Létající auto, hyperloop, grafen, živý kyborg a další. Future Port Prague ukáže technologie budoucnosti

Jaké materiály a přístroje budeme používat v budoucnu? Odpověď na tuto otázku vám chce představit festival Future Port Prague. Na něm se ve čtvrtek, 7. září, představí dopravní prostředky jako autonomní autobus a auto na vodík, můžete se setkat s živým kyborgem nebo si prohlédnout grafen, což je materiál, který má změnit svět.

„Chceme dostat Česko znovu mezi evropské technologické lídry,“ neskrývá velké ambice festivalu jeho zakladatel Martin Holečko z Etnetery. „Proto jsme se rozhodli uspořádat mezinárodní setkání, kde nejnovější technologie nejen všem ukážeme, ale spolu se světovými odborníky budeme diskutovat, kde jsou příležitosti se do tvorby budoucnosti aktivně zapojit,“ dodává.

Festival Future Port Prague proběhne ve čtvrtek v tržnici v Holešovicích a představí projekty z oblasti mobility, IoT, dronů i virtuální reality. Většinu technologií si budete moci prohlédnout a osahat. Představí vám je jejich samotní tvůrci.

Neil Harbisson, první oficiální kyborg

První úředně uznaný kyborg světa se jmenuje Neil Harbisson. Narodil se s extrémní formou barvosleposti, očima vnímá jen tenký rozsah barevného spektra. V 19 letech se rozhodl poznat i ostatní barvy a nechal si do zadní části lebky voperovat anténu se senzorem převádějícím barevné spektrum na vibrace, a tudíž i zvuk. Operace nebyla schválena bioetickou komisí a musela být provedena tajně.

Anténa se stala jeho součástí. Je od něj neoddělitelná, což mu způsobilo problémy při focení na doklady, zejména na pas. Nakonec mu ale byla udělena výjimka a byl jako první na světě úřednicky uznán za kyborga.

to kyborg Neil Harbisson 2

Sám Neil říká, že je jen otázkou času, než budou kybernetická rozšíření běžnou součástí lidských těl, a proto chce o této problematice zvyšovat povědomí. Často se už totiž sám setkal s nepochopením a několikrát byl kvůli vzhledu i napaden. Víc si můžete přečíst v rozhovoru s Neilem pro Tyinternety.

Elektřina a vodík, pohon budoucnosti

Jako možné dopravní alternativy si budou moci návštěvníci vyzkoušet minibus Navya Arma, který se řídí zcela sám, řadu elektrokol od Ekolo.cz či Rayvolt Bike (hybrid mezi chopperem a elektrokolem) a elektricky poháněný longboard XTND Board s umělou inteligencí.

Z osobních aut bude vystaveno elektrické SUV Tesla Model X a vystoupí český designér Otto Fabri, který se v Tesle podílel na interiéru modelů S a X. Své představy o budoucnosti osobních aut budou prezentovat i velké automobilky: Škoda Auto vystaví koncepty Vision S a Vision E, které doplní expozice Škoda DigiLab, technologické laboratoře značky. Japonská Toyota pak vystaví své produkční auto s pohonem na vodík Mirai.

Na konferenci vystoupí Bibop G. Grestal, CEO firmy Hyperloop, která uvažuje o stavbě svého vysokorychlostního transportačního systému mezi Brnem a Budapeští. V programu se také objevuje Radek Janků, šéf startupu BattSwap, který řeší dlouhé nabíjení elektromobilů rychlou výměnou baterií.

Kromě toho se v Praze představí jedna rarita. Slovenský projekt Aeromobil, jedno z prvních létajících aut, představí jeho investor Juraj Vaculík. Mimochodem už si ho můžete objednat, předprodej již začal a v roce 2020 budou do světa vypuštěny první vozy. Cenovka činí 1 milion eur.

Přichází doba grafenová

Grafen, ultratenký materiál s výškou jediného atomu má unikátní vlastnosti: je tvrdší než ocel, průhledný, ohebný a dokonale vede elektrický proud. Očekává se, že v budoucnu způsobí revoluci v elektronice, strojírenství, letectví, medicíně i dalších odvětvích. „Zdá se, že tento revoluční materiál obrátí svět průmyslové výroby naruby,“ říká Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR.

Teoreticky je grafen známý dlouho, ale teprve v roce 2004 se ho povedlo dvěma vědcům na univerzitě v Manchesteru vyrobit. Andre Geim a Kostya Novoselov za to dostali v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziku.

Grafen dokáže třeba jednoduše přefiltrovat mořskou vodu na pitnou, výrazně zvýší kapacitu a rychlost nabíjení baterií, grafenovým inkoustem se dá vytisknout elektronika podobně jako dokumenty na tiskárně.

Díky tomu může radikálně změnit třeba velikost smartphonů, otevírá možnosti kvantovým počítačům a v biomedicíně přinese ohromné možnosti diagnostiky pomocí nanosenzorů.

Diskuze k článku