešení pro chytré město, které je zatím především o chytré dopravě.

Izmir je s bezmála třemi miliony obyvatel třetí nejlidnatější město v Turecku a projekt to byl skutečně obří. CROSS Zlín ve městě postupně nainstaloval více než tři tisíce zařízení, větší zakázku za svou historii nikdy nedělal. Pak nad tím vším vystavělo svou chytrou platformu, která řídí dopravu pro 1,3 milionu vozidel, jež denně Izmirem projedou.

Chytrá doprava v Izmiru v číslech

  • 400 řadičů pro řízení křižovatek, které dokážou zlepšit průjezd městské hromadné dopravy, sanitek a hasičských vozů.
  • 209 sčítačů dopravy a 110 kamer pro sledování dopravy, které měří hustotu dopravy a typy projíždějících vozidel.
  • 2 000 parkovacích puků, které monitorují obsazenost parkovacích míst ve městě, a 17 parkovacích garáží.
  • Zařízení pro monitorování a zaznamenávání dopravních přestupků. 163 zařízení detekuje průjezdy na červenou, 116 zařízení měří nepovolené stání a parkování na problémových místech. Nainstalovány jsou také technologie pro měření překročení povolené rychlosti či maximální povolené výšky vozidla.
  • 108 informačních tabulí, které řidičům poskytují aktuální data z dopravy, např. o dojezdových časech či nehodách a uzavírkách, ale i o počasí.
  • 60 informačních tabulí, které řidiče navádí na volná parkovací místa.
  • 107 míst s bollardy (vyjíždějícími sloupky) pro pěší zóny.

Izmirská laboratoř

Po třech letech budování a vývoje je nyní Invipo v Izmiru v plném provozu. K dispozici je jak ovládací portál pro město, tak veřejný dashboard, ke kterému může přistoupit úplně každý. Najdete ho na této adrese a na vlastní kůži si můžete okusit, jak může chytré město vypadat. Přístup máte k dojezdovým časům v různých oblastech, k živým kamerám z celého města, k veřejné dopravě, nechybí obsazenost parkovacích míst nebo zprávy o nehodách.

V Izmiru tím ale rozhodně nechtějí končit. Obrovské množství dat a jejich propojení totiž rázem dává na chod města jeho představitelům úplně jiný pohled a Lukáš Duffek přiznává, že už padá množství návrhů na další nové funkce a vylepšení. „Izmir je teď taková naše laboratoř, jsme tam nejdál. Byl to velký projekt, který nás vytáhl nahoru,“ neskrývá Duffek.

Izmir City Dashboard, k němuž má přístup veřejnost

Když mi od stolu pražské kanceláře na živých záběrech z městské kamery ukazuje, jak jediným kliknutím sundá dva tisíce kilometrů vzdálený vyjížděcí sloupek v pěší zóně, skutečně to vypadá jako hra. „Vedle integrace je pro nás druhým pilířem naší platformy interoperabilita. To znamená, že ta data nejen sesbíráte, ale že je také propojíte. Kdyby to ti lidé z města hráli jako hru a věděli, že když si na sebe město nevydělá nebo že když bude špatná doprava, tak se lidé odstěhují, možná by to fungovalo lépe,“ směje se.

V Izmiru tak nejen že vidíte každé volné nebo obsazené parkovací místo, ale když se například nějaké uvolní, už se automaticky spouští další na to navázaná akce. Rozsvítí se tabule nebo změní číslo na tabuli, které jsou pak propojené navzájem. Když Invipo nasbírá nějaká data, automaticky je použije jinde. Někde se na tabuli objevují aktuální dojezdové časy, jinde zase svítí odjezdy trajektů.

Efektivnější a rychlejší doprava

Díky dynamickým plánům a efektivnějšímu řízení dopravy dokázalo Invipo zrychlit dopravu a průjezdnost až o 60 procent. Cesta z letiště do centra nově ve špičce trvá místo původních 44 minut jen 21. V praxi to znamená, že spolu komunikují všechny křižovatky, semafory a další systémy, která pak zajistí plynulejší dopravu. O tom chytré město je, ale zároveň to tím nekončí. „Jsme pak díky tomu také schopní budovat lepší a efektivnější infrastrukturu,“ popisuje Duffek.

Podobný příklad představuje obrovské dálniční nadúrovňové křížení u ruského Petrohradu, kde Invipo integruje celou řadu sčítačů a tabulí. Díky tomu je možné okamžitě reagovat na nehody, zpomalit provoz, když se něco děje, nebo řidiče odklonit k jinému výjezdu. Jakmile se něco takového stane, informace se automaticky přenáší dále do města, které již ví, že musí počítat v daném směru s vyšší hustotou dopravy a podle toho například přizpůsobí semafory.

Invipo aktuálně funguje v několika městech v Polsku, v Rusku nebo Rumunsku, rozjíždí projekty v Dubaji, ale všude jsou jen některé prvky. Modelové chytré město s maximálním využití dostupných technologií by nicméně mohlo Incinity začít zanedlouho budovat přímo v České republice, nedaleko Prahy. Aktuálně je u nás firma nejdál v domovském Zlíně, ale ani tam nejsou integrovány zdaleka všechny technologie.

Úředník bez zájmu jako nejhorší nepřítel

„Ve Zlíně jsme schopní mnoho věcí odladit, ale přestože tam můžeme poskytnout spoustu technologií zdarma, je to občas smutné, protože si to město kolikrát ani nedokáže schválit,“ popisuje Duffek zkušenost, která se zdaleka netýká jen Zlína. Proto se s kolegy snaží hledat v městech aktivní úředníky se zájmem, kteří mají vůli chytré prvky prosadit. Je jich málo, ale jinak se věci nikam nepohnou.

Šéf Incinity se v tomto ohledu už nejednou zklamal, ale přesto ho to v evangelizaci Invipa a chytrých měst obecně nezastaví. Výhoda Invipa je v tom, že ho dokáží nasadit prakticky na jakékoliv město. „My přijdeme a snažíme se to město pochopit,“ popisuje proces Duffek, podle něhož je důležité zjistit, jak se město profiluje, jakou má strategii, dispozice, jak se v něm lidem žije a tak dále. Všude to je jiné a každé město má trochu odlišné potřeby.

Výsledek je ale pak podobný. „Seskládáme to do nějakého velkého pohledu, kdy víme, jaká data jsme schopní získat, a na základě toho navrhneme, co je možné udělat – a to jak z pohledu centrálního dispečinku, tak z pohledu občanů,“ dodává Duffek. Projekt tedy nemusí být zdaleka tak velký jako v Izmiru, ale s jídlem roste chuť, a tak jakmile město jednou zjistí, jaké má možnosti, chce víc.

Změnu si někteří nechtějí připustit

A cena? Je to pochopitelně různé, ale pokud si vezmeme megalomanské řešení v Izmiru, bavíme se o zhruba 20 milionech eur, tedy něco přes půl miliardy korun. Když si uvědomíme, za kolik se u nás staví například dálnice, není ta částka tak závratná. Navíc Izmir je třikrát větší než Praha a budovalo se tam obří dispečerské centrum, řešilo se zasíťování a také stavěl software.

Mnohem více než cena tak může být překážkou zmíněná neochota úředníků a také vendor lock-in, kdy města často odmítají upustit od dlouholetých dodavatelů. „Když tady deset let dělá tahle firma, tak to tak prostě bude i dál. A nedej bože, když si chceme brát data,“ trochu hořce se usmívá Duffek, ale věří, že se tohle myšlení brzy změní.

„Dnes máte data všude a podle nás už nastala doba, byť si to někteří stále nechtějí připustit, kdy je budete muset všechny pospojovat. Ty jednotlivé vertikály, které již v mnoha městech díky skvělým technologiím a systémům jsou, je třeba spojit tou velkou horizontálou, což děláme my,“ popisuje stav věcí Duffek. Když všechno klapne, bude mít možnost zanedlouho ukazovat vysněné chytré město i v České republice. Pak do tohoto vlaku třeba konečně naskočí i další…

Diskuze k článku